Dne 1. prosince 2000 se v době od 14.00 do 18.00 hodin konal seminář s názvem "Informační média v informační společnosti", který byl součástí třídenní konference "Institucionalizace (ne)odpovědnosti: globální svět, evropská integrace a české zájmy". Organizace tohoto semináře se ujala katedra žurnalistiky Institutu komunikačních studií a žurnalistiky [4] (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy [5]. Jednání sekce se zaměřilo na otázku dopadu nových digitálních technologií a vývoje směřujícího k informační společnosti na práci médií a profesi žurnalisty. Diskuse se zcela logicky soustředila na problematiku on-line žurnalistiky na internetu, neboť její multimediální charakter vyžaduje od žurnalistiky a žurnalistů dovednosti všech dosavadních tradičních médií - tisku, rozhlasu a televize.

Milan Šmíd se ve svém příspěvku Digitalizace médií v historii a současnosti, Je internet médiem masové komunikace? pokusil vymezit tu oblast internetové komunikace, která plní funkci komunikace masové, a definoval specifika žurnalistické práce na internetu (multimedialita hypertextu, speciální disponibilita v prostoru a čase). Internet je universálním prostředím pro sdělení a komunikaci, proto o charakteru sdělení nerozhoduje komunikátor, ale uživatel a kontext.

Jiří Peterka shrnul Základní komunikační funkce internetu a zaměřil se na analýzu měnících se možností konzumentů informací, producentů informací a jejich zprostředkovatelů - žurnalistů. Internet mění roli novináře v systému - zatímco dříve sám informace zjišťoval a dopravoval ke konzumentovi, dnes při hojnosti informačních zdrojů se jeho funkce posouvá do role informačního analytika. Přestože cena základních informací klesá téměř na nulu, novinář může poskytnout přidanou hodnotu, která spočívá ve výběru, analýze, organizaci a vyhodnocování informací a informačních zdrojů.

Doc. Jozef Vatrál z Komenského univerzity v Bratislavě seznámil se současným stavem Masmediálne a marketingové komunikácie na (slovenskom) internete, a to především na pozadí současné a připravované mediální legislativy. Nově připravovaný zákon o masových médiích (má nahradit novelizované verze federálního zákona z roku 1966) počítá s internetem jako jedním z masmédií. V září tohoto roku byl přijat nový zákon o vysílání a retransmisi (obdoba českého zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Od ledna vstupuje v platnost zákon o svobodném přístupu k informacím, který počítá s internetem jako s důležitým informačním nástrojem.

Jaroslav Kábele informoval přítomné ve svém referátu Internet, noviny a televize v jedné redakci o projektu vydavatelství MAFRA, který propojuje tiskové médium (deník MF DNES), internetové periodikum (iDNES [6]) a audiovizuální agenturu TVD, která připravuje zpravodajství pro televizní stanici TV3. Synergické efekty tohoto propojení se již projevily v kladném ohlasu zpravodajského krytí takových událostí jako např. Olympijské hry v Sydney nebo události spojené s výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze 26. 9. 2000. Na nabídku aktuálních a průběžně aktualizovaných on-line informací veřejnost a mediální spotřebitel reagoval pozitivně.

Jan Stejskal ze společnosti NERIS se pokusil zobecnit zkušenosti spojené s vydáváním internetového periodika ČTK České noviny [7] v přednášce Spor kvality a kvantity informací ve světě globální komunikace. Každý žurnalistický produkt je dnes možné převést do digitální číslicové podoby, která se stává společným jmenovatelem, což je pak klíč k jejich propojování v hypertextovém formátu. Základní problémy žurnalistiky zůstávají i v internetovém věku stejné, ale internet a jeho globální podoba je zviditelňuje. Současný vývoj přináší řadu paradoxů, mezi nimi například:
a) náklady na tvorbu informací se zvyšují, ale cena informace klesá, vzniká pak nebezpečí příliš úzké vazby na reklamní zdroje,
b) internet je globální médium, ale jeho existence zdůrazňuje partikulární lokální perspektivy, (zájem o věci veřejné je nárazový - volby, MMF, Kájínek -, ale zájem o účast v personalizované zájmově vyhraněné a lokální komunikaci je trvalý a internet ho posiluje),
c) prostor pro informaci se rozšiřuje, ale tento prostor preferuje úsporné formy žurnalistiky, roste úloha titulků, headlinů, což klade zvýšený nárok na novináře, jak vystihnout ve zkratce podstatu.

Petra Jedličková ve svém příspěvku Kyberprostor hovořila o elektronických periodikách (zde Ikaros [8]), které nejsou zpravodajského charakteru a o jejich vztahu k "papírovým" periodikům. Upozornila mimo jiné na disproporce ve složení internetových uživatelů (město/vesnice, muži/ženy) a na problém archivování digitálních textů pro pozdější využívání.

Závěrečná diskuse se soustředila na výzvy, které před žurnalisty staví nové digitální prostředí a nové technologie, se zaměřením na to, kterým směrem by se měla ubírat výuka budoucích žurnalistů v informační společnosti. Přítomní se shodli v názoru, že žurnalistická profese je základem (schopnost pracovat s informacemi, komunikovat, znalost jazyka apod.), a technické dovednosti jsou její nástavbou.