Spolupráce knihoven na obou stranách hranice byla zahájena v roce 2002. Veškeré finanční prostředky byly získány z dotací Phare a Interreg III A. Zpracovatelem a koordinátorem projektů na české straně je Krajská knihovna Karlovy Vary [4] (KK KV), která začala aktivně spolupracovat s německými knihovnami v roce 2002. Knihovny se vzájemně sebou pravidelně kontaktují (informační schůzky, semináře) a vyměňují si zkušenosti v oblasti knihovnictví. Hlavními partnery KK KV na německé straně jsou především Staatliche Fachstelle für Öffentliche Bibliotheken in Regierungsbezirk Chemnitz [5] a Vogtlandbibliothek Plauen [6]. Z knihoven Karlovarského kraje jsou partnery projektů Městská knihovna Cheb [7] a Městská knihovna Sokolov [8]. Aktivně se také zapojují další knihovny v kraji, které samy prezentují svoji činnost na seminářích nebo poskytují podklady pro další prezentace a zároveň pomáhají se shromažďováním regionálních informačních materiálů pro výměnu mezi knihovnami.

V rámci programu SFMP Phare 2001 byla v roce 2002 získána dotace na projekt KK KV s názvem "Spolupráce a rozvoj služeb veřejných knihoven v Euroregionu Egrensis" (EE) a v listopadu 2002 byl zorganizován v Karlových Varech společný seminář "Knihovny bez hranic". Dalšími činnostmi v tomto projektu byl překlad webových stránek knihovny a informačních materiálů o knihovně do němčiny a angličtiny. Vznikla tak dvojjazyčná česko-německá brožura, která se stala významným informačním zdrojem o knihovnách a místech jejich působení v EE (služby knihoven, adresy, kontakty, informace o historii a pamětihodnostech měst nebo obcí, ve kterých knihovny působí atd.). Knihovní fond KK KV byl rozšířen o knihy v německém jazyce a o regionální literaturu z druhé strany hranice, kterou KK zpracovala do regionální databáze.

Pokračováním projektu z roku 2002 byl zájezd knihovníků z Karlovarského kraje do knihoven v Zschorlau, Reichenbachu, Plauen, Auerbachu, Oelsnitzu a střediska služeb pro knihovny v Chemnitz. Byla také vytvořena jazyková pomůcka pro knihovnice - nejpoužívanější výrazy a slovíčka v angličtině, němčině a ruštině. Knihovny v Chebu a Sokolově vytvořily informační místa s cílem poskytování informací o dané oblasti. Opět došlo k výměně aktuálních informačních materiálů mezi regiony.

Další společnou akcí česko-německé spolupráce knihoven v EE byl v roce 2004 seminář "Od leporela až k dětskému OPACu", který zorganizovala Staatliche Fachstelle für Bibliotheken im Regierungsbezirk Chemnitz v Plavně. Na projekt byly získány finanční prostředky z Interreg III A. Hlavním tématem byl rozvoj čtenářství ve veřejných knihovnách. Knihovny Karlovarského kraje se prezentovaly příspěvky o podpoře četby (zejména u čtenářů z kategorie dětí a mládeže) a o dalších akcích, které pomáhají vytvářet z knihoven zájmová a informační centra nejen pro děti a mládež, ale i další skupiny uživatelů.

Na aktivity českých a německých knihoven z minulých let navázal seminář "Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času aneb Děti v knihovně - aktivity pro děti a mládež", který proběhl 6. až 8. 9. 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary; seminář je součástí projektu KK KV "Rozvoj spolupráce a služeb veřejných knihoven v Euroregionu Egrensis se zaměřením na práci s dětmi". Projekt je kromě hlavní části, kterou je samotný seminář, zaměřen na další aspekty vzájemné spolupráce českých a německých knihoven vedoucí k zpřístupňování informací o příhraničních regionech a v odborné oblasti ke vzájemnému předávání zkušeností v oblasti poskytování knihovnických a informačních služeb. Pokračuje doplňování knihovních fondů partnerských knihoven o dokumenty regionálního charakteru (různá média) a periodik v němčině, shromažďování a předávání informačních materiálů o knihovnách atd. V KK KV a v partnerských knihovnách v Chebu a Sokolově probíhají kurzy němčiny pro zaměstnance a soudě podle zájmu, budou pravděpodobně pokračovat i v dalším roce, přestože již nebudou podpořeny dotací.

Na semináři vystoupily knihovnice z českých i německých knihoven, pozvání přijal pan Sergio Dogliani, manažer knihovny Idea Store London, a pan Karel Redlich, člen české komory tlumočníků znakového jazyka. Seminářem provázela Zlata Houšková.

Program byl rozdělen do několika okruhů: vzdělávání v knihovnách určené uživatelům, ale i knihovníkům, zpřístupňování fondu v knihovnách - zkušenosti se stavěním knihovního fondu, příklady činností dětských oddělení různých knihoven od poboček po městské knihovny a pojízdnou knihovnu, navazování kontaktů se školskými zařízeními pomocí kooperačních smluv a využití arteterapie v knihovnách.

O vzdělávání v KK KV informovala Lenka Bloudková, jejíž přednáška byla průřezem všech činností směřujících ke zvyšování informační gramotnosti všech věkových kategorií uživatelů, knihovníky a oblast jejich odborného vzdělávání nevyjímaje.

Paní Angela Henkel z Městské knihovny v Chemnitz přiblížila tuto moderní instituci a zejména její snahy o vzdělávání specialistů v knihovnickém oboru pomocí tematicky zaměřených seminářů.

Sergio Dogliani ve svém příspěvku hovořil o netradičním pojetí knihovnických služeb v jedné z knihoven Londýna - Idea Store, která v těchto dnech otevírá již svou třetí pobočku. Základní myšlenkou Idea Store je nabídnout prostory a služby všem občanům v takové podobě, která by korespondovala s požadavky na moderní poskytování služeb. V případě Idea Store se skutečně podařilo tento záměr realizovat a vznikla místa, jež jsou kombinací informačních center a prostor pro setkávání, trávení volného času i vzdělávání. Zavítají sem občané všech věkových kategorií, kteří by pravděpodobně do klasické knihovny nepřišli. Sergio hovořil o svých zkušenostech, o tom, jak se pokusili změnit situaci v době, kdy docházelo k upadání zájmu o knihovny, a neméně zajímavě hovořil o motivaci svých zaměstnanců, kteří zajišťují chod Idea Store. Na závěr prvního dne semináře byl pak vyčleněn další prostor otázkám týkajícím se nového přístupu k poskytování knihovních služeb.

Karel Redlich, který se kromě tlumočení do českého znakového jazyka zabývá také poradenstvím v oblasti výchovy a vzdělávání pro rodiče a učitele neslyšících dětí, přiblížil potřeby této potenciální skupiny uživatelů knihoven - prelingválně neslyšících.

V následující části představily Anja Schambergerová z Městské knihovny v Auerbachu a Taťána Pačísková z KK KV uspořádání knihovního fondu v jejich knihovnách a zamýšlely se nad tím, jakým způsobem může různá prezentace médií v knihovně ovlivnit zájem uživatelů o jejich využití.

Velmi zajímavý byl příspěvek Marion Bergerové z Městské knihovny v Zschopau o motivačním literárně vzdělávacím projektu, který nabízí filmové adaptace literárních děl.

Druhý den semináře byl ponejvíce věnován praktickým příkladům práce s dětským čtenářem. Marlen Vítková z KK KV představila dlouhodobý projekt spolupráce pobočky KK KV se školami, vč. konkrétních výstupů. Na základě zmíněné spolupráce vznikl např. Průvodce lázeňskými lesy, který vytvořili žáci ZŠ pod vedením knihovny.

Bärbel Kleinová seznámila účastníky se službou, která je pro naše končiny, víceméně neobvyklá - pojízdnou knihovnou Vogtlandského okresu. Z jejího příspěvku je zřejmé, že pojízdné knihovny nemusí být jen výpůjčními místy, ale mohou být plnohodnotnými knihovnami ve smyslu poskytování celého rozsahu služeb. Pojízdná knihovna je samozřejmě určena zejména pro menší obce; zajímavá je také spolupráce se školami a školními knihovnami, pro které zajišťuje mj. vzdělávací pořady.

Velmi inspirativní bylo přiblížení nejúspěšnějších akcí pro děti a mládež v knihovně v Sokolově a několika dalších profesionálních knihovnách sokolovského regionu v podání Daniely Drobečkové a Emy Reismüllerové z Městské knihovny v Sokolově - tato knihovna je také knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí.

O tom, jak lze koncipovat systematickou spolupráci mezi knihovnami a školami, hovořila Kirsten Petermannová z Městské a okresní knihovny v Glauchau. Posluchačům se dostalo podrobného popisu, jakým způsobem vznikají kooperativní smlouvy zaměřené na podporu čtenářství a mediální a informační kompetence dětí a mládeže uzavírané mezi knihovnou a různými typy škol.

Na závěr teoretické části semináře přiblížila Jana Burianová z KK KV arteterapii a její možné využití v knihovnách.

V odpoledních hodinách byla nachystána praktická ukázka činností, které nabízejí knihovny pro děti a ostatní uživatele. V případě KK KV to bylo nahlédnutí do ekoateliéru Romany Vlčkové a Hany Študentové s možností vyrobit si dekorační a dárkové předměty z dostupných surovin - sušených rostlin a dalších přírodnin nebo odpadového materiálu - papíru, textilu atp., jejichž zpracováním se děti učí šetřit přírodu, životní prostředí a také finanční prostředky. Nezanedbatelné je také působení těchto činností v oblasti estetické výchovy dětí.

Výrobky dětí dovezly také německé kolegyně - Christiane Mengeová z Městské knihovny v Annaberg-Buchholz (Výsledky ze strašidelné noci a nočního čtení pro základní školy v knihovně v Annaberg-Buchholz) a Karin Olleschová z Městské knihovny v Chemnitz (Pohádky vnímané všemi smysly). Ute Helbigová ze Staatlich Fachstelle Chemnitz předvedla nabídku státního odborného střediska pro knihovny v Chemnitz.

Z příspěvků jednotlivých účastníků semináře bude sestaven sborník, který bude umístěn v elektronické podobě na webových stránkách partnerských knihoven projektu (momentálně na www.knihovna.kvary.cz [9]); v omezeném množství bude také vydán v tištěné podobě.

Poslední den knihovnického setkání účastníci navštívili zámek Kynžvart, kde kromě prohlídky zámku absolvovali výklad Miloše Říhy o knihovně rakouského státního kancléře Clemense W. Lothara von Metternicha, která zahrnuje přes 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazcích. Mezi 160 rukopisy je například i unikátní zlomek Pěti knih Mojžíšových z přelomu 8. a 9. století. 230 prvotisků ve 145 svazcích představuje jednu z největších sbírek prvotisků v České republice.

Konec semináře rozhodně neznamená také ukončení spolupráce mezi knihovnami Karlovarského kraje a saskými knihovnami. KK KV bude hledat další možnosti, jak získat finanční prostředky na podporu aktivit spojených s další výměnou zkušeností - stáží, seminářů a dalších setkání. Spolupráce bude samozřejmě pokračovat i bez dotací, dále bude probíhat např. výměna regionálních materiálů a rozvíjet se bude i neformální komunikace českých a německých knihovníků, která je založena na přátelských vztazích vzniklých mezi oběma stranami během několika let. To je možná jeden z nejdůležitějších výsledků dosavadní spolupráce.