Nejoblíbenější knihou obyvatel ČR je Harry Potter

4. října 2004, tedy na samém počátku Týdne knihoven, byly v Malém sále Městské knihovny v Praze slavnostně vyhlášeny výsledky ankety Moje kniha, která probíhala od 1. března do 30. září letošního roku. Nejoblíbenější knihou obyvatel ČR je podle výsledků ankety sága o Harry Potterovi od J. K. Rowlingové, druhé místo patří Tolkienovu Pánu prstenů a třetí pozici obsadila Bible. Podrobné výsledky ankety jsou k dispozici na http://www.mojekniha.cz [4].

Vyhlášení výsledků ankety se odehrálo v rámci druhého ročníku Velkého říjnového společného čtení [5]. Tato akce proběhla 4. října současně v mnoha knihovnách po celé ČR, rovněž tak vyhlášení výsledků ankety Moje kniha.

V Městské knihovně v Praze výsledky ankety prezentoval její duchovní otec Vít Richter, duchovní matka ankety Zlata Houšková se pak ujala moderování diskuse čtyř panelistů, tj. Ivana Binara, Vlastimila Ježka, Tomáše Řeháka a Jana Kanzelsbergera, kteří se vyjadřovali k různým otázkám spojeným s anketou i s četbou obecně. V. Ježek se též ujal roztržení obálky se jménem vítěze ankety.

Základní fakta o anketě Moje kniha

Anketa Moje kniha, kterou pořádal SKIP ČR, byla inspirována anketou Big Read [6], která proběhla v loňském roce ve Velké Británii. V. Richter upozornil, že na rozdíl od této zahraniční ankety se u nás bohužel příliš nepodařilo využít k propagaci ankety televizního vysílání.

Nejprve bylo možno zúčastnit se ankety pouze prostřednictvím webových stránek, brzy se ale do akce připojilo na pět set knihoven a knihkupecká síť. Díky tomu bylo možno hlasovat i pomocí papírových lístků. Již v dubnu byl zveřejněn seznam dvou set, v červnu sta a v září padesáti nejoblíbenějších knih podle hlasování v anketě.

Celkem bylo v anketě odevzdáno 93 252 hlasů. Největší počet hlasů byl zaznamenán v březnu, následoval pokles, v září opět počet odevzdávaných hlasů výrazněji vzrostl. Z hlediska dní v týdnu se hlasovalo nejčastěji ve všední dny, v pátek však již nastával mírný pokles předznamenávající minimální hlasovací aktivitu o víkendech. Lidé hlasovali nejčastěji před polednem a po poledni. Úplně první hlas byl dán dílu Zdeňka Šmída Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii, poslední hlas pak dílu Racek Richarda Davida Bacha.

Mezi národními literaturami získala celkově prvenství literatura anglická, kdyby však nebyly započítány hlasy pro Harryho Pottera a Pána prstenů, pak by zvítězila literatura česká. Za pozornost stojí též výrazné zastoupení titulů dětské literatury.

V průběhu ankety se objevily četné pokusy o manipulaci – největší úsilí v této oblasti bylo věnováno Bibli. Některými tituly možná manipulovali sami jejich autoři. V řadě případů byly tyto pokusy snadno identifikovatelné, proto lze konečné výsledky ankety považovat za dostatečně objektivní.

V. Richter v závěru navrhl, aby byla anketa zopakována za deset let a mohly tak být sledovány posuny čtenářského zájmu. Již nyní je však zřejmé, že spektrum čtenářského zájmu se neustále rozšiřuje – množství knih v anketě získalo jenom jeden hlas, v databázi je celkem zachyceno cca pět tisíc titulů.

I. Binar, V. Ježek, J. Kanzelsberger a T. Řehák diskutovali o knihách a četbě

V. Ježek se svěřil, že hlasoval pro Saturnina Zdeňka Jirotky, a proto ocenil, že mu patří celkově čtvrté místo (shodou okolností bylo v Městské knihovně v Praze toto dílo krátce před vyhlášením výsledků ankety citováno v rámci Velkého říjnového společného čtení). Výsledky ankety jej příliš nepřekvapily - na prvních místech se umístily tituly s filmovými podobami. Překvapilo jej však umístění Babičky Boženy Němcové (páté místo), které vyvolává otázku, zda lidé hlasovali o knize samé nebo spíše o vzpomínkách.

T. Řeháka výsledek ankety uspokojil, potěšilo jej, že vítězem se stala nová dětská kniha. Sám dal hlas Hochům od Bobří řeky od Jaroslava Foglara. Harry Potter podle něj dnes úspěšně k dětem hovoří o dobru a zlu – podobně jako kdysi právě Foglarova díla. T. Řehák se svěřil i se svou původní obavou, že lidé budou hlasovat pro ta díla, o nichž je očekáváno, že by se jim měla líbit, aby byli považováni za kulturní.

J. Kanzelsberger upozornil na ten fakt, že hlasy měly být dávány knihám, které poznamenaly život daného člověka – Harry Potter, vítěz ankety, je však fenoménem pouze posledních let. Pro poslední dobu je však charakteristická velká inflace knih. J. Kanzelsberger uvítal, že v padesátce neojblíbenějších knih je množství českých titulů. Četné tituly z této padesátky jsou pro něj spjaty s různými obchodními zážitky.

I. Binar se ankety nezúčastnil, protože knihy se podle něj nedají porovnávat. Pozitivně však hodnotí, že se mezi nejoblíbenějšími knihami objevila Bible, tedy základní kniha naší kulturní oblasti.

Na první knihu, kterou jako první celou přečetli, si panelisté vesměs již nevzpomněli, pouze V. Ježek si vzpomněl na Slabikář. Pro I. Binara byla velkým zážitkem předčasná četba Babičky Boženy Němcové ve druhé třídě, na J. Kanzelsbergera zapůsobili například Wenigovy Staré pověsti pražské, T. Řehák si vzpomíná na První a Druhou knihu džunglí, kterou mu předčítal otec, když on sám ještě číst neuměl.

Panelisté byli následně dotazem z publika vyzváni k rozvinutí hypotetické představy, která spočívala v tom, že by měli roční tvůrčí prázdniny k napsání knihy. Zatímco I. Binar by mj. pokračoval v práci na své již rozepsané knize, J. Kanzelsberger by raději stipendium, které by bylo s těmito tvůrčími prázdninami nerozlučně spojeno, raději převedl na I. Binara. T. Řehák již situaci zažil v dětství, kdy diktoval text své první knihy z vany při koupání. V. Ježek by dokončil knihu, na níž spolupracuje se Zdeňkem A. Tichým, a také by rád zpracoval dějiny mariáše a karetních her v ČR.

Budoucnost četby vidí panelisté v zásadě optimisticky. I. Binar zdůraznil, že koneckonců to bylo právě slovo, co z nás udělalo člověka. Podle něj je však možné, že čtenářů bude kvůli stále širší nabídce různých druhů zábavy ubývat. Podle J. Kanzelsbergera roste obliba naučné literatury, beletrie se oproti tomu bude nacházet ve složitější situaci. Podle T. Řeháka beletrie přežije – někteří lidé sice čtou pouze odbornou literaturu a na beletrii jim již nezbývá čas, na druhou stranu by ale například pro manažery, kteří se snaží přesvědčit jiné o nějaké pravdě či zajistit komunikaci mezi lidmi, měla beletrie představovat základní studijní materiál. Tvrzení, že lidé přestávají číst, považuje T. Řehák za mediální klišé – o opaku může svědčit například růst počtu výpůjček v Městské knihovně v Praze. V. Ježek připomněl, že ostatně ani v souvislosti s nástupem rozhlasu či později televize konec knihy nenastal.

Velké říjnové společné čtení nejenom v Praze

Panelisté byli po ukončení prezentace výsledků ankety a diskuse vyzváni k přečtení krátkých ukázek z vítězných titulů. I. Binar si vybral Bibli, J. Kanzelsberger dal přednost dílu Karla Poláčka Bylo nás pět, T. Řehák Tolkienovu Pánu prstenů a V. Ježek Ferdovi mravencovi.

Došlo tak k organickému propojení s Velkým říjnovým společným čtením, které bylo v Městské knihovně v Praze zahájeno již úderem poledne a které moderovaly Jaroslava Štěrbová a Zlata Houšková. Těsně před vyhlášením výsledků ankety vystoupil v roli předčítajícího Přemysl Rut a tím připravil půdu pro výše popsané slavnostní okamžiky.

O tom, že Velké říjnové společné čtení rozhodně neprobíhalo pouze v Městské knihovně v Praze, svědčí například zpráva z Městské knihovny Sedlčany [7], která dorazila do redakce Ikara. V sedlčanské knihovně se četlo plných devět hodin, celkem bylo čteno z 68 knih, počet předčítajících dosáhl 161 a posluchačů 347, lze tedy říci, že akce se setkala s výrazným úspěchem.

Poznámka na závěr: Fotogalerii z obou souvisejících akcí naleznete na http://mojekniha.unas.cz [8] (autorkou je Linda Skolková).