Mezi nejvýznamnější databázové zdroje sekundárních informací patří bezesporu Current Contents, které produkuje Institute for Scientific Informaction [4] (ISI). Jde o elektronickou podobu referátového časopisu Current Contents. Pro sedm řad týdně aktualizovaných Current Contents je excerpováno okolo sedmi tisíc časopisů z oblasti vědy, techniky, sociálních a humanitní věd i umění. Právem lze tvrdit, že tento zdroj může uspokojit informační potřeby odborníků z nejrůznějších oblastí.

Tento přední informační zdroj mají od ledna roku 1998 k dispozici také studenti a pedagogové Univerzity Karlovy [5]. Zpočátku byla databáze Current Contents [6] dostupná v on-line režimu přímo ze serveru ISI. Počet přístupů byl omezen na 5 současně připojených uživatelů. Změna ve způsobu zpřístupnění nastala po půl roce fungování, kdy data začala být stahována na vlastní server UK. Výhodu spatřuji v menším zatížení přenosové sítě, než ve zkrácení doby odezvy, která zůstala srovnatelná s původním režimem. Tato změna zároveň přinesla výhodu ve skutečnosti, že již není omezen počet současně připojených uživatelů. Ve stejné době, tedy v srpnu 1998, se do projektu zapojily také Masarykova Univerzita v Brně [7] a Univerzita Palackého v Olomouci [8]. Roli řešitele grantu převzal RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. z Masarykovy univerzity, zástupci Univerzity Karlovy (Mgr. Marie Paráková) a Univerzity Palackého v Olomouci zastávají úlohu spoluřešitelů. Na úhradě poplatku, který se pohybuje řádově v miliónech Kč (konkrétní částka nesmí být na základě smlouvy s producentem zveřejňována), se podílejí na základě poměrného principu.

Na otázku využití Current Contents odpověděl částečně ve svém příspěvku Jiří Pavlík. Z téměř 19ti tisíc přístupů jich dvě třetiny byly uskutečněny z domény UK, 18ti procenty je zastoupena Masarykova Univerzita a 14 procent přístupů pochází z Univerzity Palackého. V žádném případě však tento fakt nelze vykládat tak, že akademická obec UK je ve využívání daného zdroje nejaktivnější. Naopak, jak říká vedoucí Ústřední knihovny UK [9] Mgr. Marie Paráková, "využití databáze je na všech třech univerzitách poměrně vyrovnané, percentuální rozdíl je dán odlišným počtem potencionálních uživatelů a rozmanitostí oborů".

Možnost využití databáze Current Contents je inzerována v počítačových studovnách, propagaci se věnují fakultní i katederní knihovny. V rámci knihovních služeb jsou pro studenty i pedagogy organizovány nejen prezentace, ale také kurzy, ve kterých jsou školeni, jakým způsobem efektivně využívat databázové zdroje. Jejich ohlas však neodpovídá představám pracovníků knihoven UK, zájem je poměrně nízký. Jako příklad může sloužit knihovna Evangelické teologické fakulty UK [10], kde, jak potvrzuje Mgr. Eva Sedláková-Hanušková, probíhaly pouze prezentace pro odbornou veřejnost. O tyto prezentace byl pouze minimální zájem, a tak nebyly následovně organizovány žádné kurzy. S řešením problému přiblížení databázových zdrojů uživatelům pokročili nejdále na 1. lékařské fakultě, kde jej zařadili přímo do výuky v rámci informatické výchovy. Jedna či dvě hodiny v semestru jsou věnovány využívání informačních zdrojů na univerzitě dostupných.

Pokud jde o využití na jednotlivých fakultách, zde jsou patrné výrazné rozdíly. Jednoznačné prvenství patří přírodovědeckým fakultám (PřF UK [11] i PřF MU [12]. Ve frekvenci přístupů jsou těsně následovány lékařskými fakultami (zejména 1. LF UK [13]). Významný podíl mají také fakulty matematicko-fyzikální. Naopak téměř jako nezájem lze charakterizovat aktivitu Filozofické fakulty UK [14], Pedagogické fakulty UK [15] nebo fakult teologických.

Tato malá odezva má pravděpodobně dvě příčiny. Studium na těchto humanitně orientovaných fakultách nevyžaduje, aby studenti sledovali nejnovější poznatky ve svém oboru. Vývoj v této oblasti nepostupuje tak rychle, jako v přírodních a technických vědách, kde se úroveň poznání posunuje s daleko větší dynamikou. Dokladem toho je například skutečnost, že téměř jedinými uživateli Current Contents na FF UK jsou studenti Ústavu informačních studií a knihovnictví [16], jejichž obor se od ostatních liší právě v ohledu potřeby přístupu k nejaktuálnějším informacím. Další příčinu nízkého využití databáze Current Contents spatřuji ve skutečnosti, že informace, které nabízí CC, vždy nekorespondují s potřebami uživatelů z oblasti humanitních věd.

Přestože na některých fakultách neodpovídá zájem o Current Contents původnímu očekávání, nelze zpřístupnění Current Contents považovat za málo přínosné. Při zvážení počtu uživatelů přihlášených do CC během jednoho dne je zřejmé, že zajištění tištěné verze do všech míst tak, aby mohla být kdykoli využita, by bylo mnohem nákladnější.

Povzbudivé je srovnání využití CC na českých vysokých školách se zahraničními univerzitami, které tuto službu ISI také využívají. Po nahlédnutí do statistik přístupů do CC je zřejmé, že naše univerzity patří mezi ty, které stojí nejvýše v žebříčku hodnotícím využívání služby CC. Zájem na našich univerzitách je například třikrát větší, než na Univerzitě v Dublinu [17] nebo v Chicagu [18], dvakrát převyšuje Wroclavskou univerzitu [19], jedenapůlkrát City University v New Yorku [20].

Je tedy potěšující, že smlouvu na využití Current Contents s ISI má konsorcium UK, MUNI a UPOL uzavřenou do srpna roku 2000, poté se počítá s jejím opětovným prodloužením. Current Contents jako jeden z nejprestižnějších informačních zdrojů bude akademické obci stále k dispozici, počítá se se zapojením dalších univerzit a fakult (např. Západočeská Univerzita [21] nebo Jihočeská univerzita [22]). Rozšíření uživatelské klientely CC na více univerzit navíc může přinést možnost získání finančně výhodnější národní licence.