|
Typický oválný tvar, pohled na strop dvoupatrové budovy knihovny
Belk, kterou postavili architekti Shepley, Bulfinch, Richardson
a Abbott. Knihovna jako celek působí velice esteticky, jako
příjemné společenské centrum, místo setkání a také místo,
kde budou studenti trávit většinu svého času. Idea, že knihovna
musí tvořit harmonický celek a zároveň musí být ve smyslu
information commons co nejsnadněji dostupná, stála za architektonickým
návrhem knihovny i řešením jejího včlenění do kampusu. Dostupnost
je zde řešena bezbariérovým přístupem ve smyslu odstranění
fyzických i virtuálních bariér v přístupu do knihovny: knihovníci
tedy řeší navigační systém knihovny, jejích webovských stránek,
ale třeba také vstupy pro vozíčkáře a parkoviště pro auta
(nezbytná součást řešení dostupnosti čeholiv v USA).
|
|
Ovál opisuje vnitřní tvary knihovny, zde je pohled seshora
do přízemí na obslužné pulty. V knihovně pracuje 10 odborných
knihovníků, 11 dalších pracovníků a 30-40 studentů, kteří
jsou knihovníky a lidmi z IT podpory zaškolováni pro obsluhu
pultů v knihovně. Knihovna je organizačně propojena s dalšími
dvěma odděleními university, které dříve fungovaly samostatně.
Jsou to mediální služby (Media Services) a IT služby
(na různých universitách se tato oddělení jmenují různě, většinou
jde o podporu IT, správu počítačových sítí na kampusu, help
desk ale především instruktážní a vzdělávací služby, tato
oddělení totiž školí studenty a zaměstnance university v obsluze
ICT). Trend organizačního slučování služeb knihovny, IT
střediska a případně dalších oddělení orientovaných na tzv.
instruction (což znamená zaškolování do používání různých
programových nástrojů, ICT, seznámení s chodem university
a nebo výuka psaní odborných textů a rešeršní příprava na
výzkum) jsem zaznamenala ve většině universitních knihoven,
které jsem navštívila.
|
|
Při vstupu do knihovny, vás dle koncepce Information Commons
přivítá jeden pult, lapidárně nazvaný "Informace".
Tento pult obsluhují dvě osoby, přičemž jedna je více IT orientovaná
a druhá více knihovnicky orientovaná. Tento pult zodpovídá
všechny informační dotazy, na škále od 1 do 5 podle náročnosti.
Pracovníci IT a odborní knihovníci mají vzájemná setkání a
školení, kde si vyměňují zkušenosti tak, aby byli schopni
spolupracovat při zodpovídání různých typů dotazů. Jak nám
sdělili zástupci knihovny, většina dotazů však patří k těm
jednodušším. Zajímavé je, jak knihovna pracuje se studenty.
Každá unversitní knihovna zaměstnává studenty. Je to dobrý
způsob jak získat budoucí spolupracovníky a nebo alespoň podrobně
seznámit studenty s chodem a službami knihovny. Zdejší studenti
jsou dle sdělení zástupkyně knihovny rok od roku zdatnější
v ovládání ICT, takže často ani nepotřebují zaškolení do služeb
v této oblasti a naopak knihovně přinášejí nové znalosti.
|
|
Pohled zpět ke vchodu a obslužným pultům.
|
|
Své jméno knihovna získala po dámě na portrétu, Carol
Grotnes Belk. Její obraz visí hned vedle zabudované obrazovky,
na které běžely informace o počasí a vitríny s prehistorickými
místními nálezy. Zajímavá kompozice, minulého, současného
a budoucího...
Mimochodem, nápisy se jménem donátora či donátorky visely
snad na každých dveřích, například určitou studijní místnost
sponzoruje ten a ten, určitou kancelář pro knihovníky sponzoruje
ta a ta, někde je to jedntlivec, někde rodina, někde firma.
U této knihovny, která je součástí soukromé university, to
není zase tak neobvyklé, ale sponzoři se angažují i
ve státních universitách. Knihovny také často vedou něco,
čemu říkají "přátelé knihovny", kteří například
sponozrují určitou část sbírky, konkrétní službu a nebo třeba
místnost ke studiu.
|
|
Pohled na hlavní vchod s ochrannými vraty proti krádeži.
Hned vedle něj se nachází pult nazvaný "Circulation
and Reserves", kde knihovna poskytuje výpůjční služby
a shraňuje materiály rezervované pro konkrétní předměty vyučované
na universitě. V popředí sedí studentka, která si prohlíží
film na přehrávači videa se sluchátky.
|
|
Media Services, jak jsem již zmínila, je samostatné
oddělení, které se integrovalo do vnitřní organizační struktury
knihovny a je i fyzicky umístěné v knihovně. Poskytuje celou
škálu služeb souvisejících s produkcí informací v libovolné
podobě na libovolném nosiči, tedy od vypálení informací na
CD-ROM po střih, kopírování a úpravu videa.
|
|
V přízemí je instalováno 60 počítačů, v celé budově jich
je pak celkem 108. Skoro všechny byly v době, kdy jsme knihovnu
Belk navštívili a kdy se údajně nejednalo o "rush hour",
obsazené.
|
|
Kromě PC stanic nabízí knihovna k zapůjčení celkem 20
notebobooků vybavených technologií pro beztrátové připojení.
Většina studentů vlastní počítač, na některých universitách,
jako například na Longwoodu je to dokonce vyžadováno. Přesto
knihovna půjčuje laptopy pro ty studenty, kteří z různých
důvodů nemají a nebo nemohou použít svůj vlastní. Krom toho
ovšem půjčuje knihovna další vybavení, jako jsou digitální
kamery, kamkordéry, digitální fotoaparáty apod. Jak nám sdělili
knihovníci, je toto výsledek snahy university co nejvíce vyjít
vstříc potřebám a požadavkům studentů. Tato snaha je patrná
na všech universitách, které jsem navštívila, u soukormých
universit však často převažuje nad jakoukoliv jinou strategií.
Zdá lo, že toto byl jediný stezk, který knihovníci Belk Knihovny
vyjádřili.
|
|
V knihovně je celkem 16 tzv. group study rooms, tedy
místností pro skupinové studium. Tyto místnosti mají různé
rozměry, od malých místnůstek pro 6 lidí až po velké přednáškové
sály, kde většinou probíhá výuka. Tato výuka není standardní
universitní výuka, ale spíše se jedná o situace, kdy se větší
skupina domluví s tutorem na nějakém tréninku a nebo učitel
nabídne mimořádný kurz na aktuální téma. Krom toho se v knihovně
nachází prostory, kterým se zde říká writing and tutoring
centre, tedy místo, kde se student učí jak vyhledávat
zdroje pro svůj konkrétní výzkum a nebo zadání, jak tyto zdroje
zpracovat a jak psát odborný text. Na toto centrum pak logicky
navazují služby knihovny, kde si student vyhledá, co potřebuje
a pak následují mediální služby, kde se student naučí, jaké
má možnosti publikování a celkového designu své práce. Na
fotografii vidíme jednu z takových místností pro individuální
studium, tato místnost je pro elitní studenty, je vybavena
špičkovými počítači a malou příruční knihovnou obsahující
manuály ke grafickému softwaru. Jak jsem se dozvěděla, "elitní"
může být kdokoliv, jde v podstatě o prostor pro studenty,
kteří pracují na větším projektu, na který potřebují klid
a více prostoru.
|
|
Jak jsem již zmínila na začátku, myšlenkou stojící za designem
budovy knihovny bylo vytvořit příjemné prostředí, ve kterém
budou studenti a profesoři trávit velkou část svého času.
Tato a následující fotografie ukazují jedno z řady zázemí
knihovny, kde mohou návštěvníci knihovny pohodlně sedět, ležet,
ba i spát.
|
|
Zde s výhledem na kampus...
|
|
... a zde u zajímavě tvarovaného okna, které je typické pro
kruhovito-oválovitý design knihovny. Fotografie nabízí pohled
do oddělení časopisů.
|
|
Pohled do zázemí knihovny. Místnost pro 15-30 lidí vybavená
špičkovou IC technikou a možnostmi pořádání prezentací.
|
|
Depozitáře knihovny. Posuvné regály jsou elektronické, takže
namísto točení klikou pěkně zmáčkente čudlík a regál se sám
posune. Byla jsem zneužita jako figurantka pro simulaci situace,
kdy by se mezi regály nacházela osoba. Na podlaze a mezi regály
jsou čidla, která odhalí přítomnost osoby a nebo jinou překážku,
takže posun regálů zarazí. Slisována jsem tedy nebyla...
|
|
Regály s volným výběrem CD a DVD.
|
|
Navštívili jsme zázemí knihovny, oddělení akvizice a katalogizace,
ve kterém jsem objevila starý lístkový katalog, na kterém
trůnila americká vlajka.
|
|
Další historický kousek, čtečky mikrofiší. Průvodce, který
nás provázel knihovnou, mávl rukou směrem ke čtečkám a prohlásil:
"no jo, tyhle historický věci tady ještě pořád máme."
Zdálo se mi, že se za čtečky styděl a snažil se nějak omluvit
jejich přítomnost v knihovně.
|