Téměř dva tisíce let poté, co v roce 79 n. l. Vesuv zalil sopečnou lávou vedle Pompejí také Herculaneum, jedno z nejkrásnějších míst antického Říma, mohou alespoň zlomek jeho nádhery spatřit dnešní návštěvníci.

Letos v březnu byla veřejnosti zpřístupněna odkrytá část "Vily papyrů", která kdysi patřila Caesarovu tchánovi Luciu Calpurniu Pisonovi. Přestože současníci obdivují především architektonickou stránku památky a nalezené umělecké artefakty, název "Vila papyrů" napovídá, že hodnota tohoto archeologického objevu tkví ještě jinde. Prvním archeologům, kteří zde zahájili práce již ve druhé polovině 18. století, zůstaly zcela lhostejné nalezené zuhelnatělé svitky. Teprve koncem minulého století se více než 1800 nalezených papyrových svitků dostalo do rukou odborníkům. Díky moderním technologiím se již polovinu z objeveného množství podařilo přečíst. Znovu se tak lidstvu otevírá možnost seznámit se s filozofickými spisy Epikúrovců pocházejícími z 1. století př. n. l. Mezi nimi jsou v největší míře zastoupeny práce Philodema z Galdery.

Právě jméno tohoto filozofa bylo zvoleno jako název mezinárodního projektu financovaného organizací National Endowment for the Humanities [4]. Jeho cílem je znovu sestavit Philodemovy texty zabývající se poezií, rétorikou či hudbou a publikovat je doplněné o překlady a poznámkový aparát.