Americká organizace Special libraries association [5] uspořádala v anglickém Brightonu již druhou mezinárodní konferenci nazvanou Global 2000. Sjelo se téměř 300 knihovnic a knihovníků z celého světa, od amerických informačních a knihovnických profesionálek až po exoticky vyhlížející africké kolegyně v barevných turbanech.

Program byl koncipován v několika liniích. Konferenci předcházely pracovní workshopy. Samotné konferenční dny byly vždy uvedeny klíčovou přednáškou, po které se účastníci rozešli do malých skupin, aby diskutovali o právě vyslechnutých myšlenkách. Rozpačité konfrontace kolegyň z vyspělých zemí s knihovnicemi, které sní o prvním počítači pro svou knihovnu, celkem přesvědčivě odrážely rozporuplnou povahu naší tak zvané globální vesnice. Odpoledne probíhaly souběžně v několika sekcích vystoupení jednotlivých účastníků, kteří se ve svých příspěvcích vyjadřovali k různým aspektům dnešní knihovnické reality. Součástí konference byla výstava téměř 50 renomovaných informačních firem, které zde vystavovaly nejnovější produkty z oblastí databází, automatizovaných informačních systémů nebo vydavatelských online projektů.

Díky takto zorganizovanému programu si účastníci mohli udělat představu, jak se knihovníkům daří v různých koutech světa, jaké problémy je trápí a co se jim naopak daří. Mezi jinými zazněly například příspěvky o nedostatku moderních technologíí a počítačů (příspěvky z Afriky, Vietnamu), nedostatečném přístupu k informacím (příspěvky z Ruska, Číny, Rumunska), nebo přednášky o významu mezinárodních odborných organizací. Představitelé Světové banky přišli s projektem integrace digitálních knihoven World Bank a International Monetary Fund do jedné centralizované Global Development Gateway, která bude poskytovat informační služby zejména rozvojovým zemím. EBLIDA seznámila účastníky s problémy kolem copyrightu, které se objevily s příchodem digitální kopie, a jejich zákonodárným řešením v rámci Evropské unie. Lahůdkou pak bylo vystoupení japonských knihovníků, kteří hovořili o své národní knihovně s názvem National Diet Library, což není knihovna dietní, ale parlamentní. Tato opravdu obří knihovna má kapacitu 12 milionů svazků a bude kompletně otevřena v roce 2002.

V klíčových přednáškách se naopak přednášející snažili knihovníkům předložit náměty a inspiraci při řešení otázek spojených s budoucí existencí a rolí knihoven v nadcházející informační společnosti.

Stephanie Shirley, dlouholetá podnikatelka v oblasti technologií a kromě toho známá filantropka, která se zdarem uplatňuje zásady úspěšného podnikání v neziskovém sektoru, ve své přednášce zaměřila pozornost na management v knihovnách. Mluvila o nutnosti vytvoření týmu lidí, kde respektované ambice jednotlivců jsou svázány do týmové spolupráce, s odpovědností co nejvíce rozdělenou mezi jednotlivé pracovníky. Mluvila také o dalších předpokladech úspěchu , jako je trvalé vzdělávání se v oboru a zamýšlení se nad etickým rozměrem práce.

Další přednášející, Yves-Michel Martí, president francouzské firmy Egideria a spoluzakladatel francouzské pobočky Society of competitive intelligence, nazval svou přednášku Knihovníci a konkurenční inteligence. Po krátkém vysvětlení pojmu a historii jeho vzniku předložil svou představu o tom, jakou roli by v procesu mapování konkurenčního prostředí mohli zaujmout knihovníci. Rejstřík aktivit, kterých by se měli knihovníci chopit, je široký - aktivní vyhledávání informací s vysokou strategickou hodnotou, vytváření neformálních dokumentačních center, organizování sdílení bookmarků v rámci organizace, sledování aktuálních informací o domácích i konkurenčních odbornících, sledování nových talentů atd. Podle jeho názoru je také důležité budování přímých kontaktů mezi řídícími a informačními pracovníky, je nutné odstraňovat bariéry v komunikaci, aby knihovník nebo informační pracovník měl přesné podklady pro svou práci.

Chantal Cuer, francouzská reportérka BBC, téma své přednášky zaměřila na úplně jinou oblast spojenou s informacemi a knihovnami. Hovořila o přístupu k informacím, o možných manipulacích s informacemi a apelovala na přítomné knihovníky, aby převzali ve svých knihovnách odpovědnost za poskytování pravdivých a přesných informací.

Na závěr proběhla panelová diskuse za přítomnosti všech přednášejících i přítomných představitelů americké SLA, britské Library Association [6] a mezinárodní International Federation of Library Association [7].

Diskutující formulovali hlavní myšlenky, které zazněly v průběhu konference - potřeba spolupráce, upevňování profesionální obce, inovace, jako nové bylo přijato téma konkurenční inteligence ve spojení s odbornou knihovnou, samozřejmě zvláště americkou částí publika. Kromě toho se také dlouho hovořilo o obtížích s přístupem k moderním technologiím ve značné části světa a o těžkosti sdílení znalostí ve světovém kontextu. Část problému spočívá podle diskutujících v tom, že znalosti jsou uzavřeny v jednotlivých kulturách a jazycích, a vzhledem k silným kulturním bariérám je a bude těžké dosáhnout jejich volného proudění. Knihovníci by měli do těchto procesů aktivně vstupovat, fungovat jako prostředníci mezi různými kulturami a komunitami. V závěru se zúčastnění shodli, že je potřeba, aby knihovníci vytvořili pevnou globální komunitu a pracovali na zajištění svobody informací a zajištění stejných možností přístupu k informacím pro všechny.