Ve dnech 22. a 23. října 2002 se konala celostátní porada vysokoškolských knihoven (či spíše jejich knihovníků). Jedná se o již tradiční každoroční akci, kterou organizuje komise pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol [4] (letos spolu s nedávno ustavenou Asociací knihoven vysokých škol ČR) a po šesti letech, kdy se porada konala v Plzni, Olomouci, Pardubicích, Ostravě a dvakrát v Brně, byla dějištěm opět Praha. Letos se hostitelem staly České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická (jejich prorektoři vystoupili s tradiční úvodní zdravicí), jednání probíhalo v rekonstruovaném objektu Masarykovy koleje [5].

Jednání zahájila a řídila PhDr. Barbora Ramajzlová z Českého vysokého učení technického v Praze, předsedkyně komise pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol a předsedkyně výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol ČR. Svůj úvodní shrnující referát nazvala Co je nového ve vysokoškolských knihovnách. Ve druhém vystoupení, Asociace knihoven VŠ ČR - první rok, popsala přípravu, založení a první kroky tohoto sdružení.
Na téma Národní program výzkumu a informační zdroje hovořila Věra Kubíková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje a prováděcích nařízení se připravuje Národní program výzkumu a vývoje, který by ve svém dílčím programu "Informační infrastruktura výzkumu a vývoje" měl umožnit financování informačních zdrojů pro vědu a výzkum v roce 2003, kdy skončí program "LI Informační zdroje".

Dostupnost elektronických informačních zdrojů na vysokých školách a problematiku vyhodnocení jejich využívání hodnotila Barbora Katolická ze Západočeské univerzity v Plzni.

O Pokrytí některých humanitních oborů na českých VŠ elektronickými informačními zdroji hovořila Marie Šírová z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Současný stav vývoje vysokoškolských knihoven na příkladu VŠCHT byl obsahem příspěvku Jaroslava Šilhánka z Vysoké školy chemicko-technologická v Praze. Vycházel ze základního funkčního principu (primární informační zdroje, sekundární informační zdroje) aplikovaného na obor chemie.

Význam krizového managementu elektronických informačních zdrojů a jeho implementace v českých vysokoškolských knihovnách byl název prvního vystoupení po polední přestávce (Vladimír Karen a kol., Albertina icome Praha) a stěží někdo tušil, co se pod ním skrývá - vystoupení ve stylu Divadla Járy Cimrmana, které zaujalo přítomné asi nejvíce ze všech příspěvků.

Nina Suškevičová z firmy Suweco CZ hovořila na téma Politika vydavatelů EIZ (konkrétně o konsorciích Elsevier, Wiley, Academic Press). Na ní navázaly Annemarie Koot a Sandra Grijzenhout z Elsevier Science, jejichž vystoupení Back to the Future se věnovalo záměrům firmy s digitalizací starších ročníků vydávaných periodik a statistikám využívání Science Direct.

Následovala panelová diskuse na téma Elektronické informační zdroje - co bylo, co je a co bude?, moderovaná Jaroslavem Šilhánkem, jejíž průběh však byl poněkud rozpačitý.

Obsáhlý program pokračoval ve středu. Jako první vystoupila Iva Prochásková z Univerzity Pardubice se žhavým tématem Evidence vysokoškolské knihovny podle zákona a její funkce v systému VKIS. Navazoval koreferát Dany Lošťákové z Univerzity Palackého Vysokoškolské knihovny - základní nebo specializované a bohatá, místy rozporná diskuse, zaměřená na problematiku knihovního zákona, pozice vysokoškolských knihoven, vztahů k veřejným knihovnám atd. Většina přítomných podpořila požadavek na novelizaci knihovního zákona, umožňující bezproblémové zařazení vysokoškolských knihoven.

Na Věčně zelené téma - statistiky hovořila Daniela Tkačíková z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. (Mj. uvedla, že podle statistických výkazů jedna fakultní knihovna v roce 2001 zhotovila svými pracovníky 1 717 000 kopií, v jiné je k dispozici 132 833 bází dat.)

Stanislava Bícová z Vysoké školy ekonomické v Praze podala informaci o nedávno vzniklém Klubu vysokoškolských knihovníků SKIP.

Následoval blok vystoupení o novinkách v oblasti automatizovaných knihovnických systémů: Informace o "konzorciu Aleph" (Miroslav Bartošek, Masarykova univerzita Brno - konsorcium tvoří ještě Vysoké učení technické v Brně a Vysoká škola ekonomická v Praze), Aleph - řešení pro konsorcia (Martin Vojnar za Ústav výpočetní techniky UK), Knihovní systém DAIMON (Iva Celbová, SEFIRA), Advanced Rapid Library nabízí (Naděžda Andrejčíková, Cosmotron Bohemia), Internet jako prostředek k realizaci cílů knihovny třetího tisíciletí (Marián Bujalka, ASP), Současnost a budoucnost systému Kpwin (Petr Štefan, KPsys).

Na závěr porady bylo přijato usnesení [6].

Po stranách jednacího sálu měly již tradičně své stánky firmy [7], jež dodávají knihovnám knihy a periodika, informační zdroje, software a pomůcky. Nelze opomenout ani prostor k neformální výměně zkušeností s kolegy během přestávek a při úterním večerním rautu.

K poradě byla vytvořena webová stránka [8], na které jsou zveřejněny jednotlivé .ppt prezentace dodané autory. K dispozici jsou dále fotografie [9] z porady.