Jubilejní 10. ročník konference Knihovny současnosti [5] se konal již po osmé v Seči u Chrudimi, a to ve dnech 24.-26. září 2002. Sjelo se na něj přes 270 knihovníků a 19 vystavujících firem s bezmála 50 zástupci.

Jednání začalo jako již tradičně, udílením cen Z.V.Tobolky. Letos byly řady držitelů rozšířeny o těchto osm jmen: Ivana Kadlecová, Věra Vohlídalová, Jaroslav Vobr, Miriam Bohatcová, Helga Turková, Jana Mouchová, Eva Stejskalová a Pavel Pokorný. Poté následovalo jakési vyznání V. Vohlídalové, které bylo inspirováno chováním lidí v různých krizových situacích, kdy se projevují jak kladné tak i záporné rysy lidských povah, od velkorysosti až po malost.

Náplní prvního dne jednání bylo tzv. francouzské kolokvium, které zorganizovaly společně SKIP [6] a Asociace francouzských knihovníků. Průvodcem příspěvky francouzských kolegů byla A. Machová. Zajištěno bylo i simultánní tlumočení.

Šéfredaktorka odborného časopisu Bulletin des bibliothéques de France [7] Anne-Marie Bertrand hovořila o tzv. pohostinnosti v knihovnách. Rozdělila ji na tři typy: pohostinnost symbolickou (knihovna jako symbol kultury a vědění), funkční (služby knihovny) a politickou (dostupnost služeb pro každého).

Následovaly konkrétní příklady fungování městských knihoven: Městská knihovna v Montpellier (hovořil ředitel Gilles Gudin de Vallerin) a Městská knihovna v Issy les Moulineaux (hovořil ředitel Jean-Francois Jacques). V prvním případě byla zmíněna síť tzv. mediaték ve městě a spektrum jejich služeb zaměřené na různé skupiny uživatel. Druhá knihovna slouží jako příklad spolupráce knihovny s podniky, které působí ve městě.

Představena byla také pařížská Veřejná informační knihovna [8], jejíž charakteristiku podala náměstkyně Isabelle Dussert-Carbone. O přístupu k elektronickým informacím v této knihovně pak hovořil Yann Marchand. Knihovna, sídlící v Centre Pompidou, byla otevřena v roce 1997. Slouží jako knihovna referenční, která nabízí bezplatně řadu pramenů k prezenčnímu studiu bez možnosti absenčních výpůjček. Knihovnu denně navštíví okolo 8000 uživatelů, kterým je k dispozici na 400 000 dokumentů ve volném výběru a 2200 studijních míst, včetně počítačových stanic. V následné diskusi se francouzští hosté vyjadřovali k problémům s autorskými právy v knihovnách, se kterými se také potýkají.

Program druhého dne byl rozdělen do dvou souběžných sekcí: Internet a knihovny opět po roce (moderoval A. Brožek) a Veřejné knihovny - systém knihoven (moderovaly K. Cempírková a J. Bínová).

Sekce Internet a knihovny opět po roce byla tematicky poměrně rozmanitá: od teoretických příspěvků přes různé souhrny, přehledy či nabídky až ke konkrétním příkladům využití internetu a informačních a komunikačních technologií v různých institucích.

Úvodní příspěvek I. Celbové shrnoval požadavky na moderní informační systém knihovny. Zazněly v něm klasické termíny jako OPAC, ale i termíny nové jako outsourcing (tj. vzdálená správa a monitoring systému) a hosting (tj. centrálně spravovaný server, systém sdílený více knihovnami) knihovního systému. Tyto služby nabízí společnost Sefira [9], která vytváří knihovní systém Daimon.

Příspěvek o elektronickém podpisu přednesl P. Čekal z 1. certifikační autority [10], která je jedinou akreditovanou společností svého druhu na našem území. Certifikační autority fungují jako záruka ověření mezi dvěma komunikujícími stranami. Certifikát, který spojuje fyzickou totožnost majitele s jeho totožnosti "elektronickou", je vydáván na dobu určitou a majitel ho může kdykoli zablokovat. Zabezpečení je založeno na kryptologických a kryptografických mechanismech. Data je možno uložit do PC, do tzv. USB tokenu či na kryptografickou čipovou kartu.

Za další téma bychom mohli označit různé podoby katalogů knihoven ve spojitosti s internetem. M. Vojnar zpracoval přehled naskenovaných katalogů českých knihoven. V současné době jde o 12 knihoven různých typů a 11 ústavů Akademie věd ČR, které reprezentují různé přístupy ke zpracování (od nakoupení speciálního softwaru, přes vlastní systém po včlenění dat do online katalogu knihovny). OPAC slovenských knihoven na webu se věnoval I. Brožek, který uvedl kromě přehledu používaných systémů i ukázky vzhledu vybraných katalogů. Vývoji zpracování seriálů v souborném katalogu ČR se věnovaly E. Svobodová a D. Vyorálková. Přehled zahrnoval první počiny v registraci tuzemských i zahraničních periodik u nás, lístkové katalogy i peripetie tvorby online katalogů seriálů v různých systémech.

Do oblasti konkrétních počinů by se dal zařadit příspěvek J. Dusilové o internetových stránkách pro děti a mládež Mudrc pro každého, které jsou vytvářeny v Krajské knihovně Karlovy Vary [11] a které nabízejí kromě rozmanitých informací i prostor pro samostatnou tvorbu dětí. Z poněkud jiného prostředí byl příspěvek o odborné knihovně České pojišťovny (L. Vavrušková) a jejím informačním systému, který je vytvářen na základě systému AiP Safe.

Mezi prezentace společností a jejich nabídek by se daly zařadit následující příspěvky. Ukázka práce společnosti Newton IT [12] (Š. Raušová), která provádí také mediální analýzy, zde na příkladu mapování ohlasu v médiích na loňský týden knihoven. Zmíněna byla rozbíhající se spolupráce knihoven s ČTK [13] (A. Chloupková) (více viz článek v tomto čísle). Členem sítě národního výzkumu CESNET2 [14] (G. Krčmařová) je i řada knihoven. Výhodnou nabídku připojení knihoven k internetu přes satelitní síť VSAT nabízí společnosti Český mobil [15]. Společnost Albertina icome Praha [16] (J. Kadleček) pak nabízí přístup k online slovníku Oxford reference online (viz http://www.oxfordreference.com [17]).

Mezi další projekty pro knihovny patří Jednotná informační brána [18], která byla probrána teoreticky (B. Stoklasová), prakticky na příkladu možných uživatelských dotazů (K. Košťálová) či po stránce použitých technologií (M. Vojnar). Technologii UltraAccess použila Národní lékařská knihovna [19] (R. Římanová) pro snadnější a komfortnější přístup uživatelů k licencovaným elektronickým zdrojům, a to z kteréhokoli počítače s internetem.

Příspěvek V. Rašky, který byl jakýmsi zamyšlením nad internetovými studovnami v knihovnách, vyvolal poměrně živou diskusi o problematice antivirové ochrany uživatelských počítačů a tím potažmo celé sítě, o instalaci skeneru a její spornosti s autorským zákonem či o monitoringu surfujících uživatelů.

Na jednání sekce Veřejné knihovny - systém knihoven se přihlásilo takové množství zájemců, že se konala ve velkém sále, který pak byl téměř plný. Sekce měla dvě rovnocenné části. První byla věnovaná legislativě, standardu veřejných knihoven a budování národního knihovního systému, druhá se soustředila na problematiku bibliografie, zejména regionální, a meziknihovní služby.

První část probíhala poměrně velmi živě. Oním dramatizujícím momentem v sérii kultivovaných přednášek a vystoupení byl příspěvek přednesený I. Procháskovou (Univerzitní knihovna Pardubice). Jednalo se především o kritiku knihovního zákona z pohledu vysokoškolských knihoven. Nedostatky zákona i nespokojenost s některými jeho principy jsou obecně známy. Tentokrát však určité pasáže referátu vyvolaly polemiku mezi vysokoškolskými knihovnami, resp. jejich částí, a knihovnami veřejnými (knihovnami zřizovanými kraji a obcemi). Na diskusi nebylo dost času, účastníci jednání se proto dohodli iniciovat společný seminář, na němž by se znovu otevřely otázky vzájemné spolupráce, kompetencí a vymezení těchto dvou významných skupin knihoven, a zejména problematika budování národního knihovního systému a novelizace Knihovního zákona.

Za významný podíl na zdárném průběhu letošní konference (nejen pro délku jednání sekce, které skončilo až těsně před devatenáctou hodinou) byly odměněny i obě moderátorky sekce K. Cempírková a J. Bínová Kádnerová. Obě dámy získaly záviděníhodnou cenu firmy Intebo Šebek - láhev kvalitní zlatavé letité whisky.

Na programu třetího dne byla závěrečná společné sekce zaměřená na strategii knihoven. Po zdravici slovenských knihovníků promluvila B. Stoklasová o Jednotné informační bráně s důrazem na její roli v integraci informačních zdrojů. Po té vystoupila H. Nová, která kriticky hovořila o využívání elektronických zdrojů, přístupných v knihovnách zdarma v rámci národních licencí. Apelovala především na veřejné knihovny, pro které je to jedinečná možnost přístupu k těmto typům informací.

A. Knoll naznačil možnosti rozvoje digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů. Zmínil důležitost výběru (na to, co je vzácné mohou být různé pohledy), otázky technologie či metadat. L. Celbová informovala o problematice archivace internetových zdrojů, které jsou také součástí kulturního dědictví. Této oblasti se věnuje projekt WebArchiv [20]. J. Polišenský hovořil o ochraně fondů knihoven, o nezbytnosti uchovávání dokumentů ve zpřístupnitelné podobě. Zmínil důležitost prevence, systémového přístupu či koordinace a kooperace v dlouhodobém časovém horizontu. Na závěr příspěvku zařadil několik "popovodňových" obrázků z poničených knihoven.

Jakýmsi druhým blokem závěrečného programu byly příspěvky zaměřené na vzdělávání a na rozvoj činnosti různých typů knihoven. Z. Houšková přednesla příspěvek o perspektivách kontinuálního vzdělávání knihovníků, ve kterém zazněla řada apelů a připomínek. O službách veřejných knihoven hovořila J. Štěrbová. Zmínila různé podněty, které činnost veřejných knihoven ovlivňují, od legislativních podmínek až po "hlas lidu". B. Ramajzlová se věnovala problematice vysokoškolských knihoven (od legislativy, přes postavení na univerzitách či pracovní kapacity až po technické vybavení) a zmínila také založení Asociace vysokoškolských knihoven 13.6.2002. R. Papík před svým příspěvkem o knihovnách z oblasti výzkumu, obchodu a podnikání, představil premiérově CD-ROM Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I., který vznikl na ÚISK FF UK [21] a který bude zřejmě distribuován Národní knihovnou ČR. V příspěvku o korporačních knihovnách hovořil na základě zahraničních zkušeností o potřebě spolupráce, sdílení informací či nutnosti podpory kreativity, zároveň ale poukázal na nutnosti ochrany duševního vlastnictví.

Na závěr vystoupil J. Winter ze sdružení Březen-měsíc internetu [22], který shrnul letošní ročník BMI a účast knihoven v něm. Zároveň vyzval knihovny k účasti na příštím ročníku.