Opět se nelítostně přiblížil čas odevzdání příspěvku do rubriky o webových stránkách knihoven a opět autor sloupku zjišťuje, že si na to vyhradil málo volného času. Na konci listopadu mu navíc z něho řádný krajíc ukrojuje příprava příspěvku na seminář Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2002 [4]. Necítí se sice být odborníkem na témata, která mají na semináři zaznít, ale zúčastnil se stáže v Dánsku organizované Pulmanovou organizací [5]. Je to organizace, která český seminář zaštiťuje, takže pořadatele nemohl odmítnout. A tak hledá weby knihoven, které na svých stránkách poskytují informace pro zájemce o místní historii, aby měl o čem hovořit. U českých knihoven nachází podklady pouze na stránkách Městské knihovny v Chrudimi. Je tedy rozhodnuto, komu bude patřit prosincový sloupek.

Chcete-li si s ním prohlédnout stránky chrudimských knihovníků, zkuste k nim přistoupit třeba opět ze stránek prostějovské knihovny [6], o nichž se psalo v listopadovém sloupku. V její databázi [6] zvolte slovo Chrudim a měli byste bez problémů získat adresu hlavní stránky Městské knihovny v Chrudimi [7].

Hlavní stránka je co do barevnosti střízlivě řešena. Na světle okrovém podkladu je hnědý nápis "Vítá vás", pod ním název knihovny s hypertextovým odkazem do nabídky "Co je nového" a pod názvem knihovny jednoduchá kresba knihy, přes níž se dostaneme na další stránku s devíti nabídkami.

Seznamme se nyní podrobněji s každou z nich:
První se jmenuje "Kde nás najdete", stručně popisuje cestu od nádraží a pro ty, co dávají přednost plánkům, vtipně vyznačuje nejkratší cestu červenými šlápotami. Osobně bych přivítal, kdyby bylo na plánku popsáno více ulic a kdyby se dal plánek kliknutím zvětšit, aby byl přehledný třeba jako u jihlavských knihovníků [8]. Taky bych doporučoval, aby se opravilo telefonní číslo knihovny na této stránce. Přeci jen by někdo mohl vytáčet nulu a být překvapený, že se do knihovny nedovolá.

Druhá nabídka je označena slovem "Zaměstnanci" a obsahuje seznam jmen kolektivu, který se stará o chod čtyř oddělení a dvou poboček i o osm počítačů na internet a šest multimediálních počítačů. Při čtyřicetihodinové otvírací době se mají co ohánět. Kupodivu ne všichni knihovníci mají e-mailovou adresu. Překvapuje to především v případě oddělení dětských čtenářů, kam podle webu můžete jen telefonovat…

Třetí nabídka je uvozena slovy "Zveme vás na prohlídku" a je tvořena šesti fotografiemi interiéru. Podobně jako u plánku není možné zvětšit velikost obrázků kliknutím myší na jejich ploše.

Také čtvrtá nabídka není příliš bohatá na informace. Jmenuje se "Co je nového" a upozorňuje jen na možnost sledování novinek a na projekt Chrudimsko digitálně, jemuž se budu později více věnovat.

Název páté nabídky je "Služby čtenářům". Poměrně výstižně jsou v ní charakterizovány možnosti, které má čtenář, navštíví-li hudební oddělení, oddělení pro dospělé, pro dětské čtenáře či informačních služeb a regionální literatury. Nechybí tu ani otvírací doba. Pokud byste však očekávali, že se zde dozvíte, jak bude otevřeno o Vánocích, budete zklamáni. Přitom řada knihoven tento důležitý údaj již vystavuje od poloviny listopadu. Pro inspiraci můžeme jít i k protinožcům na stránky knihovny v australském státě Queensland [9]. Je však fakt, že tam si s tím údajem museli na rozdíl od Chrudimských pospíšit. Vánoce i Nový rok u nich začne o 10 hodin dříve :-).

"Ceník služeb" jako šestá nabídka potvrzuje, že v chrudimské knihovně není lacino. Dospělí čtenáři zaplatí v hlavní půjčovně za legitimaci 150 Kč, na pobočce sice o 50 Kč méně, ale ceník už nic neříká, zda při současném navštěvování hlavní půjčovny a pobočky dostane slevu, nebo musí zaplatit 250 Kč. To i ve větších městech platí jedna legitimace v hlavní budově i na pobočkách a nepřijde na více než 100 Kč.

Na stránkách nechybí "Katalog knih", který je v pořadí sedmou nabídkou. Knihovna využívá systém T-Series, o němž jsem se zmiňoval při popisu knihovny Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Poetický název "Jak šel čas" byl zvolen pro osmou nabídku, v níž se líčí historie knihovny za léta 1847 až 1997. Vzhledem k tomu, že se již píše rok 2002, poněkud překvapuje, že tato nabídka dosud nebyla aktualizována. Že by se za posledních pět let v chrudimské knihovně nic zajímavé neudálo? Podívejme se, jak podobnou rubriku aktualizují karlovarští [10] nebo přerovští [11] knihovníci.

Na konec jsem si nechal devátou nabídku s názvem "Chrudimsko digitálně". Umožňuje prohlédnout si plné texty regionálních monografií, které knihovně ve fondu chyběly. Chrudimské knihovnice se proto obrátily na kulturní instituce i na soukromé majitele, aby jim zapůjčili regionální publikace z konce 19. století a začátku 20. století. S pomocí Albertiny icome Praha pak digitalizovaly více než sto monografií a na základě zeměpisného nebo tematického hlediska pak umístily plné texty na 13 CD-ROM. Do budoucna hodlají digitalizovat místní noviny a vzácnější archivní materiál. Neměly by opomenout ani staré fotografie. Inspirovat se přitom mohou například stránkami leedských knihovníků [12].

Vraťme se ale zpátky na hlavní stránku, protože celou jsem dosud nepopsal. Pod kresbou knihy je totiž ještě několik pozoruhodných odkazů. Mezi ně patří překlad stránek do angličtiny, jenž je uvozen slůvkem "English" přímo pod kresbou knihy. Anglický text byl aktualizován 19. září 2000, takže vnímavý návštěvník porovnáním českého a anglického textu zjistí, že za poslední dva roky vzrostl registrační poplatek pro dospělé o 50 Kč, pro dítě o 40 Kč, přibyly tři počítače na internet, dva zaměstnanci do knihovny a 2300 CD do hudebního oddělení. Nepředpokládám, že možnost zjišťování změn v knihovně byla důvodem, proč nebyl anglický text aktualizován, a věřím, že naopak aspoň uvedené číselné údaje budou v anglickém textu brzy opraveny.

Na hlavní stránce se dále najde přímý odkaz na mailovou adresu ředitelky a na textový soubor ve formátu rtf, jenž je formulářem žádanky MVS. Chrudimská knihovna je tedy jednou z šesti českých veřejných knihoven, které pro tuto službu mají formulář přístupný z webu. V našem sloupku jsme se již seznámili s formulářem příbramské, žďárské a valašskomeziříčské knihovny, zbývá tedy již jen šumperská [13] a orlickoústecká [14].

Pod odkazem na mail ředitelky je adresa na wapové stránky knihovny. Chrudimská knihovna je v tomto ohledu jednou z prvních českých knihoven (kromě ní je vytvořili i českobudějovičtí, ostravští, labskoústečtí a zlínští knihovníci), ale jak nám prozradí emulátor wapových stránek Smith [15], stránka nefunguje a dostaneme hlášení "Chyba: Vrácený dokument není WAP stránkou (nemá typ text/vnd.wap.wml)".

Zato metadatům k www stránkám, která byla zpracována podle standardu Dublin Core [16] a umístěna na hlavní stránce, nelze nic vytknout a jen si přát, aby se staly vzorem pro další naše knihovny.

Zcela posledním údajem na hlavni stránce je informace o copyrightu a o datu poslední aktualizace. Tím je den 2. září 2002, což dokládá, že úprava stránek nepatří mezi priority chrudimských knihovnic. A je to škoda, protože stránky působí jinak graficky velmi elegantně. Zvláště se mi líbily vtipné kresbičky oživující jednotlivé stránky. Ať už to byla postavička s dřevěnou kalkulačkou u ceníku [17] či postavička s budíkem [18] v rubrice "Jak šel čas". Na rozdíl od stránky Knihovny Uměleckoprůmyslového musea [19] se však ručičky budíku dokonce pohybují a na rozdíl od stránky knihovny Severočeské vědecké knihovny je postavička [20] více oblečena :-).

Věřme, že v budoucnu se návštěvník stránek chrudimské knihovny dozví o všech službách, které knihovna nabízí. Podle stránek EIFL [21] sice Chrudim nepatří mezi 80 městských a okresních knihoven s přístupem k plným textům časopisů firmy EBSCO, ale aspoň bázi Anopress využívá. Chrudimské stránky o tom mlčí. Nenajdeme na nich ani knihovní řád či často užívané odkazy. A to jsou přitom rubriky, které se vyskytují na stránkách i mnohem menších knihoven.