Ve dnech 23. a 24. října 2001 se v Brně konala celostátní porada vysokoškolských knihoven. Jedná se o již tradiční každoroční akci, kterou organizuje komise pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol zpravidla ve městech s novými nebo rekonstruovanými knihovnami - kromě Prahy se již konala v Plzni, Olomouci, Pardubicích, Ostravě [4], Brně [5]. Letos bylo hostitelem Vysoké učení technické v Brně [6], jednání probíhalo v moderním objektu fakulty chemické a fakulty elektrotechniky a informatiky [7] VUT.

Porada začala pozdravným vystoupením doc. RNDr. Petra Duba, CSc. [8], prorektora Vysokého učení technického v Brně. PhDr. Barbora Ramajzlová z Českého vysokého učení technického v Praze [9], předsedkyně komise pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol [10], nazvala svůj úvodní referát Jak se žije vysokoškolským knihovnám v roce 2001. Zhodnotila v něm, co vysokoškolské knihovny a knihovníci v posledních letech dokázali (spolupracovat; implementovat nové technologie do knihovnické praxe; využívat elektronické informační zdroje; vychovávat/vzdělávat uživatele), co je dlouhodobým problémem (financování, prostorové vybavení, technické vybavení, personální obsazení, postavení knihovny v rámci vysoké školy) a upozornila na jeden nový problém: knihovníci nabízejí víc, než chce (potřebuje?) běžný uživatel (elektronické informační zdroje, elektronické služby) - řešením může být informační výchova, nové formy výuky, semináře, propagace, marketing. Za aktuální problémy považuje zvyšování technologické úrovně knihoven, informační zdroje, programy a projekty, knihovní zákon, statistiku,...

Jako další bod jednání předložila dr. Ramajzlová návrh stanov Asociace knihoven vysokých škol České republiky, zpracovaný komisí pro vysokoškolské knihovny a přípravným výborem (návrh byl již v červnu 2001 poslán do elektronické konference vysokoškolských knihoven). Posláním Asociace má být zejména:

• usilovat o rozvoj, zvyšování kvality a celkové úrovně českých vysokoškolských knihoven a jejich služeb, s cílem zkvalitnit vědecko-informační zajištění procesů vzdělávání, bádání, vědy, výzkumu a vědecké komunikace,
• hájit a prosazovat zájmy vysokoškolských knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů,
• zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovnického systému,
• podporovat rozvoj a uplatňování vysoké profesionální kvality pracovníků vysokoškolských knihoven, a tím usilovat o zvýšení odborné a společenské prestiže knihovníků na vysokých školách,
• podílet se na tvorbě standardů pro profesionální přípravu knihovníků a podporovat programy kontinuálního (celoživotního) vzdělávání pracovníků vysokoškolských knihoven, poskytovat půdu pro řešení odborných problémů společných všem vysokoškolským knihovnám a vytvářet trvalé nebo dočasné pracovní sekce k jejich řešení.

Dvě cesty aneb Jaký knihovní systém potřebujeme pro rok 2003 byl název příspěvku ing. Martina Svobody ze Státní technické knihovny [11] v Praze. Autor v něm charakterizoval integrovaný knihovní systém dneška a předpokládané požadavky na knihovní systém zítřka. Při výběru systému lze volit systém zahraniční nebo domácí a rovněž systém "monolit" nebo "skládačka" (tzn. jsou 2*2 možnosti, které podrobněji zhodnotil).
Knihovny VUT v Brně představila Mgr. Nataša Jursová, ředitelka ústřední knihovny VUT [12].
Následovala vystoupení dvou firem dovážejících elektronické informační zdroje: ing. Vladimír Karen (Albertina icome Praha [13]) s příspěvkem AiP po Velkém Českém Konzorciálním Třesku a ing. Bohumír Suk (ITS Praha [14]) na téma Novinky v nabídce elektornických informačních zdrojů.

Těžištěm odpoledního jednání byl bod Jaké jsou knihovní systémy ve vysokoškolských knihovnách - jednalo se o prezentaci sedmi knihovních systémů, kdy každý přednášející měl k dispozici 10 minut, které většinou vyplnil vychvalováním (vzpomněl jsem si na verš "Každý jen tu svou má za jedinou" a na part Kecala z Prodané nevěsty - i když uznávám, že je logické, že si nikdo svůj produkt nebude hanět).
Prezentovány byly:

• firma ASP [15], PhDr. Marián Bujalka, systém Dawinci (instalace: Regionální knihovna Karviná [16]);
• firma Cosmotron Bohemia [17], ing. Naděžda Andrejčíková, systém Advanced Rapid Library [18] (instalace např. Knihovna Liberec [19])
• firma KPSYS [20], ing. Petr Štefan, systém KP-win 1.2 (instalace např. Fakulta stavební VUT Brno [21])
• za firmu Fretwell-Downing Informatics [22], Sheffield představila systém OLIB 7 [23] Mgr. Hana Štveráková z knihovny CERGE-EI [24], kde je jediná tuzemská instalace
• firma Sefira [25], Radek Šourek, systém KIS [26] (Knihovní informační systém), (instalace: Kaučuk, Chemopetrol, Biocel - na webu nejsou přístupné)
• Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy [27], RNDr. Pavel Krbec - hovořil jednak o známém systému T-series [28] (firma EOSi), jednak o "žhavé" novince, systému Virtua [29] (výrobce firma VTLS [30]), který má být v české verzi do půl roku
• Systém Aleph 500 [31] izraelské firmy Ex-Libris [32] prezentoval ing. Martin Vojnar z Vědecké knihovny Olomouc [33]

Následovala panelová debata Jaké budou knihovní systémy ve vysokoškolských knihovnách, kdy všichni prezentovavší se museli odpovídat na doplňující otázky RNDr. Miroslava Bartoška z Masarykovy univerzity v Brně [34] a ing. Martina Svobody, resp. na dotazy z pléna.

Vyvrcholením prvního dne jednání byl společenský večer v prostorách Centra VUT v Brně, spojený s prohlídkou ústřední knihovny VUT a s křtem vysokoškolské učebnice Kriminalistika (Akademické nakladatelství CERM Brno [35].

Obsáhlý program pokračoval ve středu:
PhDr. Vít Richter z Národní knihovny ČR [36] se v příspěvku Knihovní zákon: také pro vysokoškolské knihovny? podrobně zabýval zákonem č. 257/2001 Sb. [37]. S koreferátem Knihovní zákon a vysokoškolské knihovny vystoupil PhDr. František Zajíček z lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně [38]. Mgr. Daniela Tkačíková z Knihovny Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava [39] se po třech letech opět zaměřila na statistické výkazy [40]. RNDr. Dana Lošťáková z Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci [41] se věnovala výukovým centrům. Mgr. Iva Prochásková z knihovny Univerzity Pardubice [42] pojednala téma Fond rozvoje vysokých škol a vysokoškolské knihovny (v letech 1994-2001 bylo 203 projektů v tematickém okruhu E Fondu rozvoje vysokých škol [43] podpořeno celkem 81,8 mil. Kč). Ing. Barbora Katolická a Mgr. Zdeňka Firstová z Knihovny Západočeské univerzity v Plzni [44] se věnovaly využívání elektronických informačních zdrojů na vysokých školách. O připravovaném Projektu ST Science & Technology [45] informovala PhDr. Hana Nová z Národní knihovny ČR.

Na závěr porady bylo přijato usnesení [46] (25. 10. 2001 bylo předáno členům předsednictva Rady vysokých škol).

V předsálí přednáškové místnosti měly již tradičně své stánky firmy, jež dodávají knihovnám knihy a periodika, informační zdroje, software a pomůcky. Nelze opomenout ani prostor k neformální výměně zkušeností s kolegy během přestávek.

K poradě byla vytvořena webová stránka [47], na které budou zveřejněny fotografie z průběhu porady i jednotlivé prezentace dodané autory. Na poradě také letos fotografovala Mgr. Daniela Tkačíková a fotografie umístila na speciální webovou stránku [48].