Jak jsme již informovali v minulém čísle, redakce Ikaros sleduje průběh hlasování a propagaci ankety MOJE KNIHA [4] v knihovnách, které se do celonárodní ankety zapojily. Dostáváme stovky (doslova, k 1. 5. 2004 asi 280) dopisů ze všech koutů ČR a za všechny strašně moc děkujeme. Omlouváme se, že nemůžeme na všechny dopisy odpovědět a nebo za ně alespoň individuálně poděkovat, i když bychom velice rádi. Z vašich dopisů jsme tentokrát vybrali několik zajímavostí a vtipných postřehů, které nejen pobaví, ale snad i budou inspirací pro knihovny zapojené do ankety.

Z Krumlova odpověděli originálně, prostřednictvím elektronické pohlednice. Z Velké nad Veličkou dokonce přišla "fotografie nejoblíbenější knihy" vnučky paní knihovnice, která nám píše: "... Zasílám Vám fotku z nejoblíbenější knihy mé vnučky Kateřinky a vnoučka Hynečka /dvojčátek/. Mají 1 rok a mají velmi rádi knihy. Na obrázku Katka čte a Hyneček ji poslouchá. Máme z nich velkou radost a jsem hrozně ráda, že milují knihy, které mám i já ráda, jelikož moje práce je i můj koníček. ... V knihovně již pracuji 36 let. ... Jsem v knihovně sama, hodně času věnuji i práci s dětmi a mládeží. ..."

 

Nejvtipnější postřehy se týkají způsobů, jak a podle čeho se čtenáři rozhodují při hlasování. Že by si například "ošmudlanější" knihy zasloužily méně hlasů než ty "navoněné"? Divíte se tomu, podívejte se, co nám napsali z Městské knihovny Oslavany: "Dozvím se i něco o stavu našich knih, kdy mě např. "/anonymně!/" někdo sděluje, že nejoblíbenější jeho kniha je "Na větrné hůrce", ale mohli bychom zakoupit nové vydání, protože tam 3 strany chybí...a proto ta kniha nemůže dostat víc hlasů!"

Anketa MOJE KNIHA skutečně odhaluje "stav českého čtenáře", posuďte sami:

"... Jsme malinká obec se 400 obyvateli. Do této akce zapojujeme především mladé čtenáře, protože cílem naší knihovny je vychovávat hlavně děti k lásce ke knize. Anketa se setkala s nečekaným ohlasem. Posíláme jednu drobnou příhodu k dobru. Do knihovny chodí pětiletá Michalka v doprovodu tatínka. Také ona se zúčastnila naší ankety. Na dotaz: "Která kniha a který hrdina se ti nejvíc líbí", odpověděla, "no přece krteček". Tím přivedla do rozpaků svého tatínka, který si nemohl vzpomenout, kdo tuto knihu napsal. Ovšem v Michalce měl zdatnou pomocnici, co nevěděl on, věděla ona. "Přece Zdeněk Müller." Lehce zrůžovělý tatínek hrdinně sledoval svou šikovnou dceru." (knihovna Lukoveček)

 

Mnoho knihoven píše o stejném problému: je těžké vybrat JEDNU knihu. Jak to v knihovnách řeší?

"... I pro dospělé je to velice těžké rozhodnutí. Více sečtělí lidé říkají, že by museli vybrat zhruba 10 titulů, které mají nejoblíbenější. Já jako knihovnice mám tentýž pocit." (Městská knihovna Sázava)

" ... požádáme-li starší lidi o vyplnění ankety, upřímně se zhrozí, neboť si už nepamatují, co četli. Nakonec společně dáme dokupy titul i autora. Někteří čtenáři se styděli v prvním momentě uvést knížku ze svého dětství. Co by si o nich ostatní pomysleli!!! Po upozornění, že je anketa naprosto anonymní, tyto neopodstatněné zábrany zmizely. Čtenáři mají také problém uvést jen jednu knihu. Občas nás přemlouvají, zda by nemohli uvést dvě, nebo se nás ptají, která je lepší. Samozřejmě toto dilema si musejí vyřešit sami. Celkový dojem - sama za sebe se domnívám, že je to výborný nápad, lidé se na chvilku zastaví, třeba i prolistují svou knihovnu nebo alespoň paměť, možná, že se k nejoblíbenější knize i vrátí a to už je krůček k tomu, aby se dali do čtení. Jsem nesmírně zvědavá, která kniha "vyhraje", kam jde naše kulturnost. Myslím, že jsem toho napsala až dost." (knihovnice Renata Mauserová z Doksů a Ivana Moudrá)

A co když čtenáři opravdu chtějí hlasovat vícekrát? V Opařanech na Táborsku na to mají recept: "... zapisují se do sešitku, aby nemohli hlasovat vícekrát."

 

Jak na ně aneb tipy na propagaci

"... Ale nejvíce na čtenáře platí, když je přímo osobně informuji .Ti mladší většinou (když nejsou moc líní) vyplňují přímo na stránkách, ti starší vyplní písemně anketní lístek a já pak odesílám elektronicky. A protože se zde všichni znají, končí to tím,že si čtenáři (babičky a ty ukecanější) začnou mezi sebou vypravovat, co v které knížce se jim líbilo, pak si vzpomenou na další zajímavé tituly a na konec si to musí prý důkladně promyslet. Při další návštěvě většinou hlasují. No,jde to trochu pomalu, ale jistě se ještě do konce ankety zúčastní více čtenářů z Terezína a Nových Kopist." (Městská knihovna Terezín)

"...Zajímavostí celé akce je, že právě 20.března 2004 na první jarní den probíhal v naší obci první jarní cyklistický závod PRIMAVERA BIKE 2004 s hojnou účastí sportovců - cyklistů, profesionálů i hobby cyklistů a jedním ze sponzorů této akce byl Březen měsíc Internetu. Samozřejmě naše knihovna využila také této akce k propagaci ankety MOJE KNIHA a BMI 2004. Také v tento den byl Internet zpřístupněn veřejnosti." (Jevišovka)

Zatímco v Jevišovce zřejmě chytali knihovníci cyklisty za cílovou páskou, aby vyplnili anketní lístek, ve Šlapanicích šli na čtenáře v převleku. V Nové vsi u Oslavan jsou vskutku neobyčejně aktivní: "...roznesli z uradu anketni listky do vsech domacnosti a pani knihovnice je postupne od lidi prebira a zasila k nam. Vyzpovidali i ucastniky zabavy a detskeho maskarniho plesu. Mezi oblibenymi knihami se objevila i Velka kucharka od Vilema Vrabce. Ctenar prohlasil, ze mu tato kniha po rozvodu zachranila zivot, protoze jinak by zemrel hlady. Ve Slapanicich se zapojily vyssi tridy gymnazia a Zakladni skoly. Jinak si anketni listky berou ctenari v knihovne. Jednu ctenarku inspirovala anketa k debate o knihach pri "babinci", takze prinesla typy i od svych pritelkyn." (MK Šlapanice)

Akademické knihovny - byť nemají tolik beletrie, přesto dokáží nalákat čtenáře. Například Národní lékařská knihovna využívá interních adresářů a atraktivních magických bedýnek. "... Nase knihovna se zapojila i když se pravdepodobne hleda titul beletristicky a tech je u nas pomalu. Zapojeni jest takove: 1. do mailu vsem pracovnikum prisla vyzva s linkem na vyplnovaci formular. Odezva byla dobra, jen litovali, ze musí uvest pouze jeden titul. Lepsi nez při jinych takto hromadne distribuovanych zpravach. Hlasovani totiž nezabralo vubec zadny cas, formular je dobře a funkcne navrzen. 2. Pro ctenare jsme pripravili roztomile hlasovaci bedinky z krabic na xero papir a rozmnozili hlasovaci listky, pro ty, kteří radeji hlasuji rucne nez online. Bedinky budeme otvirat az v rijnu, takze uvidime, co mají naší ctenari radi, kazdopadne jiz dnes chrasti, takze tam asi NECO je. ..."

 

Jak si lze vysvětlit, co to znamená "nejoblíbenější kniha"...

"...Čtenářům jsou rozdávány anketní lístky, ale málo čtenářů hlasuje přímo v knihovně přes internet. Spousta čtenářů využilo možnosti vhodit lístek do anketní krabice umístěné v knihovně a na chodbě městského úřadu. Tyto lístky pak přepisuji do webového formuláře. Nepřepsala jsem jen tento lístek:
Název knihy: vkladní - příj. autora: Česká spořitelna. ... člověk si u ní popláče... Setkala jsem s názorem, že by bylo lepší hledat nejoblíbenějšího autora." (Městská knihovna Libáň)

"... Starostům bylo zdůrazněno, že jejich oblíbenou knihou by neměla být vkladní knížka, sbírka zákonů ani jízdní řád." (SK Vsetín)

 

Ach ti nerozhodní čtenáři...

"... To je zatím vše, veselé historky týkající se ankety bohužel nemáme, snad je jen někdy k pousmání, že většina hlavně starších čtenářů se nemůže rozhodnout a nakonec napíší knihu, kterou četli naposledy." (Knihovna Kyjov)

Na podobné téma ještě jedna historka z Knihovny města Ostravy: "... Poněkud úsměvnou historkou byl snad "rozhovor" dvou manželů, kdy manžel nám "bonznul", že to, co napsala ta jeho, nemáme brát vůbec vážně, že ona má nejoblíbenější knížku vždycky tu, kterou právě čte. A asi měl pravdu, neboť paní se, když za čtrnáct dní opět přišla, kradmo a s omluvným výrazem dotazovala, zda to své rozhodnutí může ještě změnit, protože zjistila, že má jinou nejoblíbenější knihu a zcela "náhodou" to byla jedna z těch, které vracela. ..."

Jako závěr tohoto článku bychom si rádi vypůjčili hezká slova z dopisu z knihovny z Tachova od Hany Brehovské, která popisuje různé způsoby, jaké knihovna zvolila pro propagaci ankety. Zaujal nás jeden tip pro váhavé a nerozhodné čtenáře, o kterých nám knihovny velmi často psaly.

"Pro váhající máme v knihovně vystavenou nabídku oblíbených knih. Inspiraci jsme převzali, jak z britského žebříčku, tak z výsledků hlasování čtenářů časopisu Reflex. Vystavené knihy si čtenáři hned půjčují, nejvíce mizí literatura pro děti. Inu každý rád zavzpomíná na Bobše. Mikeše, Broučky a Děti z Bullerbynu.O některých věcech prostě víme, že jsou dobré a mají význam. Anketa Moje kniha taková je."