Ve dnech 11.-16. října 2004 uspořádala Bavorská státní knihovna (za podpory Bavorského ministerstva pro vědu, výzkum a umění) seminář k výměně zkušeností se systémem Aleph nazvaný "Aleph verbindet" . Byli na něj pozváni zástupci knihoven používajících Aleph z východní Evropy, konkrétně z Česka a Slovenska (nejpočetnější účast), Maďarska, Polska a Ruska. Systému Aleph a využívání dalších produktů firmy ExLibris, Metalibem a SFX, byla věnována pouze část semináře. Vedle toho se účastníci dozvěděli řadu zajímavých věcí o samotné Bavorské státní knihovně, o meziknihovní spolupráci v Bavorsku i v celoněmeckém měřítku, o moderních technologiích a trendech v tamějších knihovnách spojených s digitalizací, digitálními knihovnami a zpřístupněním elektronických zdrojů či informačními branami (portály). Mnohým bychom se mohli inspirovat i u nás, i když rozhodně nemusíme mít pocit, že jsme nějak zvlášť pozadu. Pro čtenáře Ikara jsme zde vybrali z mnoha rozmanitých prezentací jen některá témata.

Bavorská státní knihovna [6] (Bayerische Staatsbibliothek, BSB) je jednou ze tří německých knihoven, které je možno považovat za národní knihovny. Jako taková má i právo povinného výtisku. Její fond představuje cca 8 000 000 svazků, roční přírůstek je cca 150 000 svazků. Vedle sbírek rukopisů, starých tisků a hudebnin má specializované oddělení pro východoevropské a asijské sbírky, které čítají na 880 000 svazků.

BSB zajišťuje provoz systému sdílené katalogizace a souborného katalogu pro Bavorské sdružení knihoven BVB (http://www.bib-bvb.de/bvb.htm [7]). V systému je zapojeno již ke stovce bavorských knihoven – vedle BSB např. 10 regionálních a 27 vysokoškolských knihoven. Souborný katalog obsahuje cca 12 milionů titulů, což představuje kolem 29 milionů exemplářů. Provoz BVB zajišťuje tzv. IT competence center se 30 zaměstnanci, které je samostatnou součástí BSB. Jako nadstavbu pro systém souborného katalogu vyvinulo toto centrum (ve spolupráci s jiným německým konsorciem HBZ) i kooperační systém pro meziknihovní výpůjční službu a pracují na systému pro elektronické dodávání dokumentů.

Právě tento systém sdílené katalogizace je od června 2004 provozován v systému Aleph (verze 16.02). Pro jeho zpřístupnění veřejnosti je využíván Metalib a SFX přes portál Gateway Bayern [8]. Metalib zatím zahrnuje cca 30 zdrojů (zejména katalogů knihoven), počítá se s dalším rozšířením. Pro přihlašování uživatelů z jednotlivých institucí používají vlastní login skript, který umožňuje autentikovat uživatele z jednotlivých zapojených knihoven. Při rozvoji tohoto systému hraje významnou roli spolupráce s německou pobočkou ExLibris jako dodavatele systému a vývojáře některých částí systému, vedle toho i spolupráce s konsorcii dalších německých zemí (HBZ, KOBV).

Systém Aleph se využívá jen pro katalogizaci do společné báze, pro ostatní funkce využívají všechny knihovny své lokální systémy (vesměs SISIS pomocí rozhraní SIKOM). Katalogizátor tedy v centrální bázi založí záznam, záznam se zkopíruje do lokálního systému, poté katalogizátor uloží již v lokálním systému další údaje včetně údajů o exemplářích. Je-li třeba vytvořit nový záznam seriálu (periodika), je situace složitější. Záznam musí vzniknou primárně v celoněmeckém katalogu periodik ZDB: teprve pak se záznam i s údaji o vlastníkovi a období odběru titulu přenese do souborného katalogu BVB a poté do lokálního systému. V praxi to znamená spolupráci tří systémů, katalogizátor používá až tři různé klienty. Součástí systému je i podpora autoritní báze pro jmenné, korporativní a předmětové autority. Souborný katalog obsahuje informace o tom, které knihovny dokument vlastní, ale podrobnosti o exemplářích a jejich dostupnosti jsou uloženy v lokálních systémech jednotlivých knihoven. Pro přenos těchto informací se používá domácí komunikační protokol SLNP (Simple Light Network Protocol). Záznamy jsou katalogizovány ve formátu MAB a prozatím nejsou dostupné v jiném formátu. Před nasazením systému Aleph byl systém BVB provozován nad jiným, proprietárním softwarem (BVB-KAT) s vazbou na lokální systémy. Přechod k Alephu byl uskutečněn z technických i strategických důvodů. Systém Aleph pro BVB má tyto parametry: licence pro 500 současně pracujících katalogizátorů, 300 současných přístupů přes web (používá se výhradně katalogizátory), 90 současných Z39.50 přístupů (využívají převážně čtenáři prostřednictvím Metalibu). V systému je vytvářeno 500-700 nových záznamů za 10 minut a pracuje v něm současně přibližně 150 katalogizátorů. Přes SFX přichází denně 3000 MVS požadavků.

Další blok přednášek se týkal meziknihovní výpůjční služby a elektronického dodávání dokumentů. V Německu platí zákon definující MVS. Platí zde regionální princip, kdy se MVS prioritně řeší v rámci jednotlivých spolkových států (zdarma) a pak teprve mezi těmito zeměmi (stanoveny pevné ceny). Objednávky se řeší online, i když ještě není zprovozněna automatická komunikace mezi jednotlivými německými konsorcii používajícími různé systémy. Automatizovaný systém MVS Subito pro tzv. "non-returnable" je placenou službou dodávání elektronických kopií a zabudovaným systémem vzájemného zúčtování. Je rychlejší než klasická MVS – zaručuje dodání do 72 hodin. Díky využívání Subita se nabízí otázka, zda se budou v Německu v budoucnu vůbec přes MVS posílat klasické fotokopie. Pro elektronické dodávání dokumentů využívají v BVB také systém MEDEA3, který je následníkem systému JASON vyvinutého v HBZ a funguje na stejném principu. Poplatky tento systém neřeší, protože to, co čtenář zaplatí, si ponechává knihovna, u které si čtenář službu objedná. Pouze pokud jde o více než 20 stran, dochází k určité kompenzaci pořizující knihovně, ale vzájemné vyrovnání se dělá jen jednou za čas. Konečný uživatel dostává papírovou kopii, takže nedochází k porušování "elektronického copyrightu". Stejně jako u nás, i v Německu se potýkají s problematikou autorských práv a jejich uplatnění v oblasti knihovnictví, s otázkami, jak tuto sféru ovlivní společné právní předpisy Evropské unie.

Zajímavým tématem zejména pro nás z Česka byly informační brány neboli portály. V rámci BVB je kromě zmíněné Gateway Bayern používající Metalib v provozu několik předmětových portálů provozovaných z historických důvodů nad jinými systémy. Portál ViFaOst [9], zpřístupňuje sbírky týkající se zemí na východ od Německa, portál Chronicon [10] integruje odborné informační zdroje pro historiky, existuje tu také hudební informační portál [11]. Obecným informačním portálem, který integruje přístup k internetovým zdrojům Bavorské státní knihovny, je portál Elektra [12]. Nejvýznamnější informační branou by měla být celoněmecká VASCODA [13], zatím ve stádiu projektu, která integruje i předmětové portály (bohužel však nikoli v jednotném rozhraní). Zahrnuje i dvě významné databáze elektronických zdrojů, které byly vyvinuty na univerzitě v Regensburgu. EZB [14], databáze elektronických časopisů, je známá a využívaná i v ČR. Obsahuje licencované i volné zdroje; označení symboly semaforu (červená/zelená) signalizuje uživateli, ke kterým zdrojům má jakožto uživatel té které knihovny přístup. Databáze má i anglické rozhraní a je již databází využívanou v mezinárodním měřítku (kromě českých se zapojily např. i polské knihovny). Podobně je budovaná databáze databázových informačních zdrojů DBIS [15], která má však komunikační rozhraní pouze v němčině.

Důležité místo v aktivitách Bavorské národní knihovny zaujímá také digitalizace. BSB má cca 50 000 rukopisů a velkou sbírku starých tisků. Další významná historická sbírka je na univerzitě v Augsburgu, která získala historickou sbírku odkoupenou vládou od jednoho šlechtického rodu v 80. letech 20. století. Rukopisy jsou velmi podrobně zpracovávány v BSB pro německý soupis rukopisů - tempem 12 rukopisů ročně. Digitalizaci v BSB hradí především Německá výzkumná asociace (DFG), která také poskytuje úložný prostor o celkové kapacitě 1PB (petabajt = 1000 terabytů). Výsledkem digitalizace v BSB je již na 90 000 komplexních digitálních objektů, tj. asi 3 GB XML metadat (METS, TEI) a 1,5 milionu obrázků. Významnou část této množiny tvoří naskenované obsahy publikací, zpřístupnili již ale také některé rukopisy a sbírku 2400 map Bavorska. Digitální knihovna je pro veřejnost k dispozici na http://mdz2.bib-bvb.de/~mdz/ [16]. Katalogizaci map provádějí kartografové na univerzitě v Regensburgu, kde také provozují vyhledávací rozhraní umožňující vyhledávat mapy podle času a geografických názvů. Uvažují i o zřízení vyhledávání podle oblasti označené na mapě. Zatím nemají vyřešenu otázku dlouhodobého uchování digitálních dat, a proto digitalizované dokumenty zároveň archivují i na mikrofilmech, které vytváří dodatečně osvitem z počítače. Otázkou dlouhodobé digitalizace se zabývá projekt NESTOR [17].

V oblasti získávání přístupu k elektronickým zdrojům bylo zmíněno německo-rakousko-švýcarské konsorcium GASCO. Co se týče samotného zpřístupňování těchto zdrojů, uživatelé BSB k nim mohou teoreticky přistupovat ze svého domova přes internet prostřednictvím proxy serveru. Protože se ale vydavatelé bojí toho, že uživatelem BSB se teoreticky může stát kdokoli, je vzdálený přístup omezen pro uživatele bydlící v dosahu příměstské dopravy (kontrola podle PSČ). Pro vzdálenější uživatele je již přibližně měsíc v provozu možnost platit jen za dokumenty, které uživatel použil (pay-per-use). Uživatel se musí samostatně registrovat a mít poštovní adresu v Německu. Systém zatím předpokládá platbu cca 3-5 euro za 12-24 hodin používání služby. Obecně dochází k odklonu od důrazu na trvalé uchovávání informací knihovnami k důrazu na poskytování informací aktuálních (alespoň pro oblast STM). Dochází také k všeobecné redukci odběru periodik, ať už tištěných nebo elektronických.

Součástí semináře byla i prezentace zástupců českých a slovenských knihoven (NK ČR, MZK, VKOL, Univerzita Karlova, UK Bratislava). Byla zaměřena na rozvoj spolupráce, na realizované a plánované projekty (CASLIN, MOLIN, SUAleph, souborný katalog, soubory autorit, naskenované katalogy, přebírání záznamů, Jednotná informační brána, sdílená katalogizace, konverze do MARC21). Velký zájem německých kolegů vyvolala především prezentace nástroje MarcMan pro konverzi UNIMARC/MARC21 - budou uvažovat o jeho nasazení pro konverzi MAB/MARC. Rovněž se zajímali o další rozvíjení spolupráce, zejména při konfiguraci systému Aleph. Výměna zkušeností může být tedy prospěšná pro obě strany.