Rámec programu

Program UNESCO Paměť světa [4] byl vyhlášen v roce 1992 a od samého počátku byla Národní knihovna ČR přitom. Zprvu jsme zpracovali pro UNESCO několik pilotních projektů (1993-1995), později jsme uspořádali mezinárodní školení UNESCO pro digitalizaci rukopisů (1996) a ještě předtím u nás zasedala Subkomise pro technologii spolu s experty programů Telematiky pro knihovny Evropské unie (1996). Její práce se také od tohoto data pravidelně účastníme. Od r. 1997 je Mgr. Adolf Knoll také členem čtrnáctičlenné Mezinárodní poradní komise programu [5], kterou ustavil generální ředitel UNESCO.

Tato komise v podstatě program řídí, přičemž se opírá o práci svých subkomisí pro technologii a marketing. Protože Paměť světa vznikla na půdě Všeobecného informačního programu, základní směry jejího rozvoje podléhají na vládní úrovni schválení Mezivládní rady pro Všeobecný informační program, jejímž členem je již po několik let také Česká republika. Sekretariát programu je v sídle UNESCO v Paříži.

Cílem programu je záchrana a ochrana světového kulturního dědictví, uchovaného v dokumentech všeho druhu a přenášeného ústní tradicí. Ochrana těchto dokumentů jde ruku v ruce s jejich zpřístupněním, proto hrají v tomto programu tak významnou roli také digitální technologie.

Konat v duchu programu Paměť světa znamená efektivně pracovat pro ochranu a zpřístupnění tohoto kulturního dědictví v oblasti klasického restaurování, konzervace, preventivní ochrany, ochranného mikrofilmování, digitálního zpřístupnění i digitální ochrany, v oblasti optimalizace uložení fondů atp. Z toho vidíme, že v Národní knihovně ČR existuje několik projektů a programů, které plní základní cíle Paměti světa. Není ani tak důležité, nakolik jsou předmětné dokumenty staré nebo nakolik jde o klasické rukopisy či publikace nebo o dokumenty zvukové, audiovizuální nebo klasický film. Důležité je však vědět, resp. snažit se o to, nakolik ty které dokumenty představují zásadní národní a především nadnárodní kulturní hodnoty, ať regionálního nebo celosvětového významu.

Přestože snahou zejména knihovníků je uchovat vše, z praxe víme, že to není možné. To však vědí spíše archiváři. Lidstvo ztratilo už značnou část své paměti a ztrácí ji denně, zatím co neustále produkuje další hodnoty. Ať bude náš názor jakýkoli, tj. ve smyslu, že buď je to nenahraditelná ztráta nebo přirozený kulturní proces, nevyhneme se řešení praktických otázek z oblasti, jež by se dala nazvat krizový management.

Při posuzování těchto otázek je třeba mít z pohledu UNESCO na zřeteli situaci na celém světě. Z této perspektivy je řada problémů, které u nás jako problémy třeba ani nebyly pojmenovány, v jiných zemích klíčovými otázkami zachování kulturní kontinuity.

Také proto se UNESCO věnovalo vyhotovení soupisů zničených a ztracených sbírek nebo sbírek ohrožených zánikem. Také proto chce UNESCO vytipovat ty nejdůležitější součástí světového kulturního dědictví, což činí v programu Paměť světa pro oblast dokumentů všeho druhu. K tomu existuje řada kritérií, které se neustále dopracovávají, jakož i pravidla procesu nominace do soupisu tohoto světového dědictví i pravidla rozhodování o jejich zápisu. Zásadní roli v tom hraje Mezinárodní poradní komise programu.

V určitých obdobích pak vzniká potřeba širší specializované výměny názorů, proto může být svolána mezinárodní konference programu. První [6] byla v Oslu v r. 1996 a druhá [7] nedávno v Manzanillu ve Spojených státech mexických.

Zástupcem Latinské Ameriky v Mezinárodní poradní komisi Paměti světa je pan Jorge Cabrera Bohórquez z Mexika. Pan Cabrera je původně archivář a jako významný pracovník kanceláře prezidenta republiky využívá svého vlivu k prosazování programu ve své zemi i v celém regionu Latinské Ameriky a Karibské oblasti. Také díky jemu byla letos ustavena regionální komise programu pro tuto oblast. Jednou z rozbíhajících se iniciativ této komise je pasportizace ohrožených a vzácných sbírek celé oblasti; podrobný dotazník typu preservation survey questionnaire byl již vypracován.

Země Latinské Ameriky mají za sebou významné nadnárodní iniciativy jako je Memoria de Iberoamérica (program k záchraně novin a časopisů) cestou koordinovaného ochranného mikrofilmování fondů nebo sestavení reprezentativní sbírky fotografií této oblasti. Produktem druhého programu je publikace CD-ROM Colección Fotográfica en Latinoamérica y el Caribe, který je výmluvným a velice sugestivním souborem dokumentárních fotografií mapujících historii známých měst a oblastí regionu. Tento CD-ROM je ve sbírkách Národní knihovny ČR.

Tento CD-ROM a řada dalších o mexické kultuře byl vydán nakladatelstvím CENEDIG při Colimské univerzitě (Universidad de Colima). CENEDIG vydává v průměru dva tituly na kompaktních discích měsíčně: jsou to i audio CD, výukové programy ze všech oborů, vědecké publikace, ale také například Venezuelská národní bibliografie na CD-ROM (!).

Je proto celkem přirozené, že tato univerzita byla pověřena pořadatelstvím letošní mezinárodní konference, která se konala ve dnech 27.-29. září 2000 v přístavním městě Manzanillo ve federálním státě Colima na břehu Tichého oceánu. Má cesta byla umožněna nejen finanční podporou UNESCO, které mi hradilo letenky jako členu Mezinárodní poradní komise programu Paměť světa, ale zejména podporou mexické vlády, která hradila pobyt. Díky svému dlouholetému příteli Jorge Cabrerovi jsem měl možnost poznat a pochopit dost věcí i zevnitř Mexika a atmosféry Latinské Ameriky, neboť on mi pootevřel i dveře důvěry svých kolegů z dalších zemí. V podstatě se mi splnil celoživotní kulturní sen, neboť už od mých studií mě tato oblast magicky přitahovala.
 

Kulturně politické prostředí

Na úvod zaznělo osobní poselství mexického prezidenta Ernesta Zedilla Ponce de León z úst jeho zástupce na konferenci pana Jorge Cabrery. Promluvil gubernátor federálního státu Colima Fernando Moreno Peňa, rektor Universidad de Colima pan Carlos Salazar Silva a zástupce generálního ředitele UNESCO pro komunikace a informace pan Alain Modoux. Nevládní organizace byly zastoupeny ředitelkou programu IFLA/PAC (Preservation and Conservation) paní Marie-Thérese Varlamoff , zatímco ICA byla zastoupena paní Dato` Habibah Yon Zahaja y Thajska. Jednacími jazyky byly angličtina a španělština.

Velkým kulturním zážitkem bylo promítnutí dokumentárního filmu Los sentinelas del silencio (Strážci ticha), ke kterému bylo pro účely konference natočeno úvodní slovo světoznámého současného mexického spisovatele Carlose Fuentese. Film dokumentoval památky původní kultury Mexika a zrození mexického národa.
 

Odborný program

V odborné části zazněla v podstatě už tradiční povinná zpráva pana Abdelazize Abida, který je v UNESCO za program světa odpovědný, o minulých a současných aktivitách programu. Zpráva byla doplněna hodnocením pana Guy Petherbridge z Austrálie, který byl požádán o expertízu a oponenturu programu. Zpráva o rozvoji programu byla přijata kladně.

Z novějších iniciativ je třeba zmínit především:

• CD-ROM o ochraně a zácharně dokumentového dědictví (Preservation and Safeguarding of Documentary Heritage) - CD-ROM je ve fondech Národní knihovny ČR a je též dostupný na WWW [8]
• Adresář digitalizovaných sbírek [9], připravený ve spolupráci UNESCO a IFLA

Významnou součástí byla prezentace revize kritérií výběru dokumentů do celosvětového registru Paměti světa [11] a relevantních projektů, které se dlouhodobě k programu Paměť světa hlásí. Představené projekty [12] byly tyto:

• Fotografická sbírka v Latinské Americe a Karibské oblasti (Colección Fotográfica en Latinoamérica y el Caribe)
• Memoriae Mundi Bohemica [13]
• Memoria de Iberoamérica (sbírka periodik)
• Archivy represe v Paraguay (Los Archivos de Represión en Paraguay)
• Archiv obchodu s otroky (Slave Trade Archives)
• Memory of Alexandria (Alexandrijská knihovna)

Konference měla velký společenský ohlas v regionálním i federálním tisku. Mexiko vydalo k uspořádání konference poštovní známku. Velkým přínosem byla setkání s kolegy již známými, ale zejména s těmi z Latinské Ameriky.

Hlavním cílem konference bylo především vzbudit zájem veřejnosti a demonstrovat životaschopnost programu, což se podařilo. Velkou spokojenost s programem vyjádřil i zástupce generálního ředitele UNESCO.

Jak je vidět z výše uvedeného, byl jsem požádán o prezentaci programu Memoriae Mundi Series Bohemica. Svou prezentaci jsem rozšířil o naše další aktivity v této oblasti, především o informace o programu Kramerius a přípravu digitální knihovny. Vysoce byly hodnoceny zejména dvě skutečnosti:

• angažovanost českého státu v oblasti programů majících vztah k Paměti světa (podprogramy VISK [15])
• úspěšnost sponsorských aktivit v našem programu, zejména účast ČSOB na projektech [16], majících vztah ke kulturám jiných národů

Na výstavě se nám podařilo představit zatím nejrozsáhlejší průřez našimi projekty, včetně úplně nového katalogu perských rukopisů [17], takže díky mexickým kolegům, kteří nám poskytli v mezinárodním kontextu přímo výjimečný prostor, byl náš program i díky rozestavení exponátů a počítačů dominujícím prvkem expozice.

Samozřejmě se oživil i náš dlouhodobý závazek, totiž naléhavost digitálního vydání Tirschova rukopisu Codex pictoricus mexicanus [18], jenž je nezastupitelným pramenem informací o mexické Dolní Kalifornii (Baja California) v 18. století. Rukopis je již digitalizován a bohatě popsán i na úrovni jednotlivých stran. Před vydáním je však třeba provést migraci metadat do nové struktury, nejlépe již do budoucí DOBM XML. Pokud by se našel sponsor vydání, byla by určitě možná i významná kulturně politická účast z mexické strany.