Veřejné knihovny, školy a veřejná správa jsou již tradičními aktéry celostátní kampaně "Březen - měsíc Internetu", která se těší značnému mediálnímu zájmu a přízni sponzorů. Je to přirozené, protože všechny zmíněné instituce svým osobitým způsobem přispívají k rozvoji Internetu u nás: knihovny tím, že nabízejí nejširší veřejnosti demokratický přístup k Internetu a jeho prostřednictvím k odborným i všeobecným informačním zdrojům (vzpomeňme v této souvislosti např. online služby ProQuest 5000 a EBSCO Online či databáze Tam-Tam firmy Anopress - knihovny mohou využít skutečnosti, že média jsou při BMI k těmto tématům citlivější, a na sebe upozornit); školy tím, že seznamují nejmladší generaci s Internetem v rámci výuky i mimo ni a konečně úřady veřejné správy tím, že využívají Internet k plošnému poskytování informací o sobě a k prezentaci výsledků své činnosti (pohříchu již méně k tomu, aby usnadnily občanům komunikaci s nimi - dobré příklady, jak známo, táhnou, ale ty, které díky BMI získávají publicitu, jsou jen pověstnou výkladní skříní, která o skutečném stavu věcí v této oblasti nevypovídá). Přílišná skepse není na místě, je třeba přiznat, že leccos se mění k lepšímu. Ukazuje se např., že zatímco některé úřady pouze naplňují literu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, aniž by pokročily byť jen kousek dál, jiné vlastně žádná státem předepsaná pravidla nepotřebují. Technologie nikdy nemohou dokázat to, co lidé sami nechtějí... V BMI se postupně pozornost přesouvá od Internetu jako takového (jeho význam nikdo nezpochybňuje) směrem k jeho konkrétnímu uplatnění - např. elektronický podpis, e-business a e-government a demonopolizace na trhu telekomunikačních služeb, což pravidelné i občasné uživatele Internetu zajímá daleko více než akademické a politické diskuse o informační společnosti. Cílem redakčního ohlédnutí za letošním BMI není poskytnout vyčerpávající přehled akcí, které se uskutečnily, ale rekapitulovat (mj. na základě tiskových zpráv BMI, informací získaných z webových prezentací a z monitoringu tisku v Anopressu) některé aktivity, které nás zaujaly.

Knihovny a BMI

Jak již bylo zmíněno v úvodu, bez knihoven si BMI nelze představit. Letos se jich do BMI přihlásilo celkem 103 (od centrálních po obecní) z 91 měst a obcí (tj. o šestnáct méně než v předchozím roce). Ústředním mottem se stejně jako loni stalo "Do knihovny na Internet - po Internetu do knihovny". Nejčastější formou propagace Internetu v knihovnách byla nabídka bezplatného nebo zlevněného přístupu k Internetu. Zvláštní programy byly přichystány pro nevidomé, dyslektiky, seniory a zástupce veřejné správy. Další typickou akcí, která proběhla v řadě knihoven, byly kurzy pro práci s Internetem určené pro začátečníky. Ocenění Ikara patří knihovnám, které prezentovaly elektronické informační zdroje.

Dny Internetu ve čtyřech městech

V centru pozornosti se ocitla čtyři organizátory BMI vybraná města, kde radnice či okresní úřady ve spolupráci s dalšími institucemi (zejména školami, veřejnými knihovnami, ale i komerčními společnostmi) postupně v jednom týdnu uspořádaly sérii akcí na podporu rozvoje Internetu ve svém regionu. Fantazii se meze nekladly, ale přednost dostaly osvědčené postupy. Okresní úřad v Děčíně již v lednu 2001 spustil kampaň E-okres Děčín [4], jejímž cílem bylo představit výhody elektronické komunikace ve veřejné správě. Internet v této sféře zde již zdomácněl. Všechny obecní úřady v okrese (stejně jako 90 procent škol a šest veřejných knihoven) jsou k síti připojeny. OkÚ vyzval na svých stránkách občany, aby posílali elektronicky podepsané emaily (k datu uzávěrky 31. 3. jich došlo všehovšudy sedm). V rámci BMI se uskutečnily jako hlavní akce dvě konference - Veřejná správa na Internetu (2. 3.) a Škola a Internet (8. 3.), na níž cenu za nejlepší webové stránky získalo gymnázium v Rumburku.

Rovněž Jihlava [5] stojí na špičce ve využívání Internetu ve veřejné správě (mj. stála u zrodu portálu Města a obce online [6] a je zde spravován systém [7], který umožňuje městům a obcím i za hranicemi jihlavského okresu zřídit emailovou schránku v jednotném tvaru nazevobce@mesta.cz [8]). V tomto městě je od roku 2000 realizován projekt Internet pro všední den, v jehož rámci byly v okrese vybaveny výpočetní technikou a zaškoleny samosprávné úřady, školy, knihovny, neziskové organizace a také skupina studentů, žáků a učitelů. Zkušenosti byly prezentovány na semináři Internet 2001 (16. 3.).

Třetím městem v pořadí bylo Valašské Meziříčí. Při loňské výstavbě horkovodných rozvodů zdejší městský úřad [9] současně nechal položit 40 kilometrů ochranných trubek pro optické kabely připravované metropolitní datové sítě, která bude propojovat téměř 300 objektů a bude sloužit mj. pro integrovaný záchranný systém a geografický informační systém. Na svých stránkách se však úřad tímto záměrem viditelně nechlubí... Radnice předpokládá, že tato investice bude mít i dlouhodobější pozitivní efekt na ekenomický rozvoj města. Přednášky o využití Internetu byly připraveny různými instuticemi a byly určeny pro všechny věkové skupiny obyvatel.

V Českém Krumlově během BMI rozšířili nabídku regionálního informačního systému [10], který obdržel cenu Zlatý erb, udělovanou nejlepší webové prezentaci ve veřejné správě v kategorii regiony za letošní rok. Hlavními tématy BMI se stalo elektronické obchodování a přímá demokracie. Jednak začala fungovat aplikace pro online prodej a pronájem nemovitostí, na jejímž vývoji se vedle okresního úřadu podílela firma Reality Krumlov, jednak bylo otevřeno online fórum týkající se tamějšího otáčivého hlediště. Lidé mohou reagovat na oficiální dokumenty, které jsou zde zpřístupněny. Dvě pobočky českokrumlovské městské knihovny byly připojeny k Internetu. Tečku za BMI udělala prezentace výsledků výzkumu společnosti DEMA, který se týkal informačních potřeb občanů a dále podnikatelů a starostů jako speciálních uživatelských skupin ve vztahu k veřejným knihovnám v obcích do dvou tisíc obyvatel. Šetření, jehož zadavatelem byla Národní knihovna ČR, bylo provedeno v listopadu a prosinci 2000 na vzorku 2041 osoby ve čtyřech okresech (Český Krumlov, Tachov, Náchod a Vsetín). Z výsledků za okres Český Krumlov, které byly zveřejněny, vyplývá, že všechny skupiny využívají především výpůjční služby městské knihovny. Daleko méně často navštěvují knihovnu kvůli přístupu k Internetu (5, 8, resp. 7 procent odpovědí). Více než tři čtvrtiny uživatelů Internetu ze všech skupin se zajímá o zpravodajství a komunikaci (e-mail aj.). Devět z deseti starostů hledá na Internetu informace o legislativě. [Podrobné výsledky [10]]

Internet ve státní správě a samosprávě

(viz samostatný příspěvek H. Grosserové a P. Jedličkové)

Internet a školy

Jako doprovodný program veletrhu Schola Nova zaměřeného na oblast vzdělávání se konala konference s provokativním názvem "Internet do škol - a co s ním?" (22. 3.), která se setkala s mimořádným zájmem; kapacita sálu zdaleka nestačila pro všechny účastníky. Předmětem referátů i panelové diskuse byly různé aspekty státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) a dále zkušenosti s využitím Internetu v některých školách. Připomeňme, že reálnost ambiciózního vládního projektu na plošné vybavení škol výpočetní technikou jako první etapy realizace SIPVZ, do které má být ze státního rozpočtu investováno 1,8 miliardy korun, zpochybnili v poslední době někteří pravicoví poslanci, sdělovací prostředky i část odborné veřejnosti (viz zprávy na serveru Česká škola [11]).

ProQuestina

Ústřední knihovna Univerzity Karlovy ve spolupráci se společností Albertina icome Praha na adrese www.proquest.cz/proquestina [12] otevřela podruhé dveře virtuální knihovny ProQuestina (poprvé se tak stalo loni v říjnu u příležitosti "Týdne knihoven"). Díky tomu získali všichni uživatelé Internetu možnost zdarma si vyzkoušet práci s online informační službou ProQuest 5000 [13], která pokrývá širokou škálu společenských, humanitních, aplikovaných přírodních oborů, medicínu, výpočetní a telekomunikační techniku, obchod a bankovnictví. Návštěvníci ProQuestiny si mohli přečíst články z 34 novin vycházejících v angličtině po celém světě a z dalších zdrojů zpravodajských informací (např. Times, New York Times, Financial Times, BBC Monitoring aj.). Nabídka ProQuestiny zahrnovala rovněž více než čtyři tisíce zájmových a odborných časopisů v plném znění s několikaletou retrospektivou (např. Life, Rolling Stone, Harper`s Bazaar, PC World, Time, Newsweek, Forbes, American Scientist, The Economist aj.). U stejného počtu titulů byla k dispozici shrnutí v angličtině. ProQuestina byla vytvořena pomocí aplikace ProQuest SiteBuilder, která umožňuje přizpůsobit vlastním potřebám vyhledávací rozhraní ve službě ProQuest 5000 bez znalosti jazyka HTML.

Junior Internet

V pražském klubu Lávka se asi 60 dětí od 9 do 15 let zúčastnilo druhého ročníku konference Junior Internet [14], kterou samy organizovaly jen s nezbytnou pomocí sdružení BMI. Vystupující, kteří překvapili na svůj věk hloubkou znalostí, se ve svých přednáškách zabývali mj. zásadami web-designu. Součástí programu byly také soutěže o nejlepší webové stránky a animovaný proužek. Autoři nejlepších prací si odnesli webové kamerky. Konference byla živě přenášena na portálu MSN.Atlas.cz [15], kde je také k dispozici videozáznam.

Noc s Andersenem

(viz samostatný příspěvek M. Čápové, M. Doležalové a H. Hanáčkové)