Ve dnech 19. až 21. února 2003 se na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava konala konference Znalosti 2003 [5] (plné texty příspěvků obsahuje bohužel pouze tištěný sborník). Konference Znalosti 2003 navázala na svůj první ročník uspořádaný před dvěma lety na Vysoké škole ekonomické v Praze (Znalosti 2001) a vytvořila tak již určitou tradici [6], která bude pokračovat i v budoucnosti (v roce 2004 bude konference pořádána v Brně, o rok později v Košicích).

Konferenci dominovaly dva tematické okruhy – na jedné straně data mining a knowledge discovery in databases, na druhé straně obecnější otázky související s automatizovaným zpracováním textů a využitím přirozeného jazyka. Většina příspěvků nicméně patřila do prvního tematického okruhu (data mining) s tím, že se zaměřovala především na část procedur data miningu, označované jako modelování. Značná část příspěvků prezentovala výsledky dílčích výzkumných projektů zaměřených na experimentální ověřování funkčnosti vybraných matematických, statistických a jiných teoretických modelů; nezřídka se jednalo o výsledky studentských prací realizovaných v rámci postgraduálního studia.

Vzhledem k množství prezentací (více než 60 dlouhých i krátkých referátů) není možné popisovat a hodnotit jednotlivé příspěvky samostatně, pokusíme se proto pouze stručně zrekapitulovat nejdůležitější otázky, které proběhly programem, diskusemi i kuloáry.

Jako nemalý problém se jeví takřka výhradně akademické zaměření celé konference: ze všech 98 účastníků pouze několik přicházelo z firemního či soukromého sektoru, resp. z veřejných neakademických institucí. Tomu odpovídala i určitá teoretičnost prezentovaných otázek a výsledků. Zprávy o testování různých systémů, metod či postupů ukázaly, že se tzv. znalostní bádání soustřeďuje zatím především na řešení situací poněkud fiktivních nebo nepřiměřeně zjednodušených a abstraktních. Projevilo se to v diskusích, které několikrát poukázaly na více méně úplnou odtrženost akademického bádání od praktického využití jeho výsledků, ať už se tím míní využití ekonomické, anebo prostě použití v rámci jiných oborů. Tento problém doložila i panelová diskuse [7] zaměřená mj. na vztah teorie a praxe v oblasti výzkumu a implementace data miningu, kde se rozpor mezi prezentovanými teoretickými a experimentálními výzkumy a možností jejich rutinního využití v praxi ukázal v plné šíři. Přitom však je zřejmé, že tzv. znalostní bádání v současné době aspiruje na to, aby se stalo všeobecnou pomocnou vědou aplikovatelnou ve všech vědeckých a odborných disciplínách. Je téměř jisté, že zdrojem tohoto poněkud paradoxního stavu je sveřepé setrvávání na dnes již jasně překonaných objektivistických východiscích.

Jedním z konkrétních projevů tohoto rozporu mezi perspektivami oboru a jeho reálným stavem byla většina příspěvků týkajících se značkovacího (meta)jazyka XML. Jakkoli tento jazyk v důsledku své základní povahy umožňuje strukturální a dimenzionální přístup k různým aspektům jak skutečnosti, tak jejích reprezentací, referenti se obvykle soustředili na využívání tzv. stromových struktur, jež jsou ovšem strukturami pouze tehdy, pokud jim rozumíme výhradně formalisticky. Jelikož však je informace neodmyslitelná od svého obsahu, takové formalistické pojetí se jeví jako naprosto nedostatečné, nadto se z obsahového hlediska zřejmě ukazuje jeho skrytá lineární povaha. To ovšem znamená, že jazyku XML se obvykle rozumí v rozporu s jeho základním duchem a že je v důsledku toho prakticky používán poněkud protismyslně.

Něco podobného platí o dnes velice módním tématu tzv. ontologií, jež bylo na konferenci mnohokrát prezentováno v různých případových referátech. Přednášející zpravidla zdůrazňovali hierarchickou povahu ontologií, takřka úplně bez povšimnutí ponechali možný pohled na ně jako na síťové a dimenzionální struktury. Z toho zřejmě plyne, že módní téma ontologií zatím nedokázalo výrazně pokročit nad tradiční schéma indexace na principu selekčních jazyků. V tom se ukazuje, že znalosti se stále rozumí spíše jen jako prosté vědomosti než jako schopnosti práce s informací, s jejím doplněním metainformací a s tvorbou transinformace. Stále tu ještě dominuje kumulativní zřetel objektivního vědění, nikoli dynamický zřetel poznání uspořádaného do relativních horizontů. Jestliže se pak v této souvislosti hovoří o tzv. sémantickém webu (mj. téma jedné z hlavních, zvaných přednášek konference), je zřejmé, že věrohodná aplikace je možná pouze v případě elementárních osobních služeb, ne však v případě služeb symbolických a analytických. I práce s tzv. ontologiemi se tedy prozatím jeví spíše jako protismyslná.

Jakkoli lze v tzv. znalostní bádání, jak se prezentovalo na konferenci Znalosti 2003, shledat celou řadu dosud zcela neuspokojivě řešených problémů, je nutno ocenit, že se v ní prosazuje fórum, které vytváří předpoklady k žádoucímu interdisciplinárnímu přístupu. Lze jen doufat, že se to v příštích ročnících více projeví i na složení účastníků.