Ve dnech 5. a 6. září 2001 se v Plzni konal další ročník národní konference RUFIS [4] (Role of Universities in the Future Information Society). Jedná se o již tradiční setkání vysokoškolských pedagogů v oblasti informatiky a vedoucích pracovníků informatických pracovišť.

Jednání konference bylo rozděleno do čtyř půldenních bloků, v nichž po přednáškách významných odborníků následovala panelová diskuse. Našeho oboru se týkal čtvrtý blok, proto se o prvních třech zmíním jen stručně.

První blok Státní informační politika a služby síťové infrastruktury byl zaměřen na zásadní otázky. Byly prosloveny přednášky Státní informační politika (Doc. J. Průša, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy), Cesnet2 - gigabitová infrastruktura pro výzkum a vzdělávání (Ing. J. Gruntorád), GRIDy - Nové aplikace nad sítí (Doc. Matyska), Priority rozvoje české informační politiky (Prof. Hlavička). V diskusním panelu kromě přednášejících vystoupili i zástupci firem Oracle (Ing. Felix) a Microsoft (J. Toman).

Druhý blok se týkal Informačních systémů na vysokých školách. Tomu odpovídaly názvy referátů: Informační systémy vysokých škol (Prof. Vrana), Informační podpora kreditně organizovaného studia (Prof. Ryjáček), Problémy reálného světa a přesnost dat v UIS (Ing. Pazdziora a kol. - jen ve sborníku).

Tématem třetího bloku bylo Vzdělávání a informační technologie. Náplň tohoto bloku byla různorodá, jak je zřejmé z témat vystoupení: Inženýrská informatika (Prof. Honzík), Informační technologie a moderní inženýrství (Prof. Ondráček), Informatika pro neinformatiky (Doc. Ježek), On-line výuka (Doc. Květoň), E-learning (Ing. Kavanová).

Letos poprvé byl na program RUFIS zařazen samostatný blok věnovaný problematice knihoven - pod názvem Knihovny v informační společnosti.

Blok zahájila vystoupením na téma Vysokoškolské knihovny v roce 2001 PhDr. Barbora Ramajzlová z knihovny Českého vysokého učení technického v Praze [5], předsedkyně komise pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol [6]. Referát byl směrován především na neknihovnickou komunitu, i když přinesl nové informace i knihovníkům. Podle mého názoru výstižně charakterizoval změny, které v uplynulých letech nastaly v oblasti vysokoškolských knihoven, jež přestávají být pouhými půjčovnami skript a stávají se moderními informačními pracovišti, branami do světa informací. Autorka zmínila současné problémy (prostorové, personální, technického vybavení knihoven) i připravovanou Asociaci vysokoškolských knihoven a dopady knihovního zákona.

Ředitel Státní technické knihovny [7] v Praze Ing. Martin Svoboda nazval svůj příspěvek Přežili rok 2000, a co teď? Se svým tradičním šarmem přehledně shrnul vývoj automatizace českých knihoven od roku 1989, který prezentoval i v přehledných grafech, a naznačil úkoly nejbližší i vzdálenější budoucnosti.

Využívání elektronických informačních zdrojů pro vědu a výzkum se věnovaly Ing. Barbara Katolická a Mgr. Zdeňka Firstová z knihovny Západočeské univerzity [8] v Plzni. Pokusily se porovnat statistické údaje o využívání databází EIFL Direct, Link, ProQuest, Dialog, PCI, Web of Science v jednotlivých institucích a rovněž tak porovnávaly údaje o školení uživatelů a propagaci elektronických informačních zdrojů. I přes problémy se srovnatelností statistik využití různých zdrojů se jasně ukázalo, že klíčová je úloha informační výchovy uživatelů. (Přehled elektronických informačních zdrojů pro vědu a výzkum od PhDr. Miroslava Bartoška a PhDr. Miloslavy Fajtové byl zveřejněn ve sborníku.)

Poněkud jiný charakter měl příspěvek Ing. Jiřího Pavlíka a RNDr. Pavla Krbce z ÚVT [9] Univerzity Karlovy v Praze SFX a Metalib - propojování informačních zdrojů, který ukázal možnosti této nové technologie.

V následujícím diskusním panelu se podle mého názoru ukázalo, že zařazení problematiky vysokoškolských knihoven na setkání informatických odborníků bylo účelné, neboť u některých z nich (doufám, že jsou v menšině) stále přetrvává představa knihovny jen jako půjčovny knih (možná vyplývající ze situace na jejich mateřském pracovišti?). Většina, zdá se, kladně hodnotí program LI Informační zdroje a aktivity vysokoškolských knihoven při jeho realizaci. (Ptal jsem se později na názor dvou pracovnic Centra informatiky [10] naší vysoké školy (Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n. Labem - red. pozn.), přítomných na konferenci. Shodly se v tom, že informačních zdrojů je v současnosti hodně, ale hlavním problémem je "donutit" vysokoškolské pedagogy a studenty, aby je využívali.)

Příspěvky jsou uveřejněny ve sborníku:
RUFIS 2001. Role of Universities in the Future Information Society = Úloha univerzit v budoucí informační společnosti : sborník příspěvků. Západočeská univerzita v Plzni 5. - 6. září 2001. Editoři František Ježek, Miloš Brejcha. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2001. 169 s.

Rovněž byl vydán CD-ROM (kromě textu sborníku obsahuje i webovské stránky konference a posterovou sekci - prezentace v PowerPointu) a text sborníku je též dostupný na http://rufis2001.zcu.cz/sbornik.pdf [11].

Jako doprovodná akce konference RUFIS následovalo 7. září 2001 slavnostní otevření nové budovy Univerzitní knihovny Západočeské univerzity v Plzni. Autorem projektu je Ing. arch. Pavel Němeček, dodavatelem Vodní stavby Plzeň. Ve dvoupodlažní budově je umístěno centrální pracoviště Univerzitní knihovny a jedna její část - Technicko-ekonomická knihovna. Literatura ve fondu této knihovny pokrývá především technické obory fakult sídlících v areálu Bory (Fakulta aplikovaných věd, Fakulta strojní, výhledově Fakulta elektrotechnická). Knihovna má kapacitu 200 000 svazků (volný výběr 60 000 svazků, uzavřené sklady 140 000 svazků). K dispozici je 207 studijních míst, z toho je 37 vybaveno počítačem. Jedna místnost je určena jako vzdělávací centrum pro další vzdělávání knihovníků, v němž má Univerzitní knihovna již tradici. (Další, zatím nezařízený prostor by se měl stát v budoucnosti literární kavárnou.) Pedagogové i studenti Západočeské univerzity tak získali do nového akademického roku kvalitně vybavené informační pracoviště.