Čekal jsem o polední přestávce konference INFORUM [4] v menze Vysoké školy ekonomické [5], až na mne přijde řada. Zamýšlel jsem se nad problémem, o stránkách které knihovny bych měl napsat do sloupku Ikara, protože se blížila redakční uzávěrka. Tu mne oslovila sympatická knihovnice, která stála za mnou ve frontě, a začali jsme si povídat o dojmech z letošního Infora [6]. Na otázku, ve které knihovně pracuje, jsem dostal odpověď, že ve Žďáru nad Sázavou. V tu chvíli jsem měl konečně jasno, které knihovně bude patřit červnový sloupek.

Stránky Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou mne zaujaly již tehdy, když jsem je hodnotil v soutěži Biblioweb 2002 [7]. Líbilo se mi, že z estetického pohledu působily velmi střídmě a zároveň elegantně, což bylo docíleno kombinací tmavě modré a bílé barvy.

Tyto barvy najdeme hned na hlavní stránce [8], kam webmaster umístil na levou modrou polovinu menu s dvanácti nabídkami psanými bílým písmem. Pouze zbývající dvě nabídky upozorňující na dvojici online katalogů mají žlutá a červená písmena. Působí to dost násilně a řešil bych to spíše graficky než barvou.

V pravé polovině stránky jsou umístěny tři barevné fotografie knihovní budovy. Nepoznal jsem, zda se jedná o stejnou budovu zabíranou z různých pohledů nebo o hlavní budovu a dvě pobočky. Mému tápání by určitě zabránily popisky pod fotografiemi, kdyby tam byly.

Poněkud nešťastně je řešena animace pod adresními údaji. Pohybující se vykřičník má upozornit na možnost koupit si mapu okolí v informačním centru, které provozuje knihovna. Já bych pod vykřičníkem očekával důležitější zprávu, ale nelze vyloučit, že knihovna má velké zásoby map a potřebuje je co nejrychleji rozprodat.

Trojice otáčejících se čoček s nápisem New má přimět návštěvníka webu, aby kliknul buď na výraz Rešerše, MVS nebo Odpisy ke stažení. Pod prvním výrazem se skrývá formulář, pomocí něhož si může čtenář zadat požadavek na vypracování rešerše. Nevím, jak moc byl zatím tento formulář využit, ale je to hezký příklad další online služby, kterou knihovny mohou nabídnout. Je zajímavé, že online formulář na zadání rešerší najdeme snad jen na stránkách knihovny ETF UK [9] a Lékařské knihovny střediska VZI v Brně [10], u ostatních knihoven, např. MZK v Brně [11], je nutné formulář vytisknout a podepsat. Ještě méně běžný je však online formulář, pomocí něhož by čtenáři mohli podat návrh na zakoupení chybějící knihy do fondu. Nelze vyloučit, že jedinou českou knihovnou, která tuto možnost nabízí online, je STK v Praze [12].

Pod výrazem MVS najdeme formulář na objednání knihy z jiné knihovny. Žďárská knihovna se tak přidala k dosavadním třem veřejným knihovnám [13] nabízejícím elektronickou žádanku na MVS.

Odpisy ke stažení obsahují textový soubor o velikosti 20 MB. Naštěstí je zkomprimovaný, takže jeho uložení na hard disk mi netrvalo příliš dlouho. Po rozbalení jsem si mohl prohlížet seznam 14416 titulů (na 443 stránkách) navržených k odpisu z důvodů zastaralosti. Nechce se mi věřit, že by o některé populárně naučné knihy v něm uvedené nebyl zájem v jiných knihovnách. Přivítal bych proto, kdyby u seznamu bylo připsáno, za jakých podmínek lze knihy získat.

Poslední animací na hlavní stránce je třepetající se britská vlajka. Anglicky mluvící návštěvník těchto stránek se tak může dozvědět o službách, které knihovna nabízí, její otvírací době i její historii, i když nezná češtinu. V nabídce jsou i biografická data o osobě, podle níž se knihovna jmenuje. Kupodivu však stránky v angličtině byly dosud navštíveny jen padesátkrát soudě podle počítadla zde umístěného.

Mezi pohybujícími se ikonkami najdeme i několik statických nápisů. Pod otázkou "Kde nás najdete?" se ukrývají velice kvalitní mapky bezprostředního okolí knihovny a jejích poboček. Pod nabídkou "Publikační činnost" si lze prohlédnout oskenované obálky šesti bibliografií vydaných knihovnou. Bohužel bibliografické údaje chybí a přitom by je akvizitéři z jiných knihoven jistě uvítali, aby mohli zvážit vhodnost zakoupení. Pokud nevědí žďárští knihovníci, jak na to, mohou se inspirovat stránkami prostějovské knihovny [14], kde však rovněž postrádám některé důležité akviziční údaje, nebo stránkami Národní knihovny ČR [15].

Z dvanácti nabídek (Aktuality, O knihovně, Kontakty, Služby, Středisko informací a vzdělávání, Půjčovní doba, Pořady knihovny, Fotoarchiv, Knihovní zpravodaj Vysočina, Informace o EU a UNESCU, Elektronické katalogy, Zajímavé odkazy) mne nejvíce zaujaly ty, které propagují využívání internetu. V Aktualitách je to např. odkaz na přípravné kurzy pro žáky základních a středních škol. Jmenují se "Zkoušky nanečisto [16]" a obsahují testy, které se objevují na přijímacích zkouškách. Zájemce je vyplní a zašle firmě Petr Husár k opravení a vyhodnocení. První testy jsou opraveny zdarma, další již za peníze. Podle ohlasů [17] se zdá, že internetové testy řadě žáků pomohly a mohou za to poděkovat i žďárské knihovně, pokud se o nich dozvěděli z jejích stránek.

Název nabídky "Knihovní zpravodaj Vysočina" je poněkud zavádějící, protože vedle elektronické formy tohoto časopisu [18] (oblíbenější je zřejmě papírová verze, protože jsem byl teprve 89. návštěvníkem) jsou tu i odkazy na elektronické časopisy. Běžnější a snad i logičtější je vystavovat seznam všech časopisů, tedy jak papírových, tak i elektronických, jak je tomu na stránkách ústeckých knihoven, konkrétně Městské knihovny v Ústí nad Orlicí [19] a Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem [20].

U stránek žďárské knihovny se mi líbí pečlivost, s jakou jsou připravovány. Na všech je uvedeno, kdy proběhla jejich aktualizace, neobsahují prakticky žádné překlepy. Návštěvník si může již přečíst podrobnou výroční zprávu za loňský rok [21], bohatě dokumentovanou grafy a fotografiemi. Tuto možnost [22] přitom nemá návštěvník stránek největší české knihovny, ale věřím, že se brzy dočká.