Ve dnech 24.-26. června 2004 se v Jindřichově Hradci na Fakultě managementu VŠE u příležitosti 5. valné hromady SKIP uskutečnila konference Knihovny v pavučině spolupráce [6]. Plné texty většiny příspěvků (respektive prezentace) jsou dispozici na http://skip.nkp.cz/valHro800/valPro.htm [7].

Zahájení konference

Účastníky konference přivítali předseda SKIP ČR PhDr. Vít Richter, děkan Fakulty managementu VŠE Prof. Ing. Pavel Pudil, starosta Jindřichova Hradce Ing. Karel Matoušek a ředitelka Městské knihovny v Jindřichově Hradci Mgr. Milena Kodýmová.

Vít Richter zdůraznil, že knihovny začaly spolupracovat z toho důvodu, že neexistuje žádná knihovna, která by byla schopna uskutečnit všechna přání svých uživatelů. Spolupráce vždy vyžaduje úsilí obou zúčastněných stran, přičemž je nutno počítat s nejistými výsledky. Spolupráce není nikde v osnovách předmětů našich knihovnických škol vyučována jako samostatný předmět, knihovníci se proto musí učit spolupráci až v praxi.

Knihovny – vzdělávání – potenciál spolupráce

Jednání v sekci Knihovny – vzdělávání – potenciál spolupráce moderovala Mgr. Zlata Houšková (Národní knihovna ČR, Praha).

Knihovny a informační gramotnost obyvatel
Ing. Dana Bérová, náměstkyně ministra informatiky

Příspěvek nebyl přednesen z důvodu nenadálé zahraniční cesty přednášející.

Celostátní kooperace knihoven v SRN
Barbara Schleihagen, Německý svaz knihoven

Spolupráce mezi německými knihovnami fungovala již od počátku dvacátého století, od šedesátých let díky rozvoji telekomunikačních možností a způsobů zpracování dat výrazně zintenzivněla. Do roku 2002 spolupráci mezi německými knihovnami navzájem i mezi německými a zahraničními knihovnami napomáhal Německý knihovnický institut (Deutsches Bibliotheksinstitut, DBI, zrušen v prosinci 2002). Od ledna letošního roku na něj v některých ohledech navazuje Kompetenční síť pro knihovny (Kompetenznetzwerk für Bibliotheken). Strategický dokument Knihovna 2007 [8] schválený v březnu 2004 dále požaduje zřízení Agentury pro knihovní rozvoj (BibliotheksEntwicklungsAgentur).

Mezi kooperační projekty německých knihoven patří například:

• WEBIS [9]
• Sammlung Deutscher Drucke [10]
• Elektronische Dokumentenlieferdienste SUBITO [11]
• Vascoda [12]
• Deutsche Internetbibliothek [13]
• Nestor [14] (Network of Expertise in long-term storage and availability of digital resources in Germany)

Stručné informace o těchto i dalších projektech jsou k dispozici v němčině i angličtině v rámci Bibliotheksportal Deutschland [15].

Francouzské knihovny: rozvoj sítě a územní aspekty
Gilles Eboli, předseda Spolku francouzských knihovníků (Association des Bibliothécaires Français)

Gilles Eboli nejprve všechny přítomné překvapil pronesením několika vět v češtině. Poté se již ve svém rodném jazyce věnoval otázkám spolupráce mezi francouzskými knihovnami. Zdůraznil lidský aspekt spolupráce mezi knihovnami – vždy se totiž jedná o spolupráci konkrétních lidí, knihovníků. Na začátku 21. století nemůže již prakticky žádná knihovna fungovat v izolaci. Ve Francii hraje při vzájemné spolupráci důležitou roli územní uspořádání, které prochází v posledních dvou dekádách řadou změn směřujících k decentralizaci (ve Francii existuje celkem 36 tisíc obcí). Stále však silně působí pařížský centralismus. Výrazný vliv na rozvoj sítí francouzských knihoven měl obecně pokrok v oblasti výpočetní a telekomunikační techniky (od počátků v 60. letech přes vznik heterogenních systémů v 70. a 80. letech po rozšíření internetu v 90. letech).

Spolupráca vedeckých a akademických knižníc SR
PhDr. Daniela Gondová, předsedkyně Asociace knihoven SR

Přednášející se ve svém příspěvku nejprve věnovala dokumentům, které výrazně ovlivňují spolupráci mezi slovenskými knihovnami. Jedná se zejména o Zákon č. 183/2000 o knižniciach, Stratégii rozvoja slovenského knihovníctva, Program elektronizácie knižníc v Slovenskej republike a Projekt informatizácie knižníc Slovenskej republiky (předložen k posouzení v červnu 2004). Poté stručně představila nejvýznamnější profesní sdružení, k nimž patří Spolok slovenských knihovníkov, Slovenská asociácia knižnic, ZVYKNI, Pro Scientia a od počátku tohoto roku také eBIB. Dále byla připomenuta sdružení CASLIN, KOLIN a Konsorcium KIS3G (Knižničný informační systém třetí generace).

Asociace vysokoškolských knihoven – kroky ke spolupráci
PhDr. Barbora Ramajzlová, předsedkyně výkonného výboru AKVŠ ČR

Asociace knihoven vysokých škol [16] (AKVŠ) byla založena v roce 2002 jako sdružení právnických osob (vysokých škol). Z 24 veřejných vysokých škol v ČR jsou členy 22 školy. V rámci AKVŠ působí odborné komise, jejichž činnost je výrazným projevem spolupráce. Jedná se o Odbornou komisi pro informační výchovu a informační gramotnost, Odbornou komisi pro elektronické informační zdroje, Odbornou komisi pro spolupráci s Radou VŠ a nejnověji rovněž o Odbornou komisi pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací. Všechny tyto komise využívají ke komunikaci elektronické konference a minimálně jednou ročně se scházejí.

Veřejný internet v malých vesnických knihovnách z pohledu municipálního managementu
Mgr. Eliška Novotná, Fakulta managementu VŠE, Jindřichův Hradec

Autorka příspěvku zároveň působí jako starostka obce Zahrádky a předsedkyně mikroregionu Podjavořicko (10 obcí, 6500 obyvatel). Ve všech obcích mikroregionu se nachází knihovna, v polovině z nich veřejně přístupný internet. Přístup k internetu má prostřednictvím knihovny ve své obci 85 procent obyvatel mikroregionu. Původně se očekávalo, že veřejný internet přinese do obcí příležitost získávat informace a vzdělávat se. Jako cílové skupiny byly určeny děti a mládež a turisté. Přibližně tříleté zkušenosti však ukazují, že příležitosti převyšují zájem, internet přivádí do knihovny jen málo nových uživatelů a že poptávka uživatelů internetu je poměrně homogenní a chudá. Internet v knihovně využívá pouze pět procent obyvatel mikroregionu. Jako jedna z příčin malého zájmu o využívání internetu v místních knihovnách bylo identifikováno neprovedení analýzy informačních a vzdělávacích potřeb venkovské populace. Na rozdíl od školy se také v knihovně za internet platí. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy internet v knihovně využívají spíše děti z podnikatelských rodin s vysokým kapesným, kterým jsou doma vytýkány vysoké účty za telefon, zatímco děti z hůře situovaných rodin na to nemají prostředky. Všechny stanice v mikroregionu jsou přístupné v pátek večer a v sobotu dopoledne, protože v tuto dobu je o využívání internetu největší zájem. Významnou skupinu neregistrovaných čtenářů tvoří vysokoškolští studenti.

Financování komunitních projektů
Ing. Jana Krbová, Fakulta managementu VŠE, Jindřichův Hradec

Podle J. Krbové knihovny vždy sehrávaly důležitou komunitní úlohu, dnes se jim navíc otevírá prostor pro celou řadu dalších služeb či akcí, které lze nazývat komunitními projekty. Na ně je možno získávat finanční prostředky různými způsoby (fundraising neboli získávání zdrojů, filantropie včetně dobrovolnictví, sponzoring neboli dar s protinaplněním, programové financování, grantování). Je nutno prohlubovat spolupráci krajů a neziskových organizací.

Rozvíjení rovných příležitostí a podpora zaměstnatelnosti v Jihočeském kraji
Ing. Jaroslava Sedláková, PhD., Fakulta managementu VŠE, Jindřichův Hradec

J. Sedláková představila záměr projektu do programu EQUAL. Projekt (bude-li přijat) by měl být zaměřen na hlavní cílovou skupinu mladých matek s dětmi vstupující po mateřské dovolené na trh práce a muže ve stejné situaci a vedlejší cílovou skupinu lidí, kteří se po delší době mimo pracovní trh chtějí vrátit a potřebují zlepšit svou zaměstnatelnost. V rámci projektu by měla vzniknout Síť center vzdělávání a dovedností v Jihočeském kraji a Informační systém pro tato centra. V současné době je již mj. předjednáno partnerství s Městskou knihovnou v Jindřichově Hradci.

Knihovny – informační technologie – spolupráce

Jednání v sekci Knihovny – informační technologie – spolupráce moderoval Ing. Martin Svoboda (Státní technická knihovna, Praha).

Informační technologie – kulturní dědictví – virtuální instituce
PhDr. Zdeněk Uhlíř, Národní knihovna ČR, Praha

Podle Z. Uhlíře v oblasti kulturního dědictví stále existují lidé nepřátelsky naladění vůči ICT, kteří s ICT neumějí pracovat a vnímají je pouze jako počítače. Počítače přitom představují pouze techniku, podstatnějšími složkami ICT jsou infrastruktura, aplikace a obsah. Nejdůležitější roli hraje právě obsah – podle Z. Uhlíře je potřeba vytvářet nikoli pouze deskriptivní, ale přístupový katalog, který by sloužil jako hyperlink někam dál (za záznamy). V elektronickém prostředí se paradigmaticky mění metodologie práce. Dosavadní kamenné instituce pečující o kulturní dědictví jsou dědictvím 19. století, věnují se pouze svým fyzickým fondům a vzhledem k rozvoji ICT se stávají nedostatečnými. Je potřeba podporovat vznik virtuálních institucí, jež se formují spoluprací institucí kamenných (virtuální instituce kamenné instituce překračuje a zároveň v sobě zahrnuje). Virtuální instituce vznikají v projektech typu Manuscriptoria.

Jak dál v automatizaci knihoven – úvahy o možnostech a mezích rozvoje
Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně
Tomáš Gec, Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod [17]

Automatizovaná knihovna dnes většinou provozuje lokální systém a s ostatními knihovnami spolupracuje formou výměny či stahování záznamů. Knihovny se připojují z vlastních prostředků nebo prostředky získanými z grantových programů. Otázkou však zůstává, zda vlastně umíme efektivně zautomatizovat malou knihovnu. P. Žabička v souvislosti s tím porovnal klady a zápory provozování centralizovaných a decentralizovaných systémů. Zmínil také možnost využití volně dostupných knihovních systémů (Koha [18], Avanti [19] či Emilda [20]). Problémem však zůstává lokalizace. Navíc nestačí nabídnout program, ale je třeba nabídnout službu. T. Gec se ve své části příspěvku zabýval smysluplností automatizace nejmenších knihoven (s fondem menším než tři tisíce svazků, v obci s méně než tisícovkou obyvatel). Je-li automatizace považována v těchto případech za smysluplnou, je možno se rozhodnout pro automatizaci částečnou nebo plnou.

Informační zdroje v jednotném prostředí – sen všech knihoven
Mgr. Jan Pokorný, Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy, Praha

V současné době vznikají v mnoha knihovnách lokální elektronické zdroje, většinou však využívají různých programových prostředků. Možným řešením tohoto kooperativního chaosu je integrace prostřednictvím Metalibu, který nabízí tři rozhraní (www klient, klient Z39.50 a API rozhraní). Metalib jako webová služba by měl být k dispozici přibližně do půl roku.

Využití WWW jako efektivního informačního zdroje
Ing. Jiří Jelínek, CSc., Fakulta managementu VŠE, Jindřichův Hradec

Efektivní vyhledávání znamená nacházení požadovaného s minimem úsilí a nákladů. Prostředí WWW jako nejúspěšnější publikační médium všech dob jej znesnadňuje mj. svou obsáhlostí (k červnu 2004 přibližně 52 milionů serverů), obsahovou a formátovou pestrostí, absencí sémantického popisu a nízkou strukturovaností. Vyhledávací strategie může spočívat v odvození URL z běžných zvyklostí (přímý odkaz), v použití oborových databází či vyhledávacích systémů (indexové systémy, adresáře a předmětové katalogy a integrované systémy, tedy metavyhledávače bez vlastní databáze). Výstupy vyhledávání lze hodnotit z hlediska autoritativnosti, aktuálnosti, obsahu či metapopisu. Podle přednášejícího budoucnost leží v sémantickém vyhledávání, úlohou knihovníků se pak může stát tvorba a správa ontologií.

Sdílená katalogizace monografií po pěti letech provozu
Ing. Jan Šilha, LANius, Tábor

Sdílenou katalogizací je míněna racionální kooperační činnost sítě knihoven s cílem omezit multiplicitní zpracování dokumentů. Uživatelé AKS LANius a Clavius se mohou do sdílené katalogizace zapojit nákupem modulu ISHARE. Dnes tímto způsobem spolupracuje přes pět set knihoven. Knihovny zadarmo poskytují své záznamy do centra, kde jsou zpracovávány a následně poskytovány dalším knihovnám. Nově zpracovaný titul je nejdéle do čtyř hodin ve všech knihovnách k dispozici ke kopírování. ISHARE slouží jako alternativa protokolu Z39.50 a na rozdíl od něj je funkční i v případě výpadku připojení k internetu.

Možnosti knihovnických informačních systémů při sdílení záznamů
Ing. Naděžda Andrejčíková, Cosmotron Bohemia, Hodonín

Základními podmínkami pro kooperaci je dodržování standardů, formátů dat, využívání národních autorit, používání katalogizačních pravidel AACR2R, komunikačního protokolu Z39.50, profilu JIB a informačních zdrojů (SK, JIB, katalogy knihoven). V AKS Advanced Rapid Library zachází klient Z39.50 s ostatními databázemi stejně jako s vlastním katalogem. Má-li záznam jiné odkazy na autority než v lokální databázi, systém linky převede na lokální autority. Umožňuje také aktualizaci lokálního záznamu záznamem z externího informačního zdroje (mj. automatická aktualizace autorit z Národní knihovny) a automatické čištění autorit a bibliografických záznamů.

Proquest, ORO a Ulrichsweb
PhDr. Filip Vojtášek, Albertina icome Praha

Účastníky konsorcia ProQuest/PCI se v letech 2000-2004 stalo postupně asi 400 institucí (nejenom akademických). Přístup bez finanční spoluúčasti končí 31.7.2004. ProQuest byl nejvíce využíván v akademických institucích a ve zdravotnických a veřejných knihovnách. V případě konsorcia ORO/Ulrichsweb (2003-2004; ORO, tj. Oxford Reference Online, je soubor 136 jazykových slovníků a oborových encyklopedií, Ulrichsweb pak bibliografická databáze 250 000 seriálů) se jedná o přístup bez finanční spoluúčasti do 31.12.2004. Navazující projekt 1N nebyl v případě ProQuestu schválen, pro ORO a Ulrichsweb nebyl žádný projekt 1N na pokračování licence podán. Instituce mající o ProQuest zájem i nadále proto musí hledat jiné zdroje – pro vysoké školy je určen ProQuest 5000, pro úzce zaměřené instituce spíše jednotlivé databáze. Nabízeno je individuální a konsorciální předplatné, v obou případech lze počítat se značnými slevami (desítky procent u ProQuestu, až 25 procent v případě Ulrichsweb a ORO). V závěru svého příspěvku představil F. Vojtášek nabídku elektronických knih Gale.

Zpřístupňování českých elektronických informačních zdrojů
PhDr. Hana Nová, Národní knihovna ČR, Praha

V roce 2000 byla mezi Anopressem a SKIP uzavřena dohoda o vytvoření Konsorcia uživatelů databanky TAM TAM. V ní byly stanoveny příslušné licenční a finanční podmínky. V roce 2000 se přihlásilo 63 knihoven, které si předplatily 84 přístupů. Následně se snižovala cena za jeden přístup. Pro poslední dva roky je pak charakteristická snaha o sjednocení statistik (počet přihlášení, počet dotazů, počet stažených dokumentů). H. Nová poukázala na to, že firmy si zatím příliš nezvykly orientovat se na potřeby knihoven. Anopress při snaze zařadit do svých databází odborně zaměřené časopisy a ročenky nachází nepřipravené vydavatele. Dále bylo zdůrazněno, že databáze je třeba neustále propagovat a že velmi užitečná by byla zpětná vazba (zvláště u knihoven, v nichž jsou databáze hojně využívány).

Přežití knihoven a knihovníků v konkurenci internetu: vize nebo iluze?
Ing. Vladimír Karen, Albertina icome Praha

V. Karen se ve svém příspěvku zabýval marketingem jako metodou, jak mohou knihovny přežít v konkurenci a získat postavení v informačním průmyslu. Podobně jako pověstné blanické vojsko budou muset přezbrojit. Marketing je třeba vnímat jako zjišťování a uspokojování potřeb zákazníků. Informace by měly být prezentovány jako komodita, kterou knihovníci nabízejí za snížené ceny (Eric Lease Morgan). Je-li však něco levné, bývá to automaticky považováno za méně kvalitní. James Morris hovoří o infoobezitě (rešerše v Googlu) a infodietě (rešerše v placených zdrojích, tj. malé dávky skutečně hodnotných informací). Knihovny v našich podmínkách zatím málo využívají tzv. alerts, tj. automatické SDI. Většina knihoven také stále uznává transakční přístup k poskytování služeb místo budování vztahů se zákazníky. Pro malé či nekomerční organizace s omezenými prostředky je vhodný tzv. gerilový marketing, který používá nekonvenční metody k dosažení konvenčních marketingových výsledků. Přednášející v závěru svého příspěvku zdůraznil mj. potřebu proaktivnosti, osobní angažovanosti, vzdělávání a propagace i na nečekaných místech.

Spolupráce knihoven v regionu

Jednání v sekci Spolupráce knihoven v regionu moderoval Mgr. Roman Giebisch (Vědecká knihovna, Olomouc).

Regionální funkce: nějak bylo, nějak bude!?
Mgr. Ladislava Zemánková, Národní knihovna ČR, Praha

Přednášející stručně a přehledně představila dění v otázce regionálních funkcí knihoven jako nejvýraznější formy spolupráce v regionu. Shrnula události od minulé valné hromady, nynější situaci a možná očekávání do budoucna v legislativě, ve financování, ve vývoji regionálních služeb a ve způsobech jejich zajišťování. Nabídla konkrétní podněty pro další rozvoj a na závěr připravila účastníkům pár otázek "na tělo". Kvůli časovému skluzu byl příspěvek zkrácen i přes velký zájem, na diskusi nebyl téměř žádný čas. Byla však avizována speciální sekce věnovaná regionálním funkcím knihoven na konferenci Knihovny současnosti v září na Seči.

Odkazy:
Metodický pokyn k zajišťování funkcí [21]
Richter, Vít. Nový způsob financování RF od roku 2004. [22]

Informace a spolupráce jako nutná součást rozvoje regionu
PhDr. Bohumíra Jozífková, DEMA, Praha [23]

Byl prezentován výstup výzkumů z posledních let ohledně komunálních potřeb - součástí výzkumu byla poptávka po informacích. Lidé žádají informace především rychle a zdarma. Největší poptávka je po informacích týkajících se jich jako jedinců, jejich potřeb a nejbližšího okolí. Jako problematická se zejména jeví kvalita informací, jejich aktuálnost a strukturování. Výzkum ukázal, že z hlediska počítačové gramotnosti se společnost stále více diferencuje. Přednášející následně uvedla klady knihoven a knihovníků, jak jsou vnímáni veřejností, a jak role knihoven ve spolupráci s dalšími regionálními institucemi může narůstat (např. na trhu práce). Z výzkumů vyplynulo, že se lidé knihoven nebojí (na rozdíl od úřadů).

Spolupráce paměťových institucí v rámci Zlínského kraje
Ing. Jan Kaňka, Krajská knihovna F.Bartoše, Zlín

Referující hovořil o spolupráci a jejím přínosu u konkrétních paměťových institucí – jaká je motivace, vývoj, příklady možných oblastí (vzájemná výměna informací, spolupráce na společných projektech, nabídka vzdělávání). Zmínil nejen předpoklady k dobře se vyvíjející spolupráci, ale i možné překážky a problémy, např. rozdílné podmínky jednotlivých institucí, ne vždy opravdový zájem o spolupráci, duplicitní práce, nedodržení standardů a malá vzájemná informovanost o výsledcích práce.

Odkazy:
Soupisy regionální literatury [24]
Elektronická diskusní skupina [25]

Bezpečnost a uchování knihovních fondů v knihovnách, muzeích a archivech
PhDr. Františka Vrbenská, Národní knihovna ČR, Praha

Přednášející v úvodu poukázala na nárůst výpůjček v poslední době, tento trend bude spíše pokračovat. Ochrana fondů se tedy netýká jen starých tisků, ale i novodobých fondů, zvláště pak novodobých médií. Byla zmíněna nabídka firem – možnosti na trhu, jak ochraňovat fond např. pomocí produktů české firmy Ceiba. Byla zdůrazněna skutečnost, že nyní se tituly vydávají v malých nákladech, jsou proto obtížně nahraditelné.

Role knihoven v koncepci rozvoje Olomouckého kraje
Ing. Hana Študentová, Vědecká knihovna Olomouc

Referující představila Vědeckou knihovnu v Olomouci jako instituci s širokou působností plynoucí z regionální funkce. Ocenila dobrou spolupráci s odborem kultury a památkové péče na Krajském úřadě a s Univerzitou Palackého. Je vyvíjena snaha motivovat obce k podpoře kvalitnější práce knihoven zejména v oblasti internetu, pro knihovny je plánována příprava zásobníku projektů z prostředků EU. Olomoucký kraj zpracoval materiál upravující činnost institucí pro oblast kultury 2004-2008. Objevuje se v něm však např. paradox – na jedné straně se hovoří o soběstačnosti vynaložených nákladů, na straně druhé o bezplatných službách. Přednášející vyjádřila poděkování kolegům z NK a SKIP za množství metodické a legislativní práce pro knihovníky vůbec.

Školní a veřejné knihovny - spolupráce v regionu
Mgr. Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna, Brno

Přednášející přehledně porovnala služby veřejných a školních knihoven a možnosti práce s dětským čtenářem. Školní knihovna je víceméně úžeji zaměřená veřejná knihovna - méně dětí, stejné děti, cílenější působení. Pozitivním se jeví efekt zpětné vazby – děti mají prostor pro prezentaci výsledků svých školních prací, nabízí se systematická práce. Školní knihovna je určena jak pro žáky, tak pro učitele. Rozhodující je výukový program školy. Společné cíle – rozvíjení čtenářské a informační gramotnosti, prostor pro komunikaci, podpora týmové práce. Školní knihovna vychovává čtenáře pro veřejnou knihovnu. Byla oceněna metodická pomoc veřejných knihoven knihovnám školním.

Odkazy:
http://www.otevrenaskola.cz [26]

Veřejné a odborné knihovny ve spolupráci v oblasti hudby
Mgr. Helena Potůčková, Knihovna města Hradec Králové

Přednášející představila specializovanou hudební knihovnu. Konstatovala, že pro uživatele by neměl být rozdíl, potká-li se s knihovníkem-hudebníkem nebo s hudebníkem-knihovníkem. Postěžovala si na nedostatek vzdělávání pro tuto oblast - proběhl jen jeden semestrální nepovinný předmět na VOŠIŠ. Snaží se tedy sami - od roku 1996 pořádají každý druhý rok seminář na specializované téma. Informační zdroje jsou omezené, usilují o vytvoření konsorcia. Zakoupili vyzkoušený Growth Online Dictionary. Dluhem se jeví nedostatečná osvěta hudebním školám – je třeba rozšiřovat povědomí o jejich nabídce. Univerzita Hradec Králové je pověřila funkcí studijní knihovny.

Přeshraniční spolupráce v Jindřichohradeckém regionu
Jana Hladíková, Městská knihovna Jindřichův Hradec

Referující stručně představila Městskou knihovnu v Jindřichově Hradci se zaměřením na regionální služby. Z nich mj. vyplynula odvážná iniciativa – podařilo se získat finanční prostředky na projekt z programu PHARE Povídání přes hranice. Byla navázána spolupráce s nedalekými knihovnami v Rakousku, zaměřená na zkušenosti s dětskými čtenáři. Součástí bylo vzdělávání knihovníků v této oblasti, např. formou výtvarných dílen.

Doc. PhDr. Milada Písková (mimo program) představila vzdělávací program na katedře bohemistiky a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě – bakalářské studium, aktuálně studuje 100 studentů, z toho 70 v denním a 30 v kombinovaném studiu.

Spolupráce knihoven v místě

Jednání v sekci Spolupráce knihoven v místě moderovala Mgr. Jaroslava Štěrbová (Městská knihovna v Praze).

Spolupráce knihovny s ostatními subjekty v malém místě
Marie Mikešová, Knihovna Sepekov [27]

Sepekov je malá obec (okr. Písek) s 1396 obyvateli, většina obyvatel dojíždí za prací. Knihovna se 6000 svazky a 400 čtenáři nabízí kromě knihovnických a informačních služeb široký sortiment dalších typů služeb. Např. každoročně organizuje i pobytový zájezd v Itálii. Kopírovací služby poskytuje i mimo výpůjční dobu. V roce 2002 se knihovna stala Knihovnou roku. Ze strany obecního úřadu v Sepekově je velice vstřícný přístup vůči knihovně a jejím aktivitám, pracovníci OÚ se účastní na akcích pořádaných knihovnou, např. Noc s Andersenem, pasování prvňáčků na čtenáře provedl starosta obce. Ze strany podnikatelské obce v Sepekově funguje sponzorská pomoc ve formě darů propagačních materiálů jako cen do soutěží. Knihovna pořádá výstavy a ve spolupráci s OÚ vydává zpravodaj obce.

LUKÁŠEK – spolupráce knihovny s ostatními subjekty v menším městě (Sedlčany)
Blanka Tauberová, Městská knihovna Sedlčany [28]

Sedlčany mají 7800 obyvatel, knihovna má 56 000 svazků, 2289 čtenářů, což je 29,1 % z celkového počtu obyvatel města. V roce 2001 se knihovna přestěhovala do nových prostor a proměnila se tak v knihovnu rodinného typu. Knihovna má otevřeno i v sobotu. Přestěhováním vzrostl zájem o pořádání výstav v prostorách knihovny, např. výstavy prací chovanců Ústavu sociální péče ve Sv. Janu. Knihovna získala grant Ministerstva kultury na vzdělávání "Rok lidových řemesel v MěK Sedlčany se zaměřením na textil", v rámci kterého byli pedagogové a vychovatelé z ústavu SP vzděláváni ve výtvarných technikách. Smyslem grantového projektu bylo setkávání, aby se partneři knihovny stali vzájemnými partnery. V červnu 2003 byl zahájen projekt Lukášek (sv. Lukáš je patronem lékařů, ranhojičů a malířů). Jeho smyslem je snaha o léčbu mezilidských vztahů na malém městě pomocí výtvarného umění. Do projektu se zapojilo 11 institucí: ústavy sociální péče, mateřské školy, základní školy a občanská sdružení. K březnu 2004 bylo vytvořeno 787 exponátů, vernisáže se účastnilo 102 návštěvníků. V období 2004/2005 proběhne 2. ročník úspěšného projektu.

Spolupráce knihovny s ostatními subjekty ve velkém městě
Ing. Libuše Nivnická, Knihovna J. Mahena [29], Brno

V tomto příspěvku shrnovala autorka obecné principy partnerství. Při hledání partnerů pro spolupráci je třeba se zamyslet nad tím, zda partneři stojí o knihovnu, zda je knihovna dostatečně atraktivní. Partneři KJM byli rozděleni na strategické, klíčové a ostatní. Hlavním smyslem partnerství jsou výhody pro klienty knihovny, přičemž rolí knihovny je více než získat další čtenáře. Také vyjádřila názor, že nabídka partnerství musí probíhat vzájemně. Ze zkušeností KJM vyplývá, že mnoho partnerství nemusí mít pro knihovnu a její klienty žádný výsledek a partnerství mohou být dokonce pro knihovnu nevýhodná - taková partnerství je třeba ukončit včas. Za strategického partnera je považován zejména zřizovatel, za klíčové partnery podnikatelé, osobnosti, veřejná správa, neziskové organizace, školy, média.

Spolupráce Úřadu práce s knihovnami
Mgr. Alexandra Zajíčková, Úřad práce Písek [30]

Příspěvek informoval o projektu partnerství v Jihočeském kraji, od roku 2001 spolupracují úřady práce s knihovnami. Úřady práce poskytují služby stejně jako knihovny a navíc mají finanční zázemí. Proběhly již sva ročníky desetiměsíčního rekvalifikačního projektu, jehož cílem bylo umožnit absolventům získat práci. Knihovna je tou institucí, která poskytuje vzdělávání, ÚP podporuje projekt finančně.

Spolupráce a koordinace při doplňování knihovních fondů v Plzni
Mgr. Anna Andrlová, SVK Plzeň [31]

Tento kooperativní a pro ČR jedinečný projekt, který probíhá v Plzni, je zaměřen na řízení získávání tištěných i elektronických zdrojů do knihoven v městě. Tak bylo např. dohodnuto, že Knihovna města Plzně doplňuje regionální literaturu, SVK získává povinný výtisk regionální literatury, vysokoškolské knihovny se zaměřují na odbornou oborovou literaturu v souladu s obory studovanými na VŠ.

Spolupráce mezi knihovnami v koncepcích a realitě
PhDr. Ila Šedo, Knihovna Západočeského muzea [32], Plzeň

I. Šedo ve svém příspěvku upozornil na nesprávné chápání termínu veřejná knihovna, který bývá vykládán ve smyslu bývalých veřejných lidových knihoven, zatímco specializovaná či odborná knihovna jsou chápány naopak jako neveřejné. Upozornil na problematickou pozici muzejních knihoven, které nebývají vnímány jako knihovny veřejné, přestože veřejné jsou. Vyjádřil názor, že krajské knihovny v souladu s regionálními funkcemi mají za úkol pomáhat muzejním knihovnám a tuto pomoc iniciativně nabízet.

Vysokoškolské a krajské knihovny – konkurence nebo spolupráce?
PhDr. Ivo Brožek, Ústřední knihovna Pedagogické fakulty UJEP [33], Ústí nad Labem

V příspěvku byla srovnávána situace v krajských městech, kde funguje krajská knihovna a zároveň centrální vysokoškolská knihovna. Byla sledována situace v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem a ve Zlíně. V porovnání obou typů knihoven je průměrně knižní fond, roční přírůstek, počet odebíraných českých periodik, počet výpůjček a počet pracovníků vyšší v krajských knihovnách než ve VŠ, naopak finanční prostředky, počet míst ve studovně a procento VŠ vzdělaných pracovníků knihoven je vyšší ve vysokoškolských knihovnách. V provozní době a počtu registrovaných čtenářů není výrazný rozdíl. Spolupráce mezi oběma typy knihoven ve zmiňovaných místech není obecně rozšířená. Smluvní spolupráce probíhá v Plzni (akvizice), Olomouci a Pardubicích (společný průkaz čtenáře). V Ústí nad Labem a ve Zlíně se konají společné porady vedoucích knihoven ve městě. V ostatních městech je spolupráce jen dílčí nebo žádná.

Možnosti spolupráce krajské knihovny a dalších subjektů
Mgr. Tomáš Gec, Krajská knihovna Vysočiny, Havlíčkův Brod

Spolupráce KK Vysočiny byla v příspěvku rozdělena podle partnerských subjektů. Klíčová je spolupráce se zřizovatelem (Krajský úřad), která se odehrává na rovině koncepční a rovině připomínkování grantových projektů. Další spolupráce se uskutečňuje mezi KKV a muzei – při automatizaci knihoven, digitalizaci starých tisků a ediční činnosti. Spolupráce mezi školami zahrnuje koordinaci akvizice, pořádání kulturních akcí, stáže a praxe studentů i metodickou pomoc. KKV dále poskytuje prostory pro setkávání, pořádání seminářů a výstav neziskových organizací kraje.

Spolupráce knihovny v místě – jinak
Olga Hánová, Městská knihovna Jindřichův Hradec [34]

Netradiční příspěvek představil partnera MěK v Jindřichově Hradci Společenství venkovských žen a selek, za které promluvila paní Barbara Greipel.

Plusy a minusy spolupráce – aktuální otázky českého knihovnictví

Jednání v sekci Plusy a minusy spolupráce – aktuální otázky českého knihovnictví moderoval PhDr. Vít Richter (Národní knihovna ČR, Praha).

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010
Mgr. Blanka Koubová, Ministerstvo kultury ČR

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010 je prvním materiálem, který byl připraven za tím účelem, aby jej vláda schválila, nikoliv pouze vzala na vědomí. Koncepce se skládá z části koncepční a z části finanční. Některé resorty (např. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) se k této koncepci nevyjádřily, příjemným překvapením byla angažovanost Ministerstva zemědělství ČR. Formou připomínek se ke koncepci vyjádřilo také Ministerstvo informatiky ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Svaz měst a obcí či Unie zaměstnavatelských svazů.

Role veřejných knihoven v rámci veřejné správy
Ing. Bohumil Pechr, Ministerstvo informatiky ČR

Jedním z projektů MI ČR je projekt internetizace knihoven, který by měl být realizován do roku 2006. Proběhl sběr informací, jehož výstupem jsou odpovědi 4600 knihoven – z nich je 2900 již připojeno a zájem o připojení má 2700 knihoven. Loni Český Telecom připojil cca 360 knihoven rychlostí 64 kbps, počítá se však s upgrade na rychlost 512 kbps. Ve druhé vlně je objednáno připojení pro 305 knihoven, ve třetí vlně se počítá s cca 300 dalšími dle nového modelu sdílení konektivity (cílem je vyřešit konektivitu knihoven spolu s řešením obecních úřadů, škol a dalších orgánů veřejné správy). Hromadná objednávka zavedení služby znamená značné úspory.

Příprava projektů internetizace knihoven a jejich financování ze strukturálních fondů
Ing. Michal Šperling, Euredis, Praha

Zdroji financování internetizace knihoven se mohou vedle státního rozpočtu stát také strukturální fondy. V rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) je možno využít Opatření 2.2, které se zaměřuje na rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech. V krajích byly vyhlášeny výzvy k podávání projektů do 30.7.2004, další výzvy lze očekávat v září či říjnu. První variantou řešení internetizace knihoven je využití připojení prostřednictvím intranetu veřejné správy a financování hardware a software ze strukturálních fondů, druhou variantou je financování hardware a software i vybudování připojení ze strukturálních fondů. Přednášející doporučil spolupracovat při prosazování projektů s kraji a předkládat projekty na úrovni mikroregionů.

Plusy a minusy spolupráce českých knihoven aneb Poločas naděje i pochybností mezi setbou a sklizní
PhDr. Bohdana Stoklasová, Národní knihovna ČR, Praha

B. Stoklasová ve svém příspěvku shrnula současné klady a zápory spolupráce českých knihoven v oblasti retrospektivní konverze katalogů, souborných katalogů, Jednotné informační brány, meziknihovních služeb, informačních zdrojů, vzdělávání a služeb. Naznačila také úkoly, které z nastíněné situace v jednotlivých oblastech vyplývají. Mezi klady lze obecně zařadit mj. standardy, koordinační orgány či kvalitní pokrytí v oblasti elektronických informačních zdrojů. K záporům patří zejména nedostatek finančních prostředků, neschopnost překonat bariéry mezi resorty, závislost projektů a programů na grantech, nedostatek zpětné vazby od uživatelů, neochota měnit pracovní postupy a absence plnohodnotného konsorcia. Je proto třeba mj. stanovit priority, provést analýzu informačního pokrytí a překonat meziresortní bariéry. Podle přednášející je tedy obrazně řečeno dobře zaseto, v době mezi setbou a sklizní je však schopnost koordinace a spolupráce stále omezená.

Knihovny kontra SKIP?
Mgr. Milena Kodýmová, Městská knihovna v Jindřichově Hradci

Podle M. Kodýmové patří knihovny a SKIP nerozlučně k sobě. Přednášející proto vyzvala ostatní ředitele a ředitelky knihoven, aby podporovaly účast svých zaměstnanců ve SKIP. Členství ve SKIP je zdrojem vzájemného obohacování se a napomáhá povznesení českého knihovnictví jako profese. Stává se lékem na churavějící profesní vztahy – představíme-li si knihovny jako pacienta, na receptu by mělo být napsáno užívejme SKIP dostatečně a v pravidelných dávkách.

Prestiž knihovnického povolání
Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Na našich školách je sice dnes okolo tisíce studentů knihovnictví, avšak jen velmi málo absolventů přichází pracovat do knihoven. Příčinou není podle J. Cejpka jenom platová otázka, ale také otázka prestiže knihovnického povolání. Obor se mění vlivem informačních technologií, nadějí však zůstává společenská funkce knihoven. Knihovník musí změnit svůj profil a získat si respekt (vzděláním, komunikačními dovednostmi, spoluprací atd.). Dosud nedoceněnou oblastí je podle J. Cejpka kontakt se čtenářem. Knihovny navíc po dlouhou dobu neměly vzdělávací funkci a zaměřovaly se spíše na literaturu zábavného charakteru. Přednášející zdůraznil, že prestiž si knihovníci musí vydobýt sami.

Vybudujme muzeum českého knihovnictví
PhDr. Ivo Brožek, Ústřední knihovna Pedagogické fakulty UJEP, Ústí n.L.

I. Brožek ve svém příspěvku navrhl, že by bylo vhodné využít švédského příkladu – v tamějším městě Boras existuje knihovnické muzeum. K vybudování muzea přímo vyzývá také ta skutečnost, že množství předmětů, které se ještě před několika lety v knihovnách používalo, bylo nahrazenou modernější technikou. Zasloužily by si proto zvěčnění ve formě muzejní expozice. Může se jednat o předměty specificky knihovnické, ale také například výpočetní techniku obecně. Myšlenka vybudování knihovnického muzea vzbudila v obecenstvu nadšení, svoji podporu ideji knihovnického muzea vyjádřil mj. PhDr. Vojtěch Balík.

Co mohou udělat knihovny pro uživatele internetu?
Ing. Martin Svoboda, Státní technická knihovna, Praha

Knihovny umožňují předávání informací mezi generacemi – představují genofond v symbolické podobě. Podstatou knihovnictví je výběr, uchování, vyhledání a předávání symbolů napříč prostorem a časem. V digitálním prostředí jsme svědky změny paradigmatu od koncentrace na sbírku knihovny ke koncentraci na službu čtenáři. Je nutno se ptát, komu, co, kde a jak chceme nabízet jako službu knihovny. Nabídka služeb musí být přizpůsobena uživatelské obci. Knihovna by měla nabízet kvalitní, relevantní, trvanlivé, aktuální a spolehlivé informace a měla by vůči čtenářům být vlídná a vstřícná (např. mapky, kde se v knihovně co nachází). Pozornost si však zaslouží nejenom nová disciplína architektura informací, ale také architektura knihovny jako budovy. Chceme-li uživatelům poskytovat kvalitu, musíme tak činit stravitelným způsobem (intuitivnost, srozumitelnost apod.).

5. valná hromada SKIP

25. června proběhla 2004 5. valná hromada SKIP. Na valné hromadě byl jako předseda SKIP opět zvolen PhDr. Vít Richter. Byl rovněž schválen Kodex etiky českých knihovníků. Tyto a další výsledky jednání, které moderovala Mgr. Zlata Houšková, jsou k dispozici na http://skip.nkp.cz/akcValna04.htm [35].

Konkrétně se jedná o tyto dokumenty: Zpráva o činnosti SKIP za období 2001-2004, Přehled hospodaření VV SKIP za rok 2001-2003, Zpráva dozorčí komise SKIP za období 2001-2004, Stanovy svazu knihovníků a informačních pracovníků, Zvýšení členských poplatků SKIP od roku 2005, výše zmiňovaný Kodex etiky českých knihovníků, Programové prohlášení a Zpráva volební komise.

Doprovodný program

Konferenci a valnou hromadu doplňoval také bohatý doprovodný program, během kterého bylo možné se například vydat po stopách rodiny Landfrasů (a setkat se osobně s potomkem slavného jindřichohradeckého tiskaře) či navštívit Městskou knihovnu v Jindřichově Hradci, v níž kromě knih našly své místo také umělecké předměty z keramiky.

V rámci společenského večera na zámku byla také udělena Cena českých knihovníků 2004. Jejími nositeli se stali Karel Doucha (in memoriam), Clotilda Douchová, PhDr. Kamil Groh (cenu za něj převzala PhDr. Jarmila Burgetová), Mgr. Marie Huberová, Anděla Tomanová a Daniela Wimmerová.

Závěr ve verších :-)

Na závěr odměňuje čtenáře, kteří zprávu dočetli až sem, anonymní básnířka (jedna z autorek ;-) tematickými verši:

Bílá paní z hradeb hledí
na knihovníků dav.
Informací tito chtiví
své ceny si udělují
dobrůtek se naládují
v rondelu si zazpívají
a pak hajdy spát.
Kodex mají, co ještě chtít?
Na druhý den s veselou
domů se pak rozjedou
ke knihám svým.
Kdeže to byli?
Hádej, můj milý...

Úplným závěrem pak budiž odkaz na fotografickou dokumentaci tří knihovnických dnů v Jindřichově Hradci: http://pavucina.aktualne.cz [36] (autorka fotografií Linda Skolková).