Zaniklá největší knihovna starověku - knihovna v Alexandrii - otevírá na prahu nového tisíciletí opět své brány.

Alexandrijská knihovna byla založena za vlády Ptolemaia Filadelfa (323-283 př. n. l.) a její fond obsahoval 500 000 až 700 000 papyrových svitků. Knihovna za dobu své existence dvakrát vyhořela (poprvé v roce 47 př. n. l. při invazi vojsk Julia Caesara); poslední ránu jí zasadili Arabové v roce 643.

Před čtvrt stoletím se začaly objevovat první snahy o obnovení slávy Alexandrijské knihovny, avšak trvalo řadu let, než bylo rozhodnuto začít projekt realizovat. Základní kámen k nové budově položili 26. června 1988 egyptský prezident Hosni Mubarak a generální ředitel organizace UNESCO [4] (která převzala nad projektem záštitu) Federico Mayor. Stavba vedle univerzitního kampusu na nábřeží v Alexandrii, jejíž podobu navrhl výtěz architektonické soutěže - norská firma Snohetta [5], byla dokončena po necelých dvanácti letech - v prosinci roku 1999. Oficiální otevření knihovny (nazvané Bibliotheca Alexandrina) se plánuje na jaro 2001 (podle informací uvedených na stránkách UNESCO - viz níže). Kromě samotné knihovny bude v budově působit planetárium, mezinárodní škola informační vědy, muzeum a konferenční centrum. Fond knihovny bude zaměřen na Alexandrii, Egypt, starověké a středověké civilizace, ale také na nové obory.

Na konci 80. let vznikla General Organization of the Alexandria Library (GOAL), která dohlíží nad celým projektem, koordinuje zakládání knihovních sbírek a shánění finančních prostředků, vybírá budoucí pracovníky knihovny a provádí automatizovanou katalogizaci dokumentů a digitalizaci rukopisů. Další organizace, která má název Baltimore Friends of the Bibliotheca Alexandrina, se stará o budování fondu knihovny; v současné době s úspěchem kontaktuje významné nakladatele s žádostí o darování jimi vydaných publikací.

Knihovna je jedním z historicky nejvýznamnějších knihovnických projektů v rozvojovém světě a má sloužit především zemím afrického kontinentu, středomoří a středního východu (k sociálnímu, ekonomickému a kulturnímu rozvoji této oblasti). Její působnost však bude celosvětová. To bylo patrné již při její realizaci, kdy podpora v podobě peněz i technického a prostorového vybavení knihovny přicházela ze všech koutů světa (řada evropských zemí, USA, Japonsko, Austrálie, Saudská Arábie, Irák ad.). Jen "otcovský" Egypt poskytl na stavbu 180 milionů amerických dolarů.

V prostředí Internetu máme možnost seznámit se s novou Alexandrijskou knihovnou prostřednictvím dvou zdrojů:
Prvním z nich jsou webové stránky [6], které vytváří UNESCO. Dozvíme se zde něco málo o historii starověké knihovny, o přípravách projektu výstavby nové knihovny, ale především se stránky věnují nedávné historii, současnosti i budoucnosti Alexandrijské knihovny. Můžeme si prohlédnout statické fotografie vlastní budovy [7] a jejího umístění v prostoru [8] (obé samozřemě s popisnými informacemi), anebo uskutečnit virtuální prohlídku knihovny s výkladem (v programu Real Media nebo VRML).
Druhým zdrojem jsou oficiální webové stránky Alexandrijské knihovny na adrese http://www.bibalex.gov.eg [9].

Použitá literatura
CHEPESIUK, Ron. Dream in the desert: Alexandria`s library rises again. American Libraries, 2000, vol. 31, no. 4, s. 70-73.
KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy : po stopách knih, knihtisku a knihoven. Praha : Svoboda, 1989. 142 s.