Knihovny současnosti 2000 očima moderátora
Ale abych nepředbíhal. Má sekce byla totiž na programu až druhý den. První den (19. září) jsme mohli vyslechnout vystoupení V. Kubíkové o programu "Informační zdroje pro výzkum a vývoj" [7] a A. Rubešové o informačních zdrojích o Evropské unii v České republice (www.euroskop.cz [8], www.evropska-unie.cz [9]). Obě vystoupení jsou otištěna ve sborníku, který byl k dispozici hned první den konference, a tak o nic nepřišli ani ti, kteří přijet nemohli.
Poté nastal pro několik knihovníků slavnostní okamžik. Poprvé udělilo Sdružení knihoven společně s Nadací knihoven medaili Z. V. Tobolky jak institucím, tak jednotlivcům. Z biblioték byla poctěna Parlamentní knihovna [10], kde dříve Z. V. Tobolka pracoval, a karvinská knihovna [11], která je cenami v letošním roce hojně obdarovávaná. Z jednotlivců byl oceněn např. profesor J. Cejpek, docentka H. Vodičková či dlouholetí zaměstnanci Národní knihovny dr. B. Mědílek a dr. E. Lukeš.
Po přestávce do Seče dorazili zástupci Ministerstva kultury ČR [12] a začala diskuse o knihovnickém zákoně. Jak náměstek ministra Racek, tak ředitelka odboru literatury a knihoven E. Kantůrková zřejmě byli překvapeni mnohohlasnou kritikou návrhu zákona, který ministerstvo poslalo do vlády. Knihovníci se sice dosud nedokázali shodnout na podobě zákona, který by vyhovoval všem typům knihoven. Prakticky všichni však poukazovali na nebezpečí rozpadu knihovnického systému, bude-li zákon přijat v navrhované podobě.
Diskuse o zákonu pokračovaly v kuloárech i během večerního rautu sponzorovaného Albertinou icome Praha [13], společností Suweco [14] a firmou 3M [15] a částečně i druhý den. Ten byl dost náročný, protože jednání probíhala ve třech sekcích. Má role moderátora mi umožnila sledovat jen malý úsek sekce Informační zdroje a sekce Mimoškolní vzdělávání knihovníků těsně před polední přestávkou. Jinak jsem seděl v sekci Internet a knihovny, kam bylo přihlášeno 18 vystupujících. Po započtení dodatečně přihlášených se počet vystupujících v mé sekci zvýšil na 22 a jednání skončila až před 18. hodinou. Mnohá z nich obsahovala řadu zajímavých poznatků. V. Pávek z SVK České Budějovice např. upozornil na online službu na webu knihovny [16], kdy pomocí chatovacího softwaru odpovídá pracovnice okamžitě na dotazy zaslané na web. J. Mika informoval, že v SVK Kladno [17] došlo po splynutí báze regionálních osobností se souborem autorit v systému Rapid Library ke sblížení oddělení, která obě báze vytvářela. I. Brožek (Knihovna Pedagogické fakulty UJEP [18] Ústí nad Labem) demonstroval v přednášce o online katalozích, jak je obtížné v nich najít Statistickou ročenku ČR. R. Šourek z firmy Sefira [19] doporučil knihovníkům, aby se zbavili neknihovnických starostí s provozem systémů a svěřili je hardwarovým odborníkům. Z. Bartl z Národní knihovny ČR [20] zklamal přítomné sdělením, že k výraznější spolupráci na tvorbě souboru autorit dojde teprve až bude implementován protokol Z39.50. Mně osobně se nejvíce líbila přednáška E. Svobodové a Z. Hájkové. Obě hovořily o sdílené katalogizaci v prostředí Souborného katalogu CASLIN [21]. Jedna z hlediska provozovatele katalogu, druhá za přispívající organizaci. V sekci poprvé výrazně zazněly i přednášky odborníků na reformátování a digitalizaci mikromédií. Vystoupení J. Polišenského i I. Ljubky vzbudila mimořádný zájem a je možné, že této problematice bude v budoucnu věnována samostatná sekce.
Poslední den sečské konference přinesl ještě přednášky věnované autorskému právu, autorskému zákonu a grantům. Třídenní rokování pak zhodnotil ředitel SVK v Hradci Králové [22] dr. J. Vlček, který mimo jiné uvedl, že prvního dne konference se zúčastnil rekordní počet 355 osob a že do budoucna by bylo vhodné omezit účast. Jinak hrozí, že v příštích letech bude konference Knihovny současnosti organizačně nezvládnutelná.