Pokud jste se letos zúčastnili konference Internet ve státní správě a samosprávě [4] nebo aspoň sledujete zprávy v diskusní skupině Knihovna [5], víte, že v letošním roce byla poprvé udělena v rámci Bibliowebu cena za nejlepší bezbariérový web [6]. Z 23 knihoven, které se v tomto roce do Bibliowebu [7] přihlásily, splnila pravidla [8] alespoň pro základní úroveň přístupnosti webu pro zrakově postižené pouze chomutovská knihovna. Jí proto budou patřit následující řádky.

Chomutovská knihovna, respektive Středisko knihovnických a kulturních služeb Chomutov [9], jehož je knihovna součástí, vystavilo na Internetu nové stránky těsně před Vánocemi 2003. Hlavní stránka tak už není vínově hnědá [10], ale je v kombinaci olivově zelené a žluté. V levé části najdete menu s jedenácti nabídkami. To, že se instituce zabývá i neknihovnickými činnostmi, se pozná snad jen podle názvu nabídky Kultura s podnabídkami Koncerty, Výstavy, Úplný program. Jsou to malé databáze umožňující zadat místo konání na devíti místech chomutovského SKKS a nalezené údaje setřídit podle data konání, druhu akce a místa konání. Připomíná mi to práci s databází kulturních akcí na Centrum [11], která je však pochopitelně rozsáhlejší, protože jsou v ní akce z celé republiky. V současné době se mi na webu SKKS ukázaly názvy třinácti akcí, což mne přesvědčilo, že po kultuře bažící občané mají v tomto severočeském městě z čeho vybírat...

Vraťme se ale k rubrikám typickým pro knihovnu. První z nich jsou Aktuality, kde mne zaujal pečlivě zpracovaný medailónek ke 40. výročí úmrtí novináře Josefa Haise Týneckého (a v archivu Aktualit medailónek ke 120. výročí narození anglického spisovatele Arthura Ransome). Medialónky obsahují bibliografii, která však mohla obsahovat i signatury těch děl, jež jsou v chomutovské knihovně dostupné. U "doplňujících fotografií" bych uvítal popisky. Z názvů souborů (kos.jpg, namluvy.jpg či oblicej.jpg) jsem totiž příliš moudrý nebyl.

V rubrice Aktuality jsem našel i informaci o možnosti účastnit se ankety Moje kniha [12] zjišťující nejoblíbenější knihu obyvatel ČR. Pokud by chomutovští knihovníci chtěli dosáhnout toho, aby se z jejich stránek více hlasovalo, měli by napsat url ankety hned na hlavní stránku. Určitě ale ne takovým způsobem, jako to učinil webmaster základní školy Červený vrch [13], protože v množství jiných informací tento odkaz zaniká. Lepší je řešení ústeckých knihovníků [14], kteří pro odkaz na anketu Moje kniha vyčlenili na hlavni stránce prostor pod Infomailem. Ještě účinnější je dát na hlavní stránku logo ankety, jako to vidíme na webu Městské knihovny v Jihlavě [15]. Modrá barva loga však nemusí vždy ladit s barvou hlavní stránky. Anketa se nepřehlédne ani při vstupu na stránky Národní knihovny ČR [16], protože se v tu chvíli objeví na ploše stránky malé modré okénko vyzývající k hlasování. Ne každý návštěvník stránek naší největší knihovny však takové "agresivní" řešení ocení a při častějších vstupech na web Národní knihovny mu začne vadit.

Se zájmem jsem si pročetl historii knihovny ve stejnojmenné rubrice. Zaujalo mne, že do funkce ředitele byl jmenován v roce 1963 Zdeněk Hejna a že v ní působil až do odchodu do důchodu v roce 1996. Vést knihovnu 33 let je obdivuhodný výkon, proto mne zamrzelo, že jsem si nemohl prohlédnout jeho podobenku. Bohužel na knihovních webech se spíše najdou fotografie současných ředitelů (jako například na stránkách prostějovské knihovny [17]) než těch bývalých.

V podnabídce Výpůjční řád sice chomutovští knihovníci vystavili zbrusu nový základní dokument (účinnosti nabyl 1. ledna 2004), avšak na aktualizaci jeho přílohy zřejmě zapomněli. V ceníku se tak najdou položky, jako je 80 haléřů za kopii formátu A5 či 2,70 Kč za oboustrannou kopii formátu A4, i když desetníky a dvacetníky neplatí už půl roku.
Podobně by bylo potřeba aktualizovat názvy knihoven v rubrice Odkazy. Státní vědecké knihovny byly přejmenovány již v průběhu roku 2001, kdy se jejich zřizovatelem staly kraje.

Po přečtení dnešního sloupku byste neměli mít pocit, že jsem hledal jen negativa. Pokud ano, nebyl to můj úmysl, protože mnohé se mi líbilo. Například mne zaujala podnabídka Zvuková knihovna [18], z níž si lze stáhnout tři zvukové soubory ve formátu mp3. Jsou to ukázky z kazet. Na nich chomutovští studenti zpracovali osmnáct chomutovských pověstí z publikace profesora Emila Puchmajera a sami je interpretovali. Kazety jsou určeny zrakově postiženým, takže je potěšitelné, že chomutovští knihovníci myslí na tuto skupinu našich spoluobčanů nejen při tvorbě webu, což ostatně bylo oceněno v soutěži Biblioweb, ale i při dalších aktivitách.