Knihovníci muzeí a galerií se scházejí pravidelně každoročně v některém muzeu, aby řešili specifické problémy muzejních a galerijních knihoven. Dvacátý osmý ročník semináře, na který přijelo 105 zájemců z většiny muzeí a galerií ČR, hostila Olomouc, a to díky spolupráci dvou muzeí – Vlastivědného muzea v Olomouci a Muzea umění v Olomouci.

Prvním bodem bohatého třídenního programu bylo jednání Valné hromady Knihovní komise Asociace muzeí a galerií (AMG), která zvolila nové předsednictvo Knihovní komise AMG a zástupce jednotlivých krajů. Poté Ila Šedo svou výzvou ke zlepšení kooperace otevřel blok zabývající se vzájemnou spoluprací muzejních knihoven. Příspěvky o spolupráci knihoven v regionu ze semináře v Jindřichově Hradci shrnul Roman Giebisch z Vědecké knihovny v Olomouci. Na něj navázaly se svým příspěvkem o vzájemné kooperaci v oblasti prezentace knižní kultury Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka a Helena Stejskalová z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Jana Michlová se vrátila ve svém příspěvku k regionální spolupráci knihoven Ústeckého kraje. Neformální výměna názorů a zkušeností pokračovala při večerním rautu.

Program druhého dne začal blokem referátů věnovaných práci s historickými fondy, především problémům souvisejícím s popisem starých tisků. Na toto téma fundovaně pohovořily jak Jaroslava Kašparová z NK ČR, tak i Hedvika Kuchařová z Kláštera premonstrátů v Praze. Zástupci firem Lanius Tábor Jiří Šilha a Václav Trunec z KP-Sys Pardubice informovali o možnostech a výhodách popisu starých tisků v automatizovaných systémech Clavius a KP-Win. Historická témata uzavřela Helga Turková z Knihovny Národního muzea se shrnutím 50 let práce oddělení zámeckých knihoven. Zpět k počátkům knihovny Vlastivědnému muzea v Olomouci se vrátila ve svém referátu Milada Písková ze Slezské univerzity v Opavě. Další neméně zajímavé příspěvky v odpoledním bloku Workshopu se týkaly akvizice regionální literatury, výměny publikací, informací o aktualitách v databázi Knihopis.

Náročný program si zpestřili knihovníci díky sponzorům Pivovaru Litovel a Tvarůžkárně A.W. Loštice vynikající "hanáckou svačinou". Posíleni změnili téma a věnovali se novým možnostem v práci muzejních knihoven. Do tohoto bloku přispěly informacemi o souborném katalogu CASLIN Eva Svobodová a Dana Vyorálková z NK ČR a praktickými zkušenostmi muzejních knihoven s tímto katalogem je doplnila Renata Novotná z Moravského zemského muzea v Brně. Nad přínosem databáze ART FULL TEXT se zamyslela Hana Karkanová z Moravské galerie Brno. Josef Hrdlička z NK ČR zhodnotil úspěch kooperačního projektu českých knihoven Ptejte se knihovny. Naproti tomu fundovanou kritiku vycházející z muzejní praxe od Zdeňka Vermouzka z Vlastivědného muzea v Olomouci si vysloužil projekt MK ČR Centrální evidence sbírek. Odpolední blok uzavřel zajímavým příspěvkem Patří Google do muzea? Ondřej Pečený z ÚISK FF UK Praha. Příjemný zářijový večer jsme využili k prohlídce moderní Ústřední knihovny Univerzity Palackého.

Třetí den jednání byl ve znamení prezentací. Digitální lexikon českých výtvarníků narozených ve XX. století prezentovala Společnost pro současné umění – SCA Ostrava. Martin Sekera z Knihovny Národního muzea informoval o moderní metodické pomůcce při výuce Mediální výchovy – CD-ROM Mediální studia na přelomu tisíciletí a role médií v dějinách českých zemí. Tradičním zakončením semináře byly exkurze po historickém jádru Olomouce, Arcibiskupském paláci a Muzeu umění v Olomouci.

Místem příštího již 29. setkání muzejních a galerijních knihovníků bude v roce 2005 Brno.

Některé příspěvky z tohoto semináře si můžete přečíst na webových stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového muzea [4].