Velislavova bible by se měla dočkat své digitální kopie
Finanční prostředky nezbytné pro digitalizaci jedné z nejvýznamnějších domácích literárních památek - Velislavovy bible - rozhodla opatřit Společnost Národní knihovny ČR. Celkové náklady (včetně zpracování a překladu) na vydání zhruba 500 kusů CD-ROM, z nichž část připadne sponzorům, v reprezentativním obalu a textovou přílohou se odhadují na 200 až 230 tisíc korun. Dosud se podle tajemnice Společnosti E. Novotné podařilo shromáždit 48 tisíc korun. Digitální kopie budou pořízeny firmou AiP Beroun na specializovaném pracovišti Národní knihovny ČR, které se používá v rámci programu Memoriae Mundi Series Bohemica. Projekt by měl být dokončen během 12 až 15 měsíců.
Velislavova bible, latinský pergamenový rukopis, vznikla pravděpodobně v druhé čtvrtině 14. století z podnětu kanovníka Velislava, notáře Jana Lucemburského a Karla IV. Kolorované perokresby, které tvoří jádro bible, jsou mj. cenným svědectvím o dobovém životním stylu - odívání, úpravy vlasů, sedlání koní, používaném hospodářském náčiní a zbraních - a jako taková je často žádána např. tvůrci dokumentárních filmů o středověku. Z hlediska ochrany tato skutečnost však znamená trvalé nebezpečí - digitální kopie by měla originál dostatečně nahradit. Velislavova bible (sign. XXIII C 124) se stala součástí fondu tehdejší Národní a univerzitní knihovny v roce 1928 poté, co pražská větev rodiny Lobkowiczů prodala svou historickou knižní sbírku státu.
Občanské sdružení Společnost Národní knihovny, které navazuje na činnost Nadace pro záchranu Národní knihovny, hraje při podpoře digitalizace nezanedbatelnou roli [4]. Krátce po svém vzniku v roce 1995 získala sponzorský dar od Komerční banky na vydání CD-ROM Malá Richentalova kronika. Díky úsilí Společnosti bylo možné od roku 1996 financovat ze soukromých zdrojů (např. od Nadace Preciosa Jablonec nad Nisou) zpřístupnění 55 historických dokumentů v digitální formě - např. spisy Jana Rokycany, Tomáše ze Štítného, Johna Wycliffa a další.