To, co je pro osmdesát procent diváků, kteří nemají možnost přijímat digitální televitní signál po kabelu nebo přes satelit, nedosažitelné - tj. sledovat vysílání zpravodajských pořadů připravených rebelujícími redaktory České televize, je na Internetu snadno dostupné, a to dokonce, což je v této souvislosti zvláště pikantní, na stejné, oficiální stránce ČT jako vysílání tandemu Hodač-Bobošíková. Streaming videozáznamu [4] ve formátu RAM, k jehož prohlížení je třeba programu RealPlayer 8 [5] (ve verzi Basic je zdarma), má v nízkém rozlišení ve srovnání s obrazem na televizoru nízkou kvalitu (i při slušné přenosové rychlosti jsou pohyby zpomalené a obraz je rozmazaný, a tak slouží spíše jako doprovod k celkově nezkreslenému zvuku), přesto jde rozhodně o lepší zážitek (odhlédněme na chvíli od obsahového složení) než civět na černobílé nápisy, které nutí většinu koncesionářů se ze zoufalství uchýlit se k TV Nova. Záznam je vystaven bezprostředně poté, co se ocitne v "éteru". Podle údajů zveřejněných na webu ČT je na URL www.ct1.cz [4] registrováno až 20 tisíc unikátních přístupů denně (systém Navrcholu.cz [6] uvádí maximální počet 27. 12. 2000 - 11 493). Kampaň na podporu vzbouřenců proti generálnímu řediteli ČT se vede pochopitelně také na Internetu. Na prvním místě jmenujme iniciativu Česká televize - věc veřejná [7], na jejímž webu lze spustit pomocí Windows Media Player zpravodajství a některé další relace s datem mladším 27. prosince, které byly uloženy v méně obvyklém formátu WMV (v případě živého přenosu-streamingu ve formátu ASX). Krize v České televizi je dalším příkladem (viz příspěvek v minulém čísle o amerických volbách [8]), k čemu a jak lze poměrně účinně využít Internetu, když tradiční komunikační kanály nejsou k dispozici. Zdůrazňuji, že nehledám svého favorita ve sporu, který nemá v české polistopadové společnosti obdoby. Pouze poukazuji na možnosti, které web, resp. digitální televize na webu vysílající nabízí.