Letošní zahájení Týdne knihoven se konalo v Opavě. Pro mnohé méně informované obyvatele České republiky končí naše vlast u Olomouce eventuelně u Ostravy , protože dálnice prostě dál nevede. Tedy pokud se chcete dostat do Opavy, musíte opustit "vlídné" proudy naší dálnice, sjet za Olomoucí na klikaté cesty okresního formátu a po nich ujet takřka 80 kilometrů. A když se už zdá, že tady kromě pár vesnic opravdu nic nebude a řidiči zneklidněně vyhlíží hraniční závoru, najednou se objeví výhled na rozsáhlou nížinu vedoucí až do Polska a jako v pohádce se objeví město Opava.To ovšem není z mé hlavy, takto mi své pocity nedávno popsal jeden návštěvník z Prahy a nebyl zdaleka první.

Tak milí pistolníci poslouchejte, jak to všechno začalo: bylo nám jasné, že pokud chceme na naši ztracenou vartu přitáhnout knihovníky v hojném počtu, musíme, řečeno slovy Oty Pavla, jim to naservírovat... (znalci jeho díla si vhodně doplní). Zásadním rozhodnutím bylo vybrání tématu happeningu. Vína ani jiného silného lákadla nemaje, rozhodli jsme po prozkoumání divadelního fundusu, zvolit téma "Indiánské léto"- téma dost široké, rukodělně i duševně inspirující.

[4]Dalším problémem bylo, kam se všemi přihlášenými knihovníky. Na počátku roku však knihovna získala do správy areál minoritského kláštera se zahradou, takže i tato otázka byla vyřešena. Do Opavy se přihlásilo 247 statečných bojovníků z 44 knihoven České republiky. Nechyběli ani zástupci odborných knihoven i dobrovolní knihovníci. Celkem s pořadateli a hosty se jejich počet vyšplhal na 296 účastníků.

[5]Významným spolupořadatelem celé akce byla i knižní distribuční společnost Tisk Morava, provozovatel internetového obchodu www.knihservis.cz [6]. Díky jejich finanční podpoře vznikl v čítárně minoritského kláštera pravý nefalšovaný knihovnický "saloon", štědře zásobený ohnivou vodou a tradičními slezskými koláči. Přítomny byly i dvě indiánské šamanky, které věštily osud z karet. O jejich služby byl zejména mezi přítomnými neprovdanými Indiánkami velký zájem.

[7] Program započal již brzo ráno, kdy byla pořadatelská knihovna zaplavena množstvím účastníků. Ti se však brzy rozešli podle svého zájmu na různé aktivity, které pro ně připravila Knihovna Petra Bezruče. Velká část účastníků sledovala spanilou jízdu mladého indiánského jezdce Opavou. Na hlavní budově v Multimediální studovně probíhala projekce instruktážního filmu o šíření knih na Divokém západě, možnost přebírání záznamů z databáze knihservisu do AKIS Clavius i neformální setkání s jednatelem firmy Tisk Morava a ukázka z produkce nakladatelství LIBREX. [8] Ve vestibulu knihovny si mohli zájemci zakoupit publikace z produkce Matice opavské, Kulturního zařízení zámku Kravaře a Internetového nakladatelství Žár. Dopolední blok byl zakončen procházkou po Opavě a výstupem na věž kostela sv. Hedviky, odkud mohli návštěvníci shlédnout přední dominanty Bílé Opavy.

[9] Zatímco se účastníci posilovali, převlékali a chystali na odpolední klání, v organizačním štábu to silně vřelo. Dolaďovaly se poslední varianty programu tak, aby nevznikla žádná hluchá místa.

[10]Přípravy na odpoledne vrcholily i v zásobovacím táboře. Na pohoštění přítomných padlo 30 kg uzenin, 10 kg sýra, 50 kg salátů, 80 litrů vína. Chleba, moučníků a bábovek a krajových specialit bylo kolem 25 druhů. Vypilo se 100 litrů nealko, 50 litrů piva. Saláty, pomazánky a sladké občerstvení byly z dílny opavských knihovnic, které věrné naší regionální tradici jsou kuchařky od Pánaboha.

[11]V 15.00 vypuklo slavnostní zahájení Týdne knihoven. Účastníky obklopili malí Indiáni z pěveckého souboru Domino, kteří zazpívali píseň kanadských Indiánů a navodili tak nefalšovanou atmosféru pro indiánský happening. Po nezbytných úvodních ceremoniálech se mikrofonu zmocnil básník prérie Petr Rotrekl, který se šarmem sobě vlastním obratně provedl všech 15 družstev k vítěznému konci. A nebyl to lehký úkol.

[12]Do soutěží se přihlásilo 15 družstev v poměru Morava 10 : Čechy 5. Ovšem konkurence byla velmi vysoká. Tradičně na špici čněly družstva ostřílených účastníků SKIP Praha, Knihovny města Ostravy, Slováckých stařen, Knihoven Valašského království a z Valašského Meziříčí a Jižních Čech.

[13]V kategorii nováčků vystoupila družstva z Karlovarska, Krnova, která ještě sbírala zkušenosti, z nováčků excelovalo družstvo z Havířova (posíleno příslušníkem městské policie!!!). Úlohu černého koně splnilo bezezbytku vítězné družstvo ze Semil. Prvním soutěžním a divácky nejvděčnějším úkolem byla přehlídka družstev. Indiáni i kovbojové využili všech možností, jak zaujmout diváky i přísnou porotu.

Pak přišel na řadu Tajný závod. Nejrychlejší stopař z každého družstva byl poslán, aby podle indiánské mapy našel vigvam Starého ještěra a splnil tajný úkol. Hodnotila se rychlost stopaře i správnost zodpovězení otázky.

[14]Mezi tím vypukl na trávníku urputný boj mezi mladými válečníky na bujných ořích. Zde měla jasně navrch družstva posílena mladými hřebci.

[15]Pak následoval závod v házení šipek. Pro větší objektivitu byly dva rozstřely, zde se projevila pravidelná příprava v českých hospodách i trénovanost borců z výpůjčních služeb pravidelně posilujících se scannery.

[16]Krátce po 17. hodině se situace zdramatizovala, nebe se zatáhlo a všichni se modlili k Velkému Manitou, aby nezačalo pršet. Po nelehkém rozhodování poroty byl putovní pohár SKIP předán do Semil.

A pak již nic nebránilo přítomným oddat se slastné konzumaci vybraných lahůdek a nápojů a sebrat síly před náročným kulturním programem.

[17]Přesně v 19.00 začal koncert nejslavnějšího knihovníka 20. století, a jak pevně věříme i století 21., Jarka Nohavici. Jeho slib zúčastnit se našeho programu byl pro všechny knihovníky hnacím motorem a proto jsme opravdu neměli nouzi o zájemce na naší akci. Je těžké hodnotit vystoupení Jarka Nohavici, protože bylo prostě báječné, jedinečné a skvělé. Všichni ještě jednou moc a moc děkujeme, Jarku!

[18]Ve 21.00 vypuklo to, o čem se již dlouho spekulovalo v kuloárech – představení Bílého divadla. Mnohé knihovnice již toto vystoupení znaly, pro ostatní to bylo příjemné překvapení. Herci byli za strhující výkon odměněni dlouhým potleskem.

[19]V pozdních večerních hodinách jsme se začali rozcházet. Pro ty nejvytrvalejší byla připravena beseda s Dr. Františkou Vrbenskou Vítr ve vlasech aneb mýty, legendy a realita severoamerických Indiánů.

[20]A to je vše, milí pistolníci. V sobotu si účastníci prohlédli knihovnu, výstavu o Joy Adamsonové, napojili se teplou kávou a čajem a ti ze vzdálených prérií obdrželi vydatnou svačinu. My Opaváci jsme všechno pouklízeli, dospali probdělé noci a v pondělí jsme nastoupili opět k soustruhům. HOWGH – náčelník Třeštící hlava.

Fotografie z archivu KPBO a Městské knihovny Prostějov jsou dostupné na http:www//okpb.cz/tydenknihoven [21] a http:www//knihovna.cz/Opava2003 [22].