Jihovýchodní kout Čech sice ve srovnání s jinými jihočeskými regiony (jmenujme např. Třeboňsko, Slavonicko a Šumavu) nezaujímá na turistické mapě tak významné místo, přesto okolí Borovan, Trhových Svinů a Nových Hradů v bývalém českobudějovickém okrese skýtá nepřeberné množství příležitostí pro pěší a zvláště cyklistické výlety. Tento kraj je protkán asi dvaceti značenými cyklotrasami [4] v členitém terénu, které sledují až na výjimky málo frekventované silnice. Na své si přijdou nejen milovníci architektury a historie, ale také ti, co hledají romantické meandry, tiché rybníky, vřesoviště, opuštěné louky a hluboké lesy, které lákají ke sběru hub a borůvek.

Jako výchozí bod svého putování můžeme zvolit Borovany [5] (3710 obyv. s přilehlými osadami), kam se dostaneme za půl hodiny lokálkou, která vede z Českých Budějovic do Českých Velenic. První zmínka o existenci Borovan je doložena v roce 1186, statut města však získaly až téměř o osm staletí později - v roce 1973. Do historie Borovan se významnou měrou zapsal Petr z Lindy, úspěšný obchodník původem z Lince, který v polovině 15. století stál u zrodu místního augustiniánského kláštera, který spolu s kostelem tvoří dominantu nejen náměstí, ale celého města. Po nuceném odchodů mnichů v roce 1785 objekt koupili Schwarzenbergové, kteří nechali pozdně barokní prelaturu kláštera upravit na zámek. Od konce druhé světové války do roku 1997 sloužil jako základní škola - během této doby, bohužel, interiér utrpěl řadou necitlivých zásahů a zámek nadále chátrá. V červenci a srpnu městské informační centrum (otevřené mimo neděli 9.30-17.30, k dispozici jsou mj. letáky týkající se nejen samotných Borovan, ale i turistických zajímavostí v blízkých obcích a dále mapy pro cyklisty a propagační materiály Jihočeského kraje) pořádá v klášteře (dnes fara) pětkrát denně prohlídky. Zpřístupněna je rekonstruovaná křížová chodba, kde bylo před dvěma lety instalováno lapidárium s originály barokních soch s náboženskými motivy z jižních Čech, a barokní Škapulířova kaple se zachovalými freskami. Informační kancelář stejně jako knihovnu najdeme v těsném sousedství radnice, která je hezkým příkladem proslulého jihočeského selského baroka. Knihovna (Po 12-14, 16-19, Út 12-17, Pá 9-15, zavřeno 16.-29. 8.) nabízí dva počítače se svižným bezdrátovým připojením k Internetu za lidové sazby (dospělí 30,-/hod., děti do 15 let 20,-/hod.).

[6]
Borovanský zámek

[7]
Borovanská radnice

Bezesporu nejznámější pamětihodností v blízkém okolí je areál rodiště Jana Žižky (včetně zbytků bývalého zemanského dvorce a pompézní sochy), který je vzdálen od vísky Trocnov asi 1,5 kilometru vzdušnou čarou. Památník je přístupný od května do září Út-Ne 9-17. Za pozornost stojí nedávno otevřená naučná stezka Totalita rozděluje [8] o délce 6 kilometrů, která zachycuje především výstavbu lehkého pohraničního opevnění v letech 1936-1938. Je možné si prohlédnout zvenku (a po dohodě s jeho správcem i uvnitř) jeden z mála u nás rekonstruovaných bunkrů (nedaleko Veselky u Ostrolovského Újezdu). Součástí stezky je také soukromý skanzen železné opony, kde jsou shromážděny autentické exponáty z dříve zakázaného pásma - strážní věž (se siluetou vojáka), zátarasy, ostnaté dráty, ploty nabité smrtonosným elektrickým proudem...

Jedna z hezkých tras pro cyklisty v délce asi 23 kilometrů vede z Borovan směrem na Třeboň přes Mladošovice, Kojákovice, Kramolín, Jílovice, Třebeč, Dvorec a zpět do Borovan. V Kojákovicích, které jsou unikátní tím, že struktura osídlení je prý zachována v podstatě ve stejné podobě od 14. století, můžeme navštívit muzeum v bývalé škole (červen-září denně mimo čtvrtek 10-17), které založila obecně prospěšná společnost Rožmberk [9]. Ve dvou místnostech najdeme předměty denní potřeby v typické zemědělské obci a dále dokumenty věnované emigraci obyvatel do USA na konci 19. století (většina z nich zamířila do Oxford Junction v Iowě). V muzeu je možné také využít počítač připojený k Internetu (60,-/hod.).

[10]
Vesnické muzeum v Kojákovicích

[11]
Vesnické muzeum v Kojákovicích - expozice věnována emigraci do USA

Patnáct kilometrů od Borovan leží Římov (713 obyv.), který je proslulý pašijovou cestou v délce 4,6 kilometru, která byla vybudována v letech 1650-1705 v obci a okolní krajině. Má celkem 25 zastavení - klasické novozákonní výjevy jsou umocněny figurami v životní velikosti. Některé z nich byly již restaurovány, na dalších se pracuje, na zbývajících je stále patrné, jak se na nich podepsal zub času (ale spíše vandalové). V útulném informačním centru spojeném s galerií (Po-Ne 10-12 a 13-17) nás ochotná paní upozornila na další zajímavá místa v okolí - jen namátkou zmiňme tzv. rechle v obci Plav [12] (327 obyv.), zařízení na zachytávání dřeva na řece Malši, které jako zázrakem přečkalo povodeň v roce 2002.

[13]
Pašijová cesta v Římově

[14]
Rechle na Malši u Plavu

Z Borovan můžeme pokračovat na jih, do osmi kilometrů vzdálených Trhových Svinů [15] (4718 obyv.). Vlak tudy neprojíždí, přesto dlouhá léta po položení kolejí do Českých Velenic měly Trhové Sviny společnou stanici s Borovany. Z turistického hlediska se městečko nevyznačuje ničím zvlášť pozoruhodným. Zato okolní krajina zaujme, což platí hlavně o letních měsících, současníka přesyceného výdobytky civillizace stejně jako autora předválečné místopisné publikace: "Uchovává si stále čistý, nezkažený vzduch i klidné prostředí, poskytující v každém směru ideální podmínky pro letní oddych... Příjemné koupání zajišťuje celá řada v okolí roztroušených rybníků, fotoamatéry překvapí zcela neobvyklé množství romantických partií přírodních, objektů historických i svérazných venkovských staveb." Část z toho lze poznat, vydáme-li se po naučné stezce Trhovosvinensko [16], která seznamuje nejen s výskytem zajímavých druhů fauny a flóry, ale současně vede kolem barokního skvostu jižních Čech - poutního kostela Nejsvětější Trojice a funkčního Buškova hamru (červen-srpen Út-Ne 10-17), který stojí u Klenského potoka. Nezapomeňte posedět chvíli v místním občerstvení a ochutnat výtečně vychlazenou desítku Samson:-).

[17]
Kostel Nejsvětější Trojice

[18]
Buškův Hamr

Informační centrum [19] v Trhových Svinech se nachází v místě, kde by ho turista asi nehledal: v nenápadném krámku s výpočetní technikou v rohu náměstí (Po 8-12, 13-17 a So 8-11; Internet 40,-/hod.). Lze si zde obstarat ubytování, cyklomapy, letáky o naučné stezce a Žumberku (viz dále) a využít kopírku. Pro úplnost dodejme, že po trhovosvinenské knihovně [20] (Po 9-11, 12-16, Čt 9-11, 12-18, Pá 12-16; Internet 40,-/hod.) je třeba se ptát (např. v infocentru, odkud je to i nejblíže) - sídlí v kulturním domě obklopeném moderní zástavbou na kraji města. Její služby jsme nemohli vyzkoušet, jelikož měla celý červenec (!) zavřeno. Na její webové stránce o tom není ani slovo - ostatně není divu, když byla naposledy aktualizována 10. října 2002...

Posledním střediskem zdejšího turistického ruchu jsou Nové Hrady [21] (2580 obyv.). Cyklistům můžeme doporučit dvě trasy: první, nenáročnou z Borovan přes Jílovice a Šalmanovice (a zastavit se v přírodní rezervaci Červené blato), druhá, které dávám osobně přednost, přestože na ní musíme zdolat několik stoupání, z Trhových Svinů přes Žár [22] (338 obyv.). V této nevábně vyhlížející pohraniční obci s domky a bytovkami s šedivou fasádou, kde snad jedině budova obecního úřadu a knihovny je upravena, narazíme na neobvyklý jev: právě radnice umožňuje v úředních hodinách (Po, St 7-12, 12.30-17) přístup k Internetu v ceně 40,-/hod. V sousedství leží gotická tvrz Žumberk, která původně tvořila s přilehlou osadou jeden opevněný celek. Dnes je zde umístěna stálá expozice lidového malovaného nábytku.

V Nových Hradech je několik významných architektonických památek, které jsou spojeny především se šlechtickým rodem Buquoyů, původem z Francie, kteří získali zdejší panství po třicetileté válce. Patří k nim gotický hrad z 13. století s mimořádně hlubokým vodním příkopem a mohutným padacím mostem, empírový zámek, tzv. rezidence na náměstí, hrobka z konce 19. století a samozřejmě park v anglickém stylu nazvaný Terezino údolí, založený v 19. století, s altánky, exotickými dřevinami a dokonce umělým vodopádem.

Za zmínku stojí fakt, že kterýkoliv návštěvník informačního centra na náměstí (Po-Pá 9-16, So-Ne 9-17) a knihovny (Po 13-18, St 9-16 a Pá 13-18) má přístup k Internetu zdarma po dobu půl hodiny. Zvláště v knihovně, kterou najdeme snadno - díky směrovce na náměstí - jsme se setkali se vstřícností.

Zdatní cyklisté mohou ještě vyrazit jihozápadním směrem na Dobrou vodu - za námahu budou odměněni dalekým výhledem. Svého času zde stály proslulé lázně, přezdívané jihočeskými Lourdy. U poutního kostela totiž vyvěrá léčivý pramen. Z téhož zdroje je stáčena (avšak severně od Nových Hradů) stolní voda stejnojmenné značky.

Pro případ, že byste během svých prázdninových cest po Českobudějovicku potřebovali Internet, přinášíme (s poděkováním Z. Hájkové z Jihočeské vědecké knihovny) seznam 29 knihoven (ze 149 veřejných knihoven působících v okrese), které tuto službu nabízejí:
JVK Č. Budějovice
MěK Borovany
ObK Dolní Bukovsko
MěK Hluboká n. Vltavou
MíK Horní Stropnice
MíK Ledenice
MěK Lišov
MěK Nové Hrady
MěK Rudolfov
MíK Ševětín
MěK Trhové Sviny
MěK Týn n. Vltavou
MěK Zliv
ObK Čížkrajice
MLK Dasný
MLK Dynín
ObK Hartmanice
MLK Homole
ObK Chrášťany
ObK Kamenný Újezd
LiK Ločenice
MLK Mazelov
ObK Mydlovary
LiK Neplachov
MíK Římov
VeK Sedlec
MLK Srubec
MLK Úsilné
MLK Zahájí