Konference IFLA 2002, která se konala letos ve druhé polovině srpna, byla pro všechny účastníky zajímavá tím, že se jednalo o konferenci jubilejní. IFLA byla založena v září 1927 ve skotském Edinburgu a v letošním jubilejním roce se do Skotska vrátila. Za zmínku stojí skutečnost, že před založením IFLA sehrál významnou roli Mezinárodní kongres knihovníků a vydavatelů, který se konal na jaře roku 1926 v Praze. V souvislosti se založením a počátky IFLA je také často zmiňováno jméno našeho Z. V. Tobolky.

Pro účastníky z Česka (i z dalších zaplavených zemí) měla letošní IFLA zvláštní atmosféru. Povodňové události byly velmi čerstvé a tak jsme se cítili mnohem pevněji svázáni s domovem než v jiných letech. Řada z nás do poslední chvíle nevěděla, zda do Skotska vůbec odletí, během pobytu jsme operativně a často opakovaně zkracovali program a měnili letenky, abychom se mohli vrátit co nejdříve. Mnozí kolegové museli cestu zcela zrušit. Kromě toho, že jsme sami iniciativně šířili informace o dění u nás a snažili se iniciovat pomoc pro zaplavené české knihovny, stále ze všech míst zněl dotaz "Co Praha?" (občas k nelibosti našich kolegů z okolních zaplavených zemí).

Kromě slavností spojených s výročím založení a navzdory povodním probíhajícím u nás (a dalším katastrofám probíhajícím v ostatních částech světa na konferenci zastoupených) nabídla i letošní IFLA bohatý program [4], jehož obsažení přesahuje fyzické možnosti kteréhokoli účastníka. Je nutné učinit pečlivý výběr. Můj výběr byl dán předem stanovaným plánem cesty:

• řízení Bibliografické sekce;
• účast na jednáních Koordinačního výboru Divize bibliografické kontroly;
• přednesení referátu Cooperation and conflict between deposit libraries and publishers in the Czech Republic;
• přednesení zprávy o činnosti Bibliografické sekce na otevřeném fóru Koordinačního výboru Divize bibliografické kontroly;
• informace o projektu Jednotná informační brána a ukázky výsledků projektu s ohledem na zařazení referátu o projektu Jednotná informační brána do programu Konference IFLA 2003;
• návštěva výstavy a sledování vývoje nástrojů pro budování informačních bran;
• jednání s řediteli slovenských knihoven o jejich zapojení do projektu Jednotná informační brána;
• vyslechnutí referátů přednesených na konferenci;
• upevnění a rozvoj existujících odborných kontaktů a navázání kontaktů nových.

Těsně před konferencí k nim přibyl další, neplánovaný cíl:
informování účastníků konference o stavu českých knihoven po povodních, distribuce informací a materiálů v souvislosti s hledáním zahraniční pomoci.

Nebudu se zmiňovat podrobně o všech okruzích, se zájemci o nich mohu diskutovat individuálně. Zaměřím se spíše na okruhy a postřehy, které mohou zajímat všechny.

Bibliografická sekce a její aktivity

Jako předsedkyně Bibliografické sekce jsem řídila obě její zasedání (17. 8. a 23. 8.). Jednání se týkala především naplňování Strategického plánu sekce [5], programu sekce (viz http://www.ifla.org/VII/s12/conf/glasgow1.jpg [6] a http://www.ifla.org/VII/s12/conf/glasgow2.jpg [7]) na konferenci IFLA 2002, přípravy programu sekce na konferenci IFLA 2003 v Berlíně a hodnocení plnění průběžných aktivit sekce (programy a projekty, činnosti pracovních skupin, spolupráce s dalšími sekcemi).

Při plnění strategického plánu sekce jsou akcentovány následující linie:

• spolupráce knihoven s knihkupci a nakladateli;
• pomoc zemím, které začínají s přípravou svých národních bibliografií a/nebo je chtějí zdokonalit;
• bibliografické podchycení a uchování elektronických zdrojů (zejména internetových);
• tematické brány a integrace zdrojů v nadnárodním kontextu.

Na konferenci IFLA si vždy intenzivně uvědomím při osobních setkáních i při řízení sekce různorodost světa a rozmanitost jeho potřeb. Zatímco pro řadu zemí je tištěná národní bibliografie nedostižným cílem, jiné tuto formu opouštějí a je to pro ně téma naprosto nezajímavé. První skupině, která mnohdy nemá přístup k internetu, naopak pramálo říkají problémy spojené s registrací a uchováváním internetových zdrojů nebo problematika integrace zdrojů a tematických bran.

Zajímavé je i naše postavení. Zatímco v oblasti spolupráce s nakladateli patříme spíše mezi země stojící na počátku cesty a hledající cestu, o čemž svědčí i náš letošní příspěvek Cooperation and conflict between deposit libraries and publishers in the Czech Republic [8], naše národní bibliografie [9] je hodnocena jako špičková a dávána za vzor. V oblasti integrace elektronických zdrojů v prostředí Jednotné informační brány [10] máme dnes v praxi implementováno něco, o čem řada vyspělých zemí hovoří v rovině teoretické nebo o implementaci uvažuje. Po předevedení výsledků projektu byl náš plánovaný referát jednomyslně zařazen do programu konference IFLA 2003 jako příspěvek ilustrující nejnovější trendy.

V souvislosti s bibliografickým podchycením elektronických zdrojů bych ráda zmínila skvělý příspěvek [11] Johna Byruma. Tento příspěvek velmi dobře a racionálně mapuje celou problematiku a staví ji do uchopitelné roviny. Příspěvek vyjde v českém překladu v příštím čísle časopisu Národní knihovna.

Jednání Koordinačního výboru Divize bibliografické kontroly a UNIMARC

Jednání se soustředila kromě koordinace programu všech tří sekcí (bibliografická sekce, katalogizační sekce, sekce pro věcné zpracování) pro konferenci IFLA 2002 i 2003 na "ohrožené" hlavní programové aktivity IFLA, které souvisejí s činností všech sekcí. Vzhledem k omezeným finančním možnostem IFLA i velkých knihoven, které tyto hlavní programové aktivity sponzorovaly, dochází k jejich úplnému nebo částečnému rušení. Diskuse v rámci divize probíhala hlavně o dalším osudu univerzální bibliografické kontroly a formátu UNIMARC.

S ohledem na nedostatek finančních prostředků se jednalo o omezení a dokonce o možnosti zrušení obou linií. Jednání divize i jednání v jednotlivých sekcích potvrdila nutnost zachování koordinace v rámci univerzální bibliografické kontroly. Jednotlivá ISBD například zpracovává katalogizační sekce, je ale nutné sledovat překlady do jednotlivých jazyků atd. Totéž platí pro formát UNIMARC. Jednání opět potvrdila, že UNIMARC ztrácí svoji pozici. Stále více zemí přechází místo plánovaného UNIMARCu na MARC 21, k němuž (nikoli k formátu UNIMARC) jsou nyní směřovány koordinační aktivity evropských zemí. Podpora formátu UNIMARC se přesouvá z Německa do Portugalska. Výhodou je, že jde o zemi, která formát reálně používá, nevýhodou malá ekonomická síla Národní knihovny Portugalska a nedostatečná finanční podpora IFLy. Hlavním problémem je ovšem skutečnost, že formát UNIMARC používají převážně země, které své záznamy se zahraničím příliš nevyměňují. Na jednáních padlo dokonce i to, že UNIMARC je nutné po určitou dobu ještě podporovat právě kvůli těmto zemím. Až budou potřebovat své záznamy opravdu vyměňovat s ostatním světem, přejdou na MARC 21. Smutné konstatování vzhledem k tomu, že právě UNIMARC byl koncipován jako formát výměnný… Tímto se vracím ke svému loňskému příspěvku [12] v časopis Ikaros na toto téma. UNIMARC přežije rok 2003, ale značně oslaben. Je dobře, že jsme již v loňském roce zvolili cestu směrem k MARC 21.

Informační brány

Navštívila jsem stánky vystavovatelů knihovnických systémů a zajímala se především o vývoj nástrojů pro budování informačních bran a současnou nabídku na trhu. Ověřila jsem si, že MetaLib a SFX zvolené pro projekt Jednotná informační brána patří ke světové špičce a upevňují svoji pozici. O jejich aplikaci uvažují velké světové knihovny, včetně Kongresové knihovny.

V příjemné neformální atmosféře proběhlo jednání [13] s řediteli slovenských knihoven (SNK a UK) o jejich zapojení do projektu Jednotná informační brána. Dohodli jsme se na podmínkách a harmonogramu jejich zapojení, které by se mělo realizovat do konce roku 2002. Některé kroky jsou již dnes realizovány - do JIB je připojen slovenský souborný katalog monografií, připojení souborného katalogu seriálů probíhá.

Jak již bylo uvedeno, předběžná prezentace výsledků projektu JIB byla úspěšná a v příštím roce bude tento projekt prezentován v hlavním programovém bloku.

Atmosféru jednání konference i to málo ze Skotska, co jsem stačila vidět během svého silně redukovaného pobytu, vám přiblíží fotografie [14].

Z konference jsem přivezla některé tištěné materiály, které jsou k dispozici ve studovně knihovnické literatury odboru knihovnictví Národní knihovny ČR.

Čím příspěvek uzavřít? Snad přáním, aby se nás co nejvíce sešlo na konferenci IFLA 2003 v Berlíně. Pro ty, kdo na konferenci IFLA ještě nikdy nebyli a chystají se tam, posílám na závěr obrázek [15], kde sekretář a asistent Bibliografické sekce diskutuje po přednáškách s návštěvníky - atmosféra na konferenci IFLA je méně formální než na mnohých našich konferencích, což se mi líbí.