O odpověď na otázku, stránky které knihovny si vezmu na "mušku" pro listopadový sloupek, se nakonec přičinila dcera. Pomocí internetu připravovala referát o vzniku Československa a po zadání slova "Masaryk" se dostala i na stránky vsetínské knihovny. Ta totiž ve svém názvu nese jméno prvního československého prezidenta. I když se dcera ze stránek knihovny nic o době před 85 lety nedozvěděla, upozornila mne na stránky a já je začal testovat.

Grafická podoba úvodní stránky [4] není příliš výrazná. Webeditor sází spíše na obsahovou náplň, než na barevnost, a text na stránce rozčlenil do tří sloupců. V pravém je adresa knihovny, telefony na pobočky, nefunkční Valašské kalendárium a funkční anketa. Z ní vyplývá, že tři čtvrtiny respondentů požaduje, aby se dále mohly absenčně půjčovat zvukové dokumenty.

Z prostředního (nejširšího) sloupce nazvaného Novinky se přechází na stránky, na které chce knihovna upozornit náhodného návštěvníka. Aktuality jsou tu seřazeny od nejnovější po nejstarší. 26. října 2003, kdy jsem sloupek připravoval, byl zcela nejvýše odkaz na fotografie z nejnovější knihovní akce. Tou byla návštěva Slováků ze Staré Lubovni v rámci tzv. Česko-slovenského vzájemňování [5], které proběhlo 16. října (stránky jsou tedy velmi čerstvé). Nejspodnější, a tedy nejstarší upoutávkou byl odkaz na peněžní sbírku na pomoc knihovnám, které loni utrpěly škody při povodních. Vzhledem k tomu, že sbírka měla být ukončena k 31. březnu 2003, hodilo by se uvést, kolik knih určených pro zničenou knihovnu ve Velkých Žernosekách se podařilo na Vsetínsku shromáždit. Právě této malé knihovně v severních Čechách chtěli totiž vsetínští knihovníci nejvíce pomoci.

Mne více zajímal obsah levého sloupce s 13 obecnými nabídkami, s dalšími dvěma nabídkami zařazenými pod titulek Informace pro… a s dalšími třemi zařazenými pod titulek Katalogy a databáze. Postupně jsem nahlédl do všech z nich, počínaje již popsanou Úvodní stránkou. Po ní následovala nabídka T. G. Masaryk (zde je vyobrazena zřizovací listina knihovny z r. 1920 a zmínka o rozhodnutí zastupitelstva nazvat bibliotéku Masarykovou veřejnou knihovnou při příležitosti Masarykových sedmdesátých narozenin), Seznámení (mimo jiné přehledná orientační mapka a fotografie jednotlivých pracovníků knihovny - na mapku jsem zvyklý ze stránek řady dalších knihoven, zato s tak detailními podobenkami jsem se dosud nikde na knihovních stránkách nesetkal. Přitom je správné, když uživatel knihovny má možnost dozvědět se, kdo se mu v knihovně věnuje…).

V nabídce nazvané Akce byla na konci října umístěna pozvánka na přednášku dietní sestry o výživě ženy a závazek knihovníků, že uživatelům knihovny budou pravidelně posílat elektronickou cestou pozvánky na akce, pokud jim sdělí své e-mailové adresy. Než je sdělovat elektronickou poštou, bylo by jednodušší umístit na stránce políčko pro vepisování e-mailové adresy a její odesílání. Takovým způsobem nedávno upravili hlavní stránku ústečtí knihovníci [6] a během několika měsíců si tuto online službu objednalo již 130 zájemců.

Také k nabídce Kontakty bych měl malou připomínku. Přehled e-mailových adres na knihovny okresu Vsetín je dobrá věc, ale přitažlivější a přehlednější by bylo doplnit jej mapkou okresu, podobně jako to učinili knihovníci z Knihovny B. B. Buchlovana [7] v Uherském Hradišti.

Další dvě nabídky (Zpravodaj MVK, Bulletin MVK) obsahují plné texty periodik vydávaných knihovnou. Donedávna to byl Bulletin, od července 2003 jej nahradil Zpravodaj. Letmým pročítáním jsem však nezjistil důvod přejmenování periodika. Navíc bych obě periodika dal pod jedinou nabídku, aby se úvodní stránka zpřehlednila.

Nabídka Regionální bibliografie se mi velmi líbila. Najdou se na ní totiž nejen krátké biografie, ale zato podrobné bibliografie o padesáti osobnostech Vsetínska. Vedle světoznámých jedinců, jako byl Emil Zátopek, si tu lze přečíst pečlivě sestavenou bibliografii knih a článků i o osobách, které mi jinak nic neříkají (František Hlavica). Jediným nedostatkem je skutečnost, že se jednotlivé bibliografie nenajdou ani pomocí Seznamu, ani Atlasu. Určitě by stálo zato upravit každou bibliografickou stránku tak, aby ji vyhledávače dokázaly objevit.

Nabídku nazvanou Historie chválím, protože je aktualizována k roku 2002. Jen by jí prospělo, kdyby nebyla čistě textová, ale obsahovala i grafy a obrázky. Snad by se našly fotografie charakterizující činnost vsetínské knihovny v předchozích obdobích. Nejnovější období by stačilo "prolinkovat" s nabídkou Stalo se. V ní mne zaujaly fotografie z Velkého říjnového společného čtení. Kupodivu na webu Městské knihovny v Praze [8], která tuto atraktivní akci pořádanou v rámci Týdne knihoven vymyslela, jsem zatím žádnou fotografii z průběhu nenašel. O to více oceňuji vsetínské knihovníky. Ti kromě fotografování natočili 36sekundový zvukový a obrazový záznam. Máte-li nainstalován Real One Player či jiný přehrávač avi-souborů, můžete se podívat, jak poslanec Petr Nečas spolu se vsetínským starostou Jiřím Čunkem předčítali 6. října 2003 z Cimrmanovy Ztráty třídní knihy.

Ze třinácti nabídek mne ještě zaujala ta s názvem Antikvariát. Umožňuje totiž vyhledávat v seznamech nabízených knih [9] podle počátečního slova v názvu či ve jménu autora. Je jen škoda, že na rozdíl od stránek Městské knihovny v Klatovech [10], která také provozuje antikvariát, nejde hledat slova i na dalších pozicích. Chtějí-li vsetínští knihovníci tyto stránky ještě více vylepšit, doporučuji jim, aby se inspirovali také stránkami antikvariátu břeclavské knihovny [11]. Ty umožňují vystavovat požadavky na publikace sháněné čtenáři i knihovnou.

Běžná není ani nabídka informací pro obecní úřad a pro neziskový sektor. Podobně jako hodonínská knihovna [12] a královéhradecká vědecká knihovna [13] umístili Vsetínští vzor zřizovací listiny pro malou knihovnu s odkazem na stránky Národní knihovny ČR. Zdá se, že jako jediní upozornili i na návrh osmnáctistránkového knihovního řádu vypracovaného dr. Hemolou. Protože je však příliš rozsáhlý, vystavují na svých stránkách i jeho stručnou verzi.

Nedalo mi to a odzkoušel jsem všechny nabídky pod souborným značením Katalogy a databáze. Jimi je myšlen jednak Souborný katalog knihoven okresu Vsetín [14], jednak Katalog regionální literatury [15]. První nabídku jsem obdivoval do té doby, než jsem si prohlédl bibliografické údaje o vyhledaných titulech. Katalog mi pak tvrdošíjně ukazoval katalogizační lístek výboru z milostné poezie J. Ortena Červený obraz, ať se titul jmenoval jakkoliv. Příznivý dojem jsem si spravil až katalogem regionální literatury, poté co jsem zjistil, že umožňuje nejen hledat články z regionálního tisku, ale i nacházet je :-). A tak jsem nakonec musel dceru upozornit, že její vyhodnocení stránek Masarykovy veřejné knihovny z pohledu studenta hledajícího materiály o vzniku Československa nebylo přesné. O roku 1918 na Vsetínsku se totiž podle katalogu regionální literatury sice nepsalo příliš často, ale přeci jen. Škoda jen, že se uživatel dozví jen bibliografické údaje, ale pro plný text článku či knihy se musí v knihovně zastavit.