Díky grantu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [4] získalo 28 vědeckých institucí přístup do databáze Web of Sciences [5], která je zpracovávána ve Filadelfii (USA) v Ústavu pro vědecké informace (Institute for Scientific Information [6]). Projekt nese název Velkoplošná multilicence na přístup do databáze Web of Sciences.

Web of Science je bibliografická citační databáze přístupná online v prostředí World Wide Web. K dispozici je retrospektiva od roku 1980, aktualizace probíhá každý týden. Prostředky z grantu bude financována aktualizace až do roku 2003. Zakoupená retrospektiva již zůstane vlastníkům licenčních práv k dispozici.

Databáze v sobě zahrnuje tři citační rejstříky:

• Science Citation Index Expanded
• Social Science Citation Index
• Arts & Humanities Citation Index

Citační rejstříky excerpují více než 85 000 světových vědeckých časopisů. Jedná se o mnohooborové rejstříky obsahující jména citujících a citovaných autorů, bibliografické údaje týkající se jejich vědeckých prací a adresy pracovišť daných autorů. Filosofie zpracování citačních rejstříků je založena na tom, že vědečtí pracovníci ve svých dílech citují autory, z jejichž prací vycházejí, jejichž výsledky doplňují, potvrzují nebo s nimi polemizují, popř. je vyvracejí. Z těchto údajů lze vytěžit řadu významných informací, například

• kolikrát byl autor citován za určité období, kým a ve kterých pramenech
• kolikrát autor citoval jiné autory za určité období a ve kterých pramenech
• adresu instituce, kde autor pracuje
• údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice

Dále lze odvodit, jak je který autor uznávaný ve vědě, jaký ohlas mají jeho práce u odborné veřejnosti, z jakých pramenů vychází a v kterých časopisech nejčastěji publikuje.
Dalšími analýzami můžeme zjistit stav a vývoj různých vědních disciplín v celosvětovém měřítku, v jednotlivých zemích, či na určitých pracovištích.

Údaje obsažené v databázi Web of Science lze vyhledávat ve všech rejstřících najednou, ve dvou rejstřících nebo pouze v jednom rejstříku. Protože jsou citační rejstříky mnohooborové, některá témata se v nich překrývají.

Pro humanitní vědy jsou důležité databáze Social Science Citation Index (SSCI) a Arts & Humanities Citation Index (A&H). První databáze tematicky pokrývá sociální vědy, psychologii, lingvistiku a vědy ekonomické, druhá literaturu, umění a také teologii a náboženství. Například pro obor religionistika je v bázi Arts & Humanities Citation Index zpracováváno 78 časopisů. Články týkající se této problematiky můžeme nalézt i v časopisech zaměřených na psychologii, sociologii, filozofii, medicínu, archeologii, umění a lingvistiku. Pro heslo teologie bylo v databázi SSCI nalezeno 1 808 záznamů, v databázi A&H 14 901 záznamů.

Excerpované časopisy jsou vybírány podle velmi přísných kritérií. Je třeba, aby časopis měl pravidelnou periodicitu, články musí obsahovat základní bibliografické údaje, adresy autorů, seznam citovaných prací a alespoň anglické resumé.

Kritériem kvality časopiseckých článků excerpovaných v databázi se stal tzv. impact factor - ukazatel průměrné citovanosti časopisu. Impact factor je číselně vyjádřen podílem mezi celkovým počtem citací článků daného časopisu za dva roky a celkovým počtem článků publikovaných v tomto časopise za stejné období. Impakt faktor i citovanost autorů jako měřítka hodnocení prací vědců jsou předmětem neustálých diskusí. Poukazuje se na to, že IF zahrnuje autocitace i negativní hodnocení citovaných prací. Dále existují uzavřené skupiny badatelů, kteří se neustále citují navzájem a konkurenty ignorují. Tento systém hodnocení pak vede k předčasnému publikování nehotových výsledků, vyvolává honbu za co nejvyšším počtem ne vždy zcela kvalitních publikací. Tak se i do renomovaných časopisů s vysokým impact factorem dostávají články, které nejsou citovány vůbec. Přes všechny námitky je však tento způsob hodnocení zatím nejlepší a používá se v mnoha zemích světa. Kdo nepublikuje v časopisech excerpovaných v bázi Web of Science, má malou naději na uznání světovou vědeckou veřejností.

Závěrem - možnosti využití databáze Web of Sciences:

• zpracovávání tematických rešerší
• zpracovávání citačních analýz autorů
• zpracovávání publikačních aktivit autorů
• vyhledávání adres institucí
• zjišťování nových trendů ve výzkumu
• sledování výzkumných aktivit kolegů a konkurentů v oboru

Jako mnohooborová báze je Web of Sciences nezastupitelná, uživateli služeb Knihovny AV ČR [7] (kde autorka působí - pozn. redakce) je nejčastěji požadovaná.