Týden knihoven [4] se konal letos již po šesté, můžeme tedy oprávněně hovořit, že se stal pevnou součástí ročního programu knihoven a že je vedle pro knihovny mladší akce Březen - Měsíc internetu jejich největším a nejrozšířenějším programem.

Tisková konference proběhla již tradičně se standardním zájmen médií, což znamená, že máme zajištěnou přízeň odborného tisku, objeví se vždy zástupce celostátního deníku a rozhlasu. Jen do televize pronikáme méně, vždy je však alespoň odvysílán rozhovor s významným knihovníkem, nejčasněji to bývá dr. Richter. Zato regionální deníky přinášejí bez výjimky informace o průběhu Týdne knihoven v jednotlivých regionech. Letos snad nebyla v republice frekvence, jež by v pondělí nevysílala informace o této akci doplněné o rozhovory s knihovníky.

Happening se konal letos podruhé. Po perfektním průběhu v Českém Krumlově jsme s trochou napětí očekávali, jak se ho zhostí knihovna u tří bé, tedy Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana [5] v Uherském Hradišti. Kdo zná kolegyně z této bibliotéky, očekával úspěch. A nebyl zklamán.

Začínal jsem mít obavy, zda knihovnický happening se nestane jen příjemným setkáváním knihovníků, což by sice nemusel být také málo, avšak Týden knihoven přece jen zaměřujeme především na naše uživatele. A také samozřejmě na sdělovací prostředky, aby se alespoň během tohoto týdne ve všech médiích hovořilo a psalo o knihovnách.

Uherskohradišští tuto obavu zcela rozptýlili, vrátili totiž akci tam, kam patří, na náměstí! Krytá tribuna na jednom z hlavním náměstí (mají zde dvě!) se stala svědkem soutěžení knihovnických družstev ve vtipných kategoriích, takže kolemjdoucí byli nuceni se zastavit a stát se dobrovolnými diváky. Nedokážu odhadnou, kolik set lidí se tam zastavilo, nepochybně se obměňovali, ale účast to byla velice slušná. Zvítězilo dle očekávání družstvo opavské knihovny, které i letos přijelo perfektně připraveno, i když jim to zejména ostravské a pražské (zde pochopitelně excelovala naše zlatá Zlatka) vůbec neusnadňovalo a jejich první funebrální oddělení si muselo sáhnout hluboko do svých rakviček. Nezasvěceným napoví pohled na fotografie [6], o co se jednalo. Happening zakončil zpěv světových hitů včetně úvodní knihovnické hymny (Nohavica, Jsem knihovník) v podání středoškolských studentů; pro odlišení od staršího Svatopluka se nazývají Svatý pluk. Počasí až do tohoto okamžiku bylo zajištěno, lampionóvý průvod Setkání broučků [7] se již konal za mírného deště. Jedině tuto nedotaženost lze organizátorům vytknout.

Mnoho účastníků se skrylo před deštěm ve zdejším divadle a zhlédlo lehkou parodii Rychlé šípy. Byla perfektní. Pokud snad někdo dosud nebyl spokojen, určitě se mu zalíbilo v Klášterní vinárně, kde se skloubila literatura a víno - byla zde totiž beseda s Josefem Holcmanem, autorem knihy Týden co týden, což bylo milé zakončení zahájení Týdne knihoven.

Druhý den byla možnost prohlédnout si knihovnu - oděnou sotva měsíc do nového hávu, projít se ve společnosti historičky Slováckého muzea městem a dovědět se, jak se to stalo, že město Uherské Hradiště má hned dvě hlavní náměstí (bylo totiž královské a zpočátku i církevní).

Týden knihoven i letos odstartovala provázkiáda [8], což byla - jak trefně napsal kolega Miloš Kvapil - perla minulého ročníku. Přes četné výzvy k novým námětům nakonec dílem nedostatku času, dílem nedostatku invence (nikdo nepřispěl nápadem, byť těsně předtím kritických hlasů bylo dost) jsme tuto akci jen zopakovali. A tak se letos zúčastnila asi polovina knihoven. Počet zúčastněných není dle mého soudu tak zásadní, horší je, že tento start ztratil lesk, a my budeme muset zahájení pro další ročník zřejmě nějak vyšperkovat. Nebo od něj upustit, ale to by byla myslím škoda.

A pak již začal 6. ročník Týdne knihoven, nepochybně s pestrým a zajímavým programem, usuzujeme-li tak podle ohlasu v tisku. Souhrnnou zprávu o jeho průběhu v celé republice nemám k dispozici. Nicméně i tak můžeme říci, že byl úspěšný, že naplnil všechno to, co jsme od něj očekávali a že mediální ohlas je rok od roku vyšší. Nuže, začněme připravovat BMI a TK 2003! Má-li někdo kritické připomínky, podnětné nápady, pak věřte, že teď je ta nejvhodnější doba s nimi přijít a že budou s radostí přijaty. Na připomínky, že by se to mělo dělat nějak jinak, vznesené v době vyhlášení akce, se skutečně sotva dá reagovat.

Na shledanou na happeningu v Opavě.