Onehdy jsem rozjímal nad rozevřenými Literárními novinami, o stránkách které knihovny bych měl napsat do březnového čísla Ikara. Termín uzávěrky se blížil a já v tom stále neměl jasno.

Jak jsem tak novinami listoval - po delší době jsem se k nim totiž vrátil díky faktu, že se do nich přestěhovala bibliografická příloha zaniklých Nových knih [4] - zastavil jsem se na 11. stránce 5. čísla. Ta byla věnována reklamě a mezi sedmi reklamními texty dominovalo sdělení Knihovny Jana Drdy v Příbrami. Upozorňovalo na skutečnost, že se vyhlašuje 6. ročník literární soutěže pro mládež "Příbram Hanuše Jelínka".

Překvapilo mne, že na rozdíl od inzerátu Dětského ateliéru Moravské galerie v Brně [5] či Nadace českého literárního fondu [6], které s příbramským inzerátem sousedily, jsem u příbramských knihovníků odkaz na jejich webové stránky nenašel, i když podle mého mínění patří mezi velmi kvalitní.

Navíc mne zajímalo, zda je soutěž vyhlášena na stránkách příbramské knihovny nápaditěji než obdobná soutěž na stránkách ústecké knihovny [7]. Prahl jsem i po poznání, zda se na nich snadno najde a zda se dozvím více o předchozích ročnících. Vyhledal jsem proto ve svých záložkách odkaz na Pávkův přehled [8] stránek českých knihoven, kterému snad již ze setrvačnosti dávám přednost před neméně dobrým, ale méně známým přehledem kolegyně Tkačíkové [9], a z něho vstoupil na stránky příbramské knihovny [10])

Již když jsem si tyto stránky prohlížel před Vánocemi, měl jsem pocit, že jejich autoři je snad denně upravují a že je spíše přizpůsobují novinám se spoustou drobných článků než stránkám běžné knihovny. Zřejmě to souvisí s faktem, že Knihovna Jana Drdy klade na publikační činnost velký důraz. Působí i jako vydavatelství a ve spolupráci s nakladatelstvím Klokočí [11] vydává Edici současné české poezie. Kromě toho vydává i měsíčník Příbramský zpravodaj.

Titulní stránka má bílý podklad a tři sloupce textů. Krajní jsou užší, přičemž v levém najdeme pod názvem knihovny údaj o dni, kdy si stránky prohlížíme, a o tom, kdo má svátek. Následuje nabídkové menu, které čítá 10 rubrik (Aktuality, Knihovna, Služby, Katalog, Vydavatelství, Pro knihovníky, Zájmová činnost, Galerie, Diskuze, Užitečné odkazy). Jednotlivé rubriky pak v sobě skrývají další podrubriky a přechází se z nich na více či méně informacemi oplývající stránky. Je jich takové množství, že jejich stahování s využitím programu Teleport Pro [12] se mi přerušilo po dosažení limitu 500 souborů. Na svém domácím počítači, kam jsem soubory stahoval, abych neplatil horentní sumy za online připojení, jsem tak nemohl vše odzkoušet v režimu offline.

To jsem ale nechtěně odběhl od tématu a nezmínil se ani o vyhledávači ve spodní části levého sloupce. Využil jsem ho k nalezení záznamů o již zmíněné literární soutěži pro mládež, i když hned na titulní stránce v rubrice Aktuality byl o ní dvouřádkový text. Tato rubrika zaplňuje prostřední sloupek a zpravidla je tvořena šesti dvou až třířádkovými zprávami s odkazem na podrobnější text. Jakmile zprávy zastarají, vytěsní je zprávy novější a ty starší se přesunou do archivu, kde jsou zařazeny do jedné ze 13 kategorií (Všechny, Akce, Informační středisko, Internet, Knihovna, Knihy, Napsali o nás, Náš tip, Pop-rock-folk, Pro knihovníky, Soutěž, Upozornění, Zájmová činnost, Zpravodaj).

Ve vyhledávači se zadá, zda se má hledat mezi aktualitami, vydanými knihami z nakladatelství KJD či jejich autory. Dotaz "Příbram and Jelínka" vedl k 57 textům seřazeným podle indexu shody s hodnotou od 3.747 po 0.173. Již u 11. textu, kde ještě byl index shody 1.244, jsem začal přemýšlet, zda si ze mne vyhledávač nevystřelil, protože slovo Příbram sice nechybělo v nalezeném textu, ale ostatní slova v textu měla ke slovu Jelínek hodně daleko. Prvních 10 textů bylo zcela relevantních a jen mne u nich zamrzelo, že knihovna nevyužívá možnosti zpestřit je fotografiemi. Barevný snímek z vyhlášení vítězů tu na rozdíl od stránek varnsdorfské knihovny [13], která také= pořádá literární soutěž, bohužel nenajdete.

Vraťme se ale ještě na titulní stránku a všimněme si pravého sloupce. Zcela nahoře je přímý vstup do tří rubrik, resp. podrubrik, které podle autorů stránek návštěvník zřejmě nejčastěji používá. Bezpochyby je to katalog, méně očekávaný je ceník, který je schován i v rubrice Služby, a zcela mne překvapily Regionální funkce, které jsou jinak přístupné přes rubriku Pro knihovníky.

Pod zmíněnou trojicí jsou tři ikonky ve tvaru anglické, německé a francouzské vlaječky. Slouží ke vstupu na stránku s texty v cizích jazycích. V několika řádcích se zde dočteme ve stručnosti o historii knihovny, jejích službách, kontaktu na ředitelství a otvírací době. Aktuální zprávy jsou jen v češtině.

Vím, jak je náročné udržovat kompletní stránky v cizích jazycích, takže toto řešení považuji za přijatelné. Ne každá knihovna má totiž k dispozici ochotného a levného překladatele. Z toho pohledu často hovořím s obdivem o stránkách havlíčkobrodské knihovny, které jsou přeloženy do osmi jazyků včetně finštiny [14].

Pod vlaječkami je vstup na stránku se soutěží, v níž se testuje, jak soutěžící zná obsah knih vydaných knihovnou. Následuje anketa zjišťující, odkud se návštěvníci stránek připojují na internet. Výsledek je okamžitě zveřejněn ve formě grafu (ve chvíli, kdy jsem byl připojen, odpovědělo na tuto otázku 32 osob a vedlo připojení z práce). Trochu mi to připomínalo jednu ze stránek Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové [15], kde se rovněž objevují výsledky ankety. Možná by se příbramští knihovníci mohli inspirovat okruhem jejich otázek, které více slouží jako zpětná vazba pro knihovníky. Nyní se na hradeckých stránkách vyjadřují čtenáři ke kvalitě nabídky knihovny, starší anketní otázky jsou navíc archivovány [16].

V dolní části pravého sloupce je segment s textem informujícím o možnosti přihlásit se na tomto místě k odběru aktuálních informací o knihovně a o změnách otvírací doby i k dostávání upozornění na akce prostřednictvím e-mailu. Podobnou službu nabízejí také českolipští [17] či lounští [18] knihovníci a může být přijímána veřejností velmi příznivě. Konec konců návštěvníci stránek mají možnost se k tomu vyjádřit e-mailem, protože pod tímto segmentem je ikonka k napsání elektronického dopisu do knihovny.

Pracovníky knihovny však zajímají názory příbramských občanů i na neknihovní záležitosti. K tomu slouží rubrika Diskuze, v níž se návštěvníci stránek mohou vyjádřit k tématům, jako je Naše město-věc veřejná, Kultura na vymření či Sportem k trvalé invaliditě. Sdělení návštěvníků jsou většinou nic neříkající. Mnohem raději přispívají sprostými vtipy do diskusní skupiny nazvané Zábava. Zdá se, že se zatím neozvala žádná útlocitná osoba, protože se zde stále dají číst některé obhroublé až nechutné.

Mne více než vtipy zajímalo, co se dá najít v rubrikách Knihovna, Služby a Katalog. Je to jednak klasická mapa okolí knihovny, která se podobně jako na stránkách havlíčkobrodské knihovny [19] po kliknutí myší zvětšila, a jednak mapa letecká. Nejsou to tedy jen stránky knihoven v Chotěboři [20] a Třešti [21], které nabízejí takovou kuriózní mapu...

Historie knihovny není sice příliš podrobná, ale obsahuje základní fakta od roku 1900 až do roku 2002. Doplňuje ji černobílá fotografie původní budovy a barevná fotografie nové budovy. Obě se dají podobně jako výřezy map zvětšit.

Zajímavě graficky je řešena podrubrika Oddělení. V podstatě ji tvoří "šachovnice" sedmi fotografií oddělení, resp. poboček a pět obdélníčků vyplněných logem. Po kliknutí na ně se návštěvník dozví další údaje. Snad nejzajímavější informace se najdou "pod" obdélníkem s legendou "Ředitel". Přečtete si tu biografické údaje o hlavě knihovny včetně údajů o jeho vzdělání a členství ve veřejných funkcích. Jedině jeho fotografii jsem postrádal.

Podobně graficky nápaditě je řešena i podrubrika Kontakty [22], z níž se snadno dozvíme, jak je knihovna členěna.

V rubrice Služby mne zaujal formulář pro MVS. Jak si lze ověřit na stránkách Národní knihovny [23], příbramská je tak jednou ze tří veřejných knihoven, které na svém webu vystavují elektronickou žádanku. Přidají se brzy další?

Co se týče katalogu, knihovna užívá software firmy Lanius [24]. Na rozdíl od jiných knihoven vystavuje kromě běžných bází knih, periodik a článků i báze Regionální osobnosti, Regionální události a Katalog firem. Zejména poslední báze je pozoruhodná. Obsahuje 1940 záznamů a v záznamech o příbramských hotelích najdeme i cenu za jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje.

Celkově hodnotím stránky Knihovny Jana Drdy jako velmi zajímavé a obsažné. Z mého pohledu by sice mohly obsahovat více fotografií, avšak ten, kdo chce být často informován o akcích knihovny i o publikacích vydávaných knihovnou, určitě nebude zklamán.