Tradiční akce Sekce veřejných knihoven – Knihovnická dílna se uskutečnila ve dnech 20. a 21. 4. 2005 v malém sále Městské knihovny v Praze. I přes poněkud delší odmlku – poslední dílna se konala v roce 2002 - vzbudila zájem účastníků, během dvou dnů se jich v malém sále Městské knihovny vystřídalo zhruba 150. Někteří posluchači využili možnosti navštívit jen část programu podle svého zaměření, jiní se zájmem sledovali všechny tři programové bloky.

První část programu byla věnována pátému výročí soutěže Knihovna roku. Moderátorka Milena Kodýmová pozvala zástupce vítězných knihoven z jednotlivých ročníků:
Knihovna roku 2000 – Místní knihovna Brodek u Přerova
Knihovna roku 2001 – Obecní knihovna Horní Lideč
Knihovna roku 2002 – Místní knihovna v Sepekově
Knihovna roku 2003 – Obecní knihovna v Jindřichovicích pod Smrkem
Knihovna roku 2004 – Místní lidová knihovna v Kostomlatech pod Milešovkou
Knihovnice z Horní Lidče, která musela na poslední chvíli svou účast odříci, poslala informaci o tom, jak žije jejich knihovna. Ostatní knihovny roku plně využily technických možností prezentace a účastníkům předvedly, co všechno se v jejich knihovnách děje ve prospěch uživatelů.

Druhá část odpoledne patřila bloku, který pořadatelé s trochou nadsázky nazvali Internet naplno, anebo ležící a spící? Moderátor Ladislav Zoubek stejně jako hosté, které pozval, ukázali, že knihovnám lépe svědčí "naplno".

Úvodem zhodnotil právě uplynulý měsíc internetu Vít Richter z NK ČR. Stejně jako v loňském roce byly knihovny významnou součástí kampaně BMI. Nicméně i přes stále se zvyšující počet knihoven, které se připojily pořádáním vlastních akcí pro uživatele v místech, početně převažují knihovny, které zatím možnosti propagace v rámci BMI nemají zájem využívat nebo využívat nedovedou. Následovala aktuální informace o projektu internetizace knihoven. Momentálně je v plném proudu a je možné se do něj zapojit, než tato možnost pro knihovny skončí. Otázkou Co na knihovnický web? se ve svém příspěvku zabýval Aleš Brožek, známý svým hodnocením knihovních webů v časopisu Čtenář a v pravidelné rubrice Ikara.

V prezentaci vítězné webové stránky soutěže Biblioweb 2005 v kategorii obec do 20 tisíc obyvatel představila Zdeňka Honzátková koncepci a tvorbu webové stránky Městské knihovny Ústí nad Orlicí, která může být knihovnám inspirací promyšleným a praktickým přístupem k zajišťování služeb knihovny prostřednictvím internetu.

Internetové téma zakončila prezentace webu obce Pozdeň, která získala 3. místo v kategorii Nejlepší webová stránka v soutěži Zlatý erb 2005. Zkušenosti při využití internetu v malé obci mohly být podnětné mimo jiné pro ty, kteří mají dojem, že internet v malé obci vlastně není potřeba.

Součástí programu prvního dne Dílny bylo Křeslo pro hosta, do kterého symbolicky usednul Josef Jařab. Jeho vystoupení bylo příležitostí nahlédnout na postavení knihoven z intelektuálního nadhledu člověka, který ve své široce orientované praxi dokáže pojmenovat řadu úkolů, které mohou knihovny v místech svého působení pomoci naplňovat při vzdělávání a kultivaci jednotlivců, ale také při rozvoji občanské společnosti.

Druhý den dílny zahájila informace sponzora SKIP - firmy Ceiba, s.r.o. o materiálech pro technické zpracování a opravy knih, která jistě zaujala ty, kteří ještě nemají s praktickým využitím specializovaných pomůcek zkušenosti.

Převážná část dopoledního programu druhého dne Knihovnické dílny byla věnována příkladům komunitních aktivit knihoven. V úvodní přednášce představila moderátorka Zlata Houšková z NK ČR termín komunitní, který v souvislosti s prací knihoven stále více nabývá na významu a postupně se stává součástí jejich terminologie.

V následujících prezentacích jsme přiblížili alespoň některé z projektů, se kterými mají jejich nositelé pozitivní zkušenosti a mohly by být zdrojem inspirace pro ostatní.

Blanka Tauberová z MěK Sedlčany ukázala, jak projekt LUKÁŠEK, který knihovna zpracovala a uvedla do života, dokázal propojit různé skupiny obyvatel města. Větší část aktivit se již nyní odehrává mimo působnost knihovny, knihovna je i přes to určitým centrem, kam se sbíhají a prezentují výsledky projektu. Kromě pozitivního dopadu na rozvoj sociálního kapitálu ve městě zaregistrovala knihovna mimo jiné i nárůst počtu svých návštěvníků.

Milena Kodýmová informovala o roku PRAVDY, který iniciovala v Místní knihovně Jarošov nad Nežárkou. Do oslav 100. výročí regionálního autora, kněze Pravdy, zapojila obce, ve kterých autor žil a tvořil, obyvatele těchto obcí, odborné instituce. Oslavy byly nebývale úspěšné, účast a zájem veřejnosti předčily všechna očekávání.

Marie Pokorná z MVK Vsetím seznámila nejen s příklady aktivit, kterými se knihovna snaží působit na veřejnost ve svém regionu, ale zároveň také stručně informovala o přípravě projektu, který knihovna připravuje v rámci výzvy pro podporu z evropských strukturálních fondů.

Zdeňka Daňková referovala o zapojení knihoven okresu Šumperk do projektu pomoci dětskému hospicu v Malejovicích Pozdrav od nás. Pohlednice pro prodej ve veřejné sbírce a potom v dražbě malovaly děti z desítek knihoven v okrese a v partnerském městě Nysa v Polsku.

Renata Mauserová představila máchovskou tradici v knihovně Doksy, propojení s aktivitami informačního centra a řady dalších pořadatelů. O práci s národnostními menšinami v podmínkách pražských knihoven informovaly ve své prezentaci R. Pachmanová a J. Varyšová.

Závěr dílny patřil prezentaci Víta Richtera, ve které nastolil otázku měření kvality činností veřejných knihoven. Jedním z nástrojů je využití nedávno vydaných Standardů VKIS. Existují ale i jiné možnosti. V některých zemích knihovníci využívají k porovnání svých výkonů benchmarking. Využijeme jej také v našich podmínkách? Uvítají knihovníci jeho přípravu? Otázka mířila nejen k přítomným účastníkům a bude předmětem další diskuse.

Dvoudenní setkání knihovníků prezentovalo činnost knihoven z několika pohledů. Podle reakcí některých účastníků témata zaujala, ve snaze získat další názory a náměty do budoucna připravili pořadatelé anketu. Její výsledky budou pořadatele inspirovat při rozhodování, jak připravit Knihovnickou dílnu v příštím roce. Na všech vyplněných anketních lístcích stálo: ANO, pořádat Knihovnickou dílnu.

Poznámka: Stručně o dílně, prezentace účastníků, fotografie a výsledky ankety budou v nejbližších dnech k dispozici na webové adrese sekce veřejných knihoven SKIP http://skip.nkp.cz/odbSV.htm [4].