Wikipedia (www.wikipedia.org [4]) je projektem Wikimedia Foundation [5], jehož cílem je vytvořit online zdarma přístupnou, čistě elektronickou encyklopedii, a to v mnoha jazykových verzích. Jejím specifikem je však zejména charakter vzniku jejího obsahu - jedná se o kolaborativní dílo uživatelů Wikipedie, tj. obsah této encyklopedie je volně spoluvytvářen a přetvářen. Její obsah se řídí pravidly "GNU Free Documentation License [6]", což znamená, že může být volně používán, šířen, upravován i kopírován.

Pojmenování vzniklo kombinací slov "wiki" a "encyklopedie", přičemž výrazem "wiki" jsou označovány webové stránky (popř. soubory hypertextových dokumentů), které umožňují uživateli přidávat i editovat jejich obsah, a to nejen ten, který on sám vložil, ale kterýkoli existující [více viz Wikipedia - heslo "wiki" v angličtině [7] nebo češtině [8]].

Přesto (a právě proto) existují zásady [9], podle kterých by se měl "wikipedista [10]" - tedy kterýkoli uživatel, který se zaregistruje a rozhodne se aktivně podílen na tvorbě obsahu Wikipedie - řídit. V první řadě jde o nezaujatost ("neutralitu") encyklopedických hesel, standardizaci v pojmenování, řešení problematiky obsahu hesel prostřednictvím pomocných nástrojů jako je fórum - nikoli v rámci hesla samého, zejména textový charakter těchto hesel a další metodika spojená se softwarovým zpracováním editovaných hesel.

Statistické a historické minimum

(více na http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Multilingual_statistics [11])

Anglická verze projektu byla spuštěna 10. ledna 2001 a k 1. srpnu 2004 obsahuje celkem 870 605 článků ve 187 jazykových mutacích, z toho 316 781 v angličtině.

Česká verze začala být realizována koncem roku 2002 a v současné době má za cíl zvýšit počet článků ze současných necelých 2400 na 100 000.

Obsah a forma

Struktura hesla je velice jednoduchá - ve většině případů se jedná o prostý odstavec textu s hypertextovými odkazy na každém slovu, které je ve Wikipedii zařazeno jako heslo. V případě, že se jedná o složitější problematiku nebo téma, obsahuje heslo po úvodní definici obsah, který slouží jako odkaz na další specifické části delšího textu. Velmi často se ale stává, že jsou tato témata prázdná a čekají na zpracování. Velmi časté a hojně využívané jsou závěrečné sekce "reference", "podívejte se také na" a "externí odkazy".

Kromě hlavního menu základní navigace je nutné zmínit menu "nástroje", které obsahuje funkce "odkazuje sem", "změny stránky" (podobné záložce "historie", ale pro odkazující stránky) a "speciální stránky" (zahrnující zejména různé editační a statistické ukazatele, užitečné zejména pro přihlášené uživatele) a dále menu "jazyky", které vytváří propojení na totéž heslo v jiné jazykové verzi.

Wikipedia zvolila velice jednoduchý design, který klade důraz zejména na obsahovou stránku. Tlumený šedo-modrý základ stránek bez nadbytečných reklam a ikon je dobrou volbou v době, kdy se většina jiných webových stránek snaží o maximální barevnost a upoutání pozornosti za každou cenu. Zároveň umožňuje pracovat se zvýrazněními, např. s barevně (červeně) odlišenými odkazy na hesla, které sice existují, ale neobsahují žádné další zpřesňující informace - a ta jsou - nutno podotknout - velmi častá. Zvýraznění alespoň "vylučovacím způsobem" zlepšuje orientaci v obsahu Wikipedie a zároveň může být žádoucí inspirací k doplnění údajů do hesla.

Vyhledávání a struktura

K dispozici jsou především dva základní vyhledávací nástroje, kterými jsou adresářový strom a jednoduchý vyhledávací formulář. Doplňkově lze ale použít i odkaz "Portál Wikipedia [12]", který obsahuje v části "Informace o českých článcích" statistiku a přehledy hesel, a to např. abecední, nejdelší a nejkratší články, stránky žádoucí, nejnovější a nejstarší ad.

Tematická část adresářového stromu je použitelná v české verzi v současné době pouze pro základní konkretizaci a "sestup" od obecného ke konkrétnímu heslu, a to zejména díky své nepropracovanosti, kdy např. u "základní úrovně" hesla "divadlo" najdeme jen kratičkou diskutabilní definici a odkaz na heslo drama". Jedná se o tzv. "pahýl" (nezpracované heslo s minimem údajů; jejich seznam zde [13]), který "by bylo dobré rozšířit". Za zmínku však stojí část adresáře prozaicky nazvaná "jiné indexy", kde nalezneme zejména:

• "seznam seznamů [14]" - abecední i tematický přehled makročlánků, např. "seznam amerických prezidentů", "seznam českých filmů", "pohádky" apod.
• "kalendář [15]" - seznam historických výročí podle zvoleného dne
• "století a roky [16]" - přehled událostí podle zvoleného století a roku

Základní vyhledávací rozhranní umožňuje pouze dvojí "cestu", jak s hledaným výrazem dále pracovat, a to prosté "Jít na" heslo encyklopedie nebo podrobnější "Hledat". Výsledky hledání jsou řazeny jednoduše podle názvu hesla a obsahu hesla. Pro podrobnější hledání je nutno správně zvolit cílový "jmenný prostor" (namespace), což umožňuje hledat např. jen v diskusních příspěvcích, v nápovědě apod. Standardně je ale vyhledávání nastaveno na základní soubor encyklopedických hesel, což běžnému uživateli postačí.

Nápověda k vyhledávání, tipy a další podrobnosti nejsou v české verzi doposud dostupné, ale po přečtení anglické verze se ukáže, že lze použít znaky + - " " stejným způsobem, jako je tomu např. v Googlu, dozvíme se, že vyhledávání je case-insenzitive (nerozlišuje velká a malá písmena), že existují stop-slova a další důležité informace.

Vyhledávání samotné má řadu nevýhod, jako např. nezobrazení celkového počtu vyhledaných dokumentů, což vede ke zmatečnému proklikávání výsledků, které není dále možno rozřadit nebo specifikovat. Další vadou je poměrně zavádějícím způsobem umístěná sada odkazů umožňující zvětšit počet zobrazených nalezených položek.

Tyto nevýhody však částečně kompenzuje skutečnost, že obsah Wikipedia je kompletně prohledatelný skrze Google a Yahoo.

Hodnocení

Wikipedia je velice úspěšný projekt, na kterém se dá ukázat, že projekty založené na dobrovolné práci virtuální komunity "ve prospěch celku" mohou fungovat. Zároveň ale ukazuje slabiny a nedostatky "všem otevřeného" přístupu.

Mezi slabiny patří zejména nutnost zajištění finančních prostředků na technické zázemí projektu, což je vzhledem k cíli být zdarma neustále dostupný a otevřený širokému okruhu uživatel (ať již editorů či pouhých" čtenářů) z celého světa úkol nelehký. V praxi se tento fakt projevuje snížením odezvy Wikipedie, občasnými výpadky nebo eliminací některých "nadbytečných" funkcí - což je podle všeho i jeden z důvodů, proč Wikipedia nenabízí "rozšířené vyhledávání" v odpovídající kvalitě a spoléhá se na vstupy skrze "externí" vyhledavače (na Google a Yahoo).

Dalším faktorem, který musíme mít na paměti při posuzování kvality Wikipedie, je vyřešení otázky "k čemu má obecně encyklopedie sloužit", tj. uvědomit si, že v aktuálnosti se nikdy nevyrovná např. zpravodajským informačním serverům, že bude mít větší či menší časový odstup u novinek a aktuálních událostí. Na druhé straně, umožňuje jednoduše kumulovat a hlavně aktualizovat informace, o které se její uživatelé zajímají a za které "převezmou odpovědnost". V praxi se tento trend ukazuje např. při porovnání propracovaných geografických hesel (např. hlavních měst nebo států) se sporými nebo zcela chybějícími hesly současných žijících osobností.

Za pozitiva musíme tedy jednoznačně označit možnost využívat zdarma takto vzniklou databázi (encyklopedii). Diskutabilní je samozřejmě úroveň hesel, ale při splnění podmínek jejich tvorby a zpracování hesel odpovídajícím způsobem co do hloubky i tematického rozsahu, uživateli se otevírá možnost přístupu ke strukturovanému a systematizovanému vědění, a to zejména díky vzájemnému propojení těchto hesel do návazné hypertextové sítě.

Slabinou je v současné době samozřejmě nedostatečná "zásoba hesel" v české verzi Wikipedie a jejich časté nedostatečné zpracování. Pokud ale porovnáme situaci s anglickou verzí, pak zjistíme, že ve stotisícových počtech hesel a s nárůstem poštu wikipedistů již nacházíme bílá místa mnohem méně často a jako celek (napříč jazykovými mutacemi), pokud bychom obsáhli všechny tyto jazyky nebo kdyby byl zajištěn překlad všech hesel, je Wikipedia velice kompaktní a obsáhlá.

A na závěr mi dovolte malý návod, jak drobně pomoci Wikipedii: stačí, když se stanete wikipedisty a výsledek každého svého běžného tématického vyhledávání na Internetu shrnete do několika odstavců textu, které pak pod patřičným encyklopedickým heslem zveřejníte. A nemějte obavy z neodpovídající kvality vašeho příspěvku - bude-li něco chybět či přebývat, jiní wikipedisté heslo opraví…

Související:

Podobné projekty (dle Wikipedie) [17]

Sesterské projekty Wikipedie zastřešené projektem "Meta-Wiki" jsou:

• Wiktionary (slovník) - http://wiktionary.org [18]
• Wikibooks (učebnice a manuály) - http://textbook.wikipedia.org [19]
• Wikiquote (citáty a přísloví) - http://quote.wikipedia.org [20]
• Wikisource (textové dokumenty) - http://wikisource.org [21]

Další postřehy, výhody a nevýhody tohoto projektu jsou dostupné na Wikipedii na http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Why_Wikipedia_is_not_so_great [22] a http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Why_Wikipedia_is_so_great [23].

Obsah:
Forma:
Navigace:

(Poznámka: Nejnižší známka je jedna hvězdička, nejvyšší pět.)