Když jsem před rokem chystal článek o webových stránkách českých veřejných knihoven pro časopis Čtenář, byl jsem zklamán nefunkčností stránek třebíčské knihovny. Kdyby se mi tehdy podařilo se na ně dostat, mohl jsem napsat, že knihovny ve všech městech s počtem obyvatel nad 20 tisíc mají své vlastní webové stránky. Byl jsem proto zvědav, zda se situace bude opakovat v prosinci 2003, kdy jsem opět připravoval podobný článek. Tentokrát se však stránky Městské knihovny v Třebíči [4] v internetovém prohlížeči bez problémů načetly.

Hlavní stránka překvapí na knihovnické stránky nebývale velkou barevností. Co do množství barev by se snad dala porovnat jen se současnými stránkami karvinské knihovny [5] či stránkami plzeňské vědecké knihovny z roku 2001 [6]. Základní podklad je sice bílý, ale nalevo je překryt světle modrým sloupcem se čtrnácti tmavě modrými nabídkami. Bílý středový sloupec má modrý text, který je místy zvýrazněn červeným a oranžovým textem. Krajní pravý sloupec je tmavě modrý, texty jsou světle modré, oranžové a zelené. Protože webmaster na hlavní stránce užil i loga pro Periodicals Contents Index a Tamtam, dostala se s nimi sem fialová i černá barva. Taky máte pocit, že méně barev by stačilo?

Prostřední sloupec nese název Aktuality a na konci roku 2003 informoval o dvou kulturních akcích s Janem Burianem a o vánoční otvírací době. Ta je uvozena následujícím textem: "Vánoční prázdniny 2003 v knihovně...samozřejmě nebudou! Knihovna je uzavřena jen ve středu 31. prosince, v ostatní dny zůstává půjčovní doba nezměněna. Otevřeno je i v sobotu dopoledne 27. 12. 2003." Je vidět, že si třebíčští knihovníci váží svých čtenářů a neinspirovali se chováním knihovníků v Praze, Brně, Ostravě a dalších velkých městech, kde na konci roku nechali knihovnu zavřenou. A pokud ji v několika málo případech otevřeli, tak pouze 29. a 30. prosince, ale v sobotu 27. prosince nikoliv.

V rubrice Aktuality mne zaujala i skutečnost, že třebíčská knihovna působí jako regionální Centrum internetu, na což vhodně upozorňuje návštěvníka stránek nápadným logem tří bílých šipek v červeném kruhu. Je sice pravda, že ještě nápaditější byli uherskohradišťští knihovníci [7], kteří stejnou službu připomínají pohyblivým bannerem, ale ostatní knihovny spolupracující s Centrem internetu, jako je např. krajská knihovna v Ústí nad Labem [8], na to upozorňují pouze stručným textem, který se snadno přehlédne.

Mnohé knihovny by se mohly inspirovat i způsobem, jak třebíčští lákají do knihovny nezaměstnané a zájemce o práci s databázemi. Po kliknutí na sousloví "Služby pro nezaměstnané" se dozvíme, že po dohodě s třebíčským úřadem práce mohou nezaměstnaní zdarma surfovat pět hodin. Aby se dokázali orientovat v množství zajímavých stránek, je na stránkách [9] uvedeno 17 zajímavých odkazů. Databázové služby jsou nabízeny jednak na hlavní stránce slovy, že jsou zdarma (pro zesílení účinku na šetrné je to napsáno dvakrát), jednak na další stránce podrobnými charakteristikami. Možná proto jsou databáze v Třebíči využívány více než v knihovnách ve větších městech, jak prozrazují celostátní statistiky [10].

Prohlídka levého sloupce na hlavní stránce mne překvapila příjemně i méně příjemně. Ne každého napadne kliknout na fotografii budovy, aby uviděl plánek nejbližšího okolí knihovny usnadňující nalézt cestu do tohoto kulturního zařízení, zejména když je plánek uveden v nabídce pod fotografií. Spíše očekává, že se jedná jen o zmenšený náhled, který se po kliknutí zvětší, jak je tomu např. na stránkách znojemské knihovny [11].

Zklamala mne nabídka Přehled služeb. Jednak jsem se z ní dostal na stránky zcela jinak graficky řešené než všechny ostatní, jednak na této stránce nefungoval odskok na služby dětského oddělení a zvukové knihovny. Navíc je zbytečné, aby se člověk z přehledu služeb dostával složitě (přes nabídku Pobočky městské knihovny) na stránky pobočky Borovina a Marijánka (na stránky pobočky Hájek se z Přehledu služeb vůbec nedostane!), když přístup k nim je vytvořen hned z hlavní stránky.

Třebíčská knihovna patří mezi ty knihovny, které tají jména svých pracovníků. Dočteme se sice, že e-mailová adresa pracovníků je ve tvaru Jmeno.Prijmeni@mu-trebic.cz [12], ale v nabídce Kontakty se dozvíme pouze jméno ředitelky. Naštěstí je návštěvník těchto stránek na tom lépe než v případě stránek českolipské knihovny [13]. Na nich nenajdeme ani jméno ředitele. A tak musím obdivovat stránky Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně [14], kde jsou uvedena nejen jména pracovníků, ale dokonce jsou vystaveny jejich podobenky.

Za přečtení stojí nabídka Kronika informující o nejpovedenějších akcích knihovny od října 2000 do října 2002. Trochu jsem byl rozčarován, když jsem si nemohl přečíst o akcích ze začátku roku 2003. Teprve když jsem kliknul v nabídce Aktuality na slovo Dánsko v řádku s textem "Beseda o Dánsku ve středu 17. prosince 2003 v 18.00 hod.", objevila se stránka s pozvánkami na předchozí akce. Myslím, že by místo této rafinovanosti bylo vhodnější buď přidat na hlavní stránku další nabídku nazvanou např. Minulé akce knihovny, nebo pozvánky na dřívější akce hned přesunout do nabídky Kronika.

Z nabídek v pravém sloupci mne zaujal přehled 126(!) knihoven v třebíčském okresu zaregistrovaných podle § 5 zákona č. 257/2001 Sb. k 29. říjnu 2003 i nabídka vzorů listin pro obecní knihovny (sedm souborů s texty zřizovací listiny, žádosti o evidenci či knihovního řádu určených ke stažení). Naopak mne zklamaly nabídky nazvané Knihovny kraje Vysočina a Třebíčsko na internetu. První obsahuje odkazy na webové stránky pouhých čtyř knihoven, i když v současné době můžeme najít na internetu jejich několikanásobný počet. Z knihoven třebíčského okresu by měly být zmíněny aspoň stránky knihovny v Moravských Budějovicích [15]. Nabídka Třebíčsko na internetu uvádí 40 odkazů, avšak funkčních jich bylo na konci roku 2003 pouze pětadvacet. Není to proto, že tato nabídka byla naposledy aktualizována v únoru 2002?