Mají české knihovny cizincům a národnostním menšinám co nabídnout? Jaké zdroje knihovny používají k získávání informací o aktuálních titulech o jiných kulturách, menšinách a cizincích? Chtějí si čeští knihovníci rozšířit vědomosti o této problematice a následně je využít pro služby veřejnosti? Na tyto a další otázky se snažil odpovědět výzkum, který proběhl na podzim 2004 v 500 vybraných veřejných knihovnách z celé ČR a který iniciovalo Multikulturní centrum Praha.

Cizinci a národnostní menšiny jsou nedílnou součástí české společnosti. Potkat cizince nebo příslušníka některé z národnostních menšin není nic neobvyklého – nakupujeme ve vietnamských stáncích, jíme v čínských bistrech, posloucháme romskou hudbu. Přesto si často musíme přiznat, že o životě či zvycích těchto lidí příliš mnoho nevíme. Rovněž soužití s lidmi jiné kultury je obecně vnímáno jako velmi problematické a díky neznalosti a předsudkům existují mezi majoritou a minoritou veliké bariéry a časté neporozumění.

Multikulturní centrum Praha (www.mkc.cz [4]) je přesvědčeno, že nezanedbatelnou úlohu v nenásilné a pozitivní integraci etnických menšin a cizinců do většinové společnosti hrají i veřejné knihovny. Knihovny jsou všeobecně považovány za instituce, které jsou otevřené všem bez rozdílu a měly by svou podstatou, službami a složením fondů reagovat na stále rostoucí kulturní a národnostní rozmanitost v české společnosti. Knihovny také mohou podpořit vytváření nových vztahů mezi příslušníky majority a minorit a svým přístupem ukázat, že smyslem není jen umět existovat vedle sebe, ale naučit se i spolu žít.

Dotazníkové šetření mělo primárně zjistit, jaké služby nabízejí veřejné knihovny čtenářům z řad etnických a národnostních menšin a cizinců, jak knihovny reagují na zvyšující se kulturní různorodost společnosti a jestli mají čeští knihovníci o multikulturní problematiku zájem. Dotazník [5] obsahoval 16 otázek, např. jaké pomůcky usnadňují knihovníkům práci s menšinami, zda knihovna připravuje kulturní či vzdělávací pořady pro menšiny nebo se kterou místní organizací knihovna spolupracuje. Na dotazník odpovědělo celkem 100 respondentů, tj.1/5 všech obeslaných knihoven. Ve 34 případech pocházel/a respondent/ka z knihovny s počtem 1000-5000 čtenářů, 26 respondentů má ve své knihovně méně než 500 zaregistrovaných čtenářů, 24 knihovníků pochází z knihoven o 500-1000 čtenářích. Dotazníkové šetření zpracovalo Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s organizací Partners Czech v rámci projektu Rozmanitost do knihoven (www.rozmanitost.cz [6]), který finančně podpořil Úřad vlády ČR. Kompletní nezkrácená verze výzkumu je k dispozici k nahlédnutí v knihovně Multikulturního centra Praha.

Nejzajímavější výzkumné poznatky a grafy

Graf č. 1 - Práce s menšinami v knihovně

Podle sdělení respondentů nabízejí knihovny výpůjčky cizojazyčných časopisů jako nejčastější službu pro národnostní menšiny a cizince. Téměř polovina dotázaných knihoven uvedla, že poskytuje informační servis pro menšiny a více než čtvrtina z nich pořádá pro menšiny kulturní programy. Podle praktických zkušeností Multikulturního centra Praha, které multikulturní aktivity českých veřejných knihoven dlouhodobě monitoruje, jsou tyto údaje nadsazené a neodpovídají skutečnému stavu. Velmi zarážející je také zjištění, že pouze jedna dotazovaná knihovna má k dispozici registrační formulář v jiném než českém jazyce.

Graf č. 2 - Jak a kde nakupovat dokumenty pro menšiny

Pokud chtějí knihovny rozšířit fond o aktuální tituly pro menšiny či o menšinách, vyhledávají nejčastěji informace o dokumentech v internetu a v edičních plánech nakladatelství. Potěšující je fakt, že hojně využívaným zdrojem informací je i akviziční servis multikulturní literatury, který pravidelně jednou měsíčně distribuuje Multikulturní centrum Praha formou e-mailu a který informuje o nově vydané multikulturní literatuře na českém knižním trhu. Tuto službu využívá 73 respondentů, noví zájemci o tuto službu se mohou přihlásit na infocentrum@mkc.cz [7].

Graf č. 3 - Multikulturní knihovník

Méně než třetina respondentů uvedla, že v jejich knihovně pracuje knihovník, který se aktivně zajímá o problematiku menšin. Z tohoto údaje lze usoudit, že pracovníci knihoven stále nezařazují práci s národnostními menšinami a cizinci a rozšiřování služeb pro tyto skupiny mezi své priority. Aktivní zájem podpořilo školením pro práci s menšinami pouze 15 % knihovníků. Rostoucí význam pozitivního přístupu knihoven k národnostním menšinám a cizincům podporuje zjištění, že ve třech případech v knihovně již působí pracovník z řad etnické menšiny.

Graf č. 4 - Přínos projektu Rozmanitost do knihoven

Jedním z dalších výzkumných záměrů bylo zmapovat přínos projektu Rozmanitost do knihoven, který již tři roky realizuje Multikulturní centrum Praha a který je zaměřen na představení multikulturní problematiky veřejným knihovnám, na budování knižních fondů pro menšiny a o menšinách a na rozšiřování nabídky služeb knihoven pro etnické menšiny a cizince. (Více o projektu na www.rozmanitost.cz [6]). Zhruba polovina respondentů se vyjádřila o projektu kladně, aktivity projektu jsou pro tyto knihovny inspirativní a nabídku Rozmanitosti do knihoven využívají k rozvoji nových služeb pro menšiny a o menšinách. Bohužel stále veliké množství knihoven deklaruje, že pro ně nejsou multikulturní témata a přístupy aktuální a necítí potřebu se v této oblasti více angažovat. Důvody mohou být různé, od nedostatku časových a finančních možností po neznalost problematiky.

Závěr

Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že práce s materiály o národnostních menšinách, pořady o nich a pro ně nebo spolupráce s menšinami samotnými není v knihovnách zatím zcela běžná. Knihovny nejsou dostatečně vybaveny materiály a spolupráce s místními organizacemi menšin je zcela výjimečná. Je smutným faktem, že mnohé knihovny nepokládají rozvíjení služeb pro menšiny a cizince za důležitou součást nabídky (9 % knihoven vůbec nepovažuje téma za aktuální a 27 % knihoven nemá zájem jakkoli se multikulturním aktivitám věnovat).

Na druhou stranu výsledky výzkumu odhalují, že některé knihovny zaujaly velmi aktivní a činorodý přístup k multikulturním tématům a problematice menšin – organizují pořady o jiných kulturách, nakupují literaturu pro menšiny, budují vícejazyčné internetové prezentace knihovny. Knihovny také většinou mají velmi dobrý přehled o tom, kde se informovat o vhodných titulech pro menšiny a o menšinách. V otázce případných školení se ukázalo, že knihovny by ocenily více informací o životě menšin, způsobech interkulturní komunikace a pořádání vzdělávacích pořadů o menšinách.

Závěry dotazníkového šetření pro Multikulturní centrum Praha znamenají důležitou zpětnou vazbu a inspiraci pro další činnost v knihovnách a rozvoj projektu Rozmanitost do knihoven. Výsledky přinášejí zajímavé podněty, jak mezi českými knihovníky zvýšit informovanost o menšinách, cizincích a jiných kulturách. Přizpůsobí-li knihovna své služby kulturní rozmanitosti společnosti, může se pak stát inspirativní, kreativní, přitažlivou a nepostradatelnou institucí jak pro menšiny, tak pro většinovou společnost. Pokud čtenáři různých národností žijící v místě knihovny do knihovny nechodí, může to být proto, že o ní neví, nebo jim nevyhovují nabízené služby. Obé by mělo být důvodem pro změnu a akci ze strany knihovníků!

Další zdroje:

Stránky Multikulturního centra Praha [4]
Stránky projektu Rozmanitost do knihoven [6]
Dotazník výzkumu ke stažení v .pdf a .doc [5]
Akviziční servis multikulturní literatury [8]