To, že se v knihovnách vedle knih a časopisů půjčují i mapy a noty, asi nikoho nepřekvapí. Půjčování zvukových dokumentů se v posledním desetiletí také stalo téměř samozřejmostí. Ale půjčování hraček už tak známé není. Přesto má ve světě dlouholetou tradici.

Knihovny nebo oddělení knihoven, které půjčují hračky, jsou v zahraničí označovány jako Toy Libraries (toy lending library, lekotek, ludotéka, ludothek, leisure libraries, play library, play sessions).

Hračky jsou většinou půjčovány zdarma, případně za symbolický poplatek, a to jak prezenčně, tak i absenčně. Fond je rozdělen do kategorií podle věku dítěte a podle typu hračky nebo hry - hračky rozvíjející představivost, modely, hudební nástroje, stavebnice, hračky pro rozvoj tělesné zdatnosti, hračky pro nemluvňata, hry a puzzle, panenky atd.

Orientaci ve fondu usnadňují obrázkové katalogy, které jsou doplněny popisem hraček a většinou jsou vystaveny i na internetu. Členství v Toy Libraries je otevřeno všem dětem s tím, že vždy je pamatováno na děti se specifickými potřebami. Některé knihovny se ale specializují pouze na děti se specifickými potřebami. Mezi těmito knihovnami jsou zvláště oblíbené pojízdné Toy Libraries, které rozvážejí hračky až do rodin. Vycházejí tak vstříc dětem a rodičům, pro něž je docházení do knihovny vzhledem k postižení problematické nebo zcela nemožné.

Zřizovatelem Toy Libraries nemusí být jen veřejné knihovny. Některé jsou součástí škol, zdravotnických, sociálních nebo charitativních zařízení. Mnohé pracují zcela na dobrovolné bázi. Do dobrovolné práce se zapojují jak studenti, tak i rodiče. Často právě rodiče jsou hlavními iniciátory vzniku těchto knihoven. Hračky musí být neustále kontrolovány a opravovány a právě jejich údržba a hygiena jsou vhodnou prací pro dobrovolníky.

Toy Libraries bývají zpravidla i metodickými a informačními centry pro rodiče a vychovatele. Pomáhají jim orientovat se v obrovském množství hraček různých typů a kvality, vybírat ty nejvhodnější podle individuálních potřeb každého dítěte. Upozorňují na mimořádnou úlohu hry v rozvoji dítěte a napomáhají tak i rozvíjení rodičovských dovedností. K tomu jsou určena herní setkání rodičů a dětí, burzy výměny zkušeností, kurzy a školení.

První sbírka hraček ve veřejné knihovně byla pravděpodobně vybudována v 30. letech 20. století v Los Angeles. Systematicky ale začaly Toy Libraries vznikat až v 60. letech. Průkopníkem byla v tomto směru Skandinávie. Odtud také pochází mnoha zeměmi převzatý termín Lekotek (lekotéka) - švédský výraz pro Play Library.

Lekotéka je vzdělávací a informační centrum pro děti se speciálními vadami (potřebami) a pro jejich rodiče. První lekotéka vznikla z podnětu rodičů a učitelů postižených dětí na počátku 60. let ve Stockholmu. Při jejím zrodu byla myšlenka pomoci dětem se speciálními vadami začlenit se co možná nejlépe do společnosti a přesvědčení, že těmto dětem nejvíce pomůže hra praktikovaná v co nejranějším věku. Lekotéka považuje hru za důležitou součást dětské zkušenosti, za "dětskou práci", která umožňuje poznání, rozvíjí všechny typy dovedností a je zdrojem emocionálních zážitků. Zařízení tohoto typu se rychle rozšířila po celé Skandinávii a sama myšlenka se brzy dostala i za její hranice.

Na základě skandinávských zkušeností byla v r. 1980 otevřena první lekotéka v USA (v Evanstonu ve státě Illinois). V současné době je po celých USA více než 50 lekoték. Zastřešující organizací je National Lekotek Center v Evanstonu, které získalo chráněný název Lekotek jako podtržení skutečnosti, že vychází ze skandinávského modelu. Děti navštěvují lekotéku se svými rodiči. Hračky jsou vybírány individuálně podle potřeb každého dítěte. Speciální pedagogové zaškolí rodiče tak, aby mohli v aktivitách pokračovat i doma. Hračky je možné si půjčit až na jeden měsíc. K dispozici jsou tisíce hraček jak běžných, tak i upravených nebo speciálních. Pro mnohé rodiče je problém kupovat hračky, když nevědí, zda jejich dětem budou vyhovovat, nevědí, zda je zaujmou nebo zda nebudou nad jejich síly. Jiní si neumějí běžně dostupné hračky upravit podle potřeb svého dítěte a na speciální hračky nemají peníze. Mnoho z hraček je i pro solventní rodiče obtížně sehnatelných. Proto je půjčování tak důležité a jeho obliba stále vzrůstá. V současné době se součástí lekoték stávají i počítačové herny. I počítače jsou upravovány podle individuálních potřeb uživatelů, kteří mají navíc k ruce speciálně proškolené profesionály. Počítače vnesly do výchovy a vzdělávání hendikepovaných nové rozměry.

Lekotéky spolupracují s lékařskými a rehabilitačními pracovišti, často jsou jejich součástí. I když se od počátku 60. let mnoho změnilo, jedno zůstává stále stejné - děti jsou především dětmi a hra je nedílnou součástí života. Účelem lekoték je podat pomocnou ruku všem postiženým dětem a jejich rodičům. Blíže na http://www.lekotek.org/ [4].

Vedle lekoték jsou v USA podobně jako v Anglii i Toy Libraries. Jsou určeny všem dětem a vznikají především v oblastech, kde je dostupnost široké škály hraček a her nějakým způsobem omezena - např. odlehlostí místa, nízkými příjmy obyvatelstva a nezaměstnaností, nižší životní úrovní, problémovými oblastmi atd.

Kromě toho stále více knihoven buduje samostatná oddělení pro předškolní děti, kde se hračky uplatňují jako výborné pomůcky v přípravě na čtení a psaní. V těchto odděleních se některé knížky půjčují společně s hračkou. Hračka rozvíjí u dítěte zkušenost získanou z předčítaného příběhu a zároveň vtahuje rodiče do společné hry. Pro předškolní děti je důležité i prostředí knihovny, které umožňuje účastnit se společných aktivit, které v domácím prostředí nejsou možné. Dítě si tak přirozeným způsobem vytváří vztah ke knize od nejútlejšího věku a zcela samozřejmě pak přechází do dětského oddělení.

V Anglii vznikla první Toy Library v roce 1967. Založila ji učitelka a matka dvou postižených dětí paní Jill Norris. Při práci s dětmi vycházela z ideí B. Fröbela [5]. Z původního nápadu půjčovat hračky svých dětí známým vznikla posléze rodičovská burza hraček, později rozšířená o poskytování speciálních hraček a pomůcek pro hendikepované děti. Nápad se velmi rychle ujal a další Toy Libraries začaly vznikat nejen na dobrovolnické bázi rodičů, ale i jako samostatná oddělení profesionálních zařízení jako jsou nemocnice a sociální zařízení. Myšlenka, původně zaměřená na děti se speciálními potřebami, se přibližně kolem roku 1973 rozšířila na všechny děti. Toy Libraries začaly vznikat jako samostatná oddělení veřejných knihoven. V současné době je v Anglii více než 1000 Toy Libraries, které poskytují služby více než 250 000 dětem.

Původní jednoduchá forma půjčování hraček pro hendikepované děti byla v r. 1988 rozšířena o tzv. Leisure Libraries, což jsou, volně přeloženo, oddělení pro volnočasové aktivity (Play Libraries). Poskytují pomůcky k zábavě nejen dětem, ale zvláště hendikepovaným dospělým. Leisure Libraries se tak významně podílejí na jejich celoživotním vzdělávání a sociální integraci. Koncepce těchto zařízení vychází z přesvědčení, že i dospělí se speciálními potřebami mají právo na vlastní zábavné aktivity a k tomu přizpůsobené pomůcky a přístroje. Leisure Libraries jsou předpokladem kvalitního poskytování těchto speciální služeb a zároveň předpokladem efektivního využívání prostředků vynaložených na nákup speciálních přístrojů a pomůcek.

Zastřešující organizací je National Association of Toy & Leisure Libraries [6] (NATLL). Vedle péče o stávající a nově vznikající knihovny podporuje i vývoj nových hraček a pomůcek pro rekreaci a zábavu. Význam hry ve vzdělávaní dětí se snaží všemi možnými způsoby propagovat mezi odbornou i rodičovskou veřejností. NATLL spolupracuje se zdravotnickými, vzdělávacími a sociálními zařízeními na centrální i lokální úrovni, s charitativními a dobrovolnickými organizacemi a agenturami zaměřenými na hendikepované děti, dospělé a jejich rodiny, s výrobci, distributory a prodejci hraček.

V roce 1990 byla založena ITLA (The International Toy Library Association [7]), která pomáhá nově vznikajícím Toy Libraries a je informačním a dokumentačním centrem pro tyto instituce.

Toy Libraries - vybrané webové stránky

USA

USA Toy Library Association [8]
Základní informace o lekotékách [4]
Toy lending libraries of Ashtabula County [9]
Pittsburgh Toy Lending Library [10]
Toy Library Brooklyn [11]
Early Childhood LINK [12] (zajímavý projekt zaměřený na děti se speciálními vadami, školení a technická pomoc)

Evropa

http://www.itla-toylibraries.org/ [13]

Velká Británie

National Association of Toy & Leisure Libraries [6] - britská národní asociace sdružující knihovny půjčující hračky a provozující volnočasové aktivity, odkazy na toy libraries a leisure libraries ve VB, odkazy na další související www, nabídka publikací, přehled kurzů, základní informační leták a řada materiálů ke stažení
Burghfield Toy Library [14]
Burwell Toy Library [15]
Mobile Toy Library [16] určená dětem se speciálními potřebami
Toy Library for the Borough of Eastleigh [17]
International Toy Library Centre [18] v Itálii
Ludothek Ravensburg [19]
Toy libraries in Switzerland [20]
Mikkamakka Toy Library [21] (Maďarsko)
Karin Dom Center for Children [22] (Bulharsko)

Články:

Lekotek puts possibilities into play. The Exceptional Parent, Oct 1994, vol. 24, iss. 10, s. 46.
Toys for every child. The Exceptional Parent, Oct 1994, vol. 24, iss. 10, s. 36.
KLAUBER, Julie. Toy story: How to select and buy adaptive toys. School Library Journal, Jul 1996, vol. 42, iss. 7, s. 22.
LYNE, Bridget M. Lekotek: Learning to play-playing to learn. The Exceptional Parent, Oct 1997, vol. 27, iss. 10, s. 25-26.
HUBLER, Eric. A Library for Toy Therapy. New York Times, Jul 5, 1998, s. 8.
BYRNE, Marci, DEERR, Kathleen, KROPP, Lisa G. Book a play date: The game of promoting emergent literacy. American Libraries, Sep 2003, vol. 34, iss. 8, s. 42-44.