Knihovní informační systémy
Přestože jsem se zúčastnila jednání v několika sekcích, největší zájem u mne vzbudil předběžný program pro sekci "Knihovní informační systémy a automatizace knihoven [5]". Jednání zahájil doc. R. Vlasák příspěvkem "Knihovny elektronické versus knihovny kamenné [6]", ve kterém hovořil o zásadních otázkách vyvstávajících před knihovnictvím v souvislosti s rozvojem elektronických knihoven. Elektronická knihovna byla definována jako reálný subjekt v současných podmínkách informačních služeb a byly naznačeny její vztahy ke stávajícím "kamenným" knihovnám. Krátce byly načrtnuty také nové možnosti a cesty čtenářů a uživatelů za dokumenty. V závěru položil doc. Vlasák plénu zúčastněných několik zajímavých otázek týkajících se nových možností českého knihovnictví, knihovnických procesů a nastínil možný vznik nových knihovnických profesí.
Následující příspěvek doc. Š. Kimličky nazvaný "Knižnično-informačné systémy internetovej éry [7]" se věnoval současným problémům digitalizace a internetu, které způsobily vznik nových digitálních objektů a virtuálních knihoven. V krátkosti byla uvedena definice virtuální knihovny tak, jak vznikla v rámci strategické studie na Univerzitě Komenského v Bratislavě, a pak již byly definovány základní funkce, nástroje a komponenty nových knihovnicko-informačních systémů internetu (např. popis metadat, standardy pro vyhledávání dokumentů, apod.).
Třetí příspěvek "Přehled online katalogů českých veřejných i odborných knihoven na internetu [8]", představený Ing. A. Brožkem a PhDr. I. Brožkem, přinesl stručnou analýzu online katalogů užívaných v ČR a poukázal na některé přednosti a nevýhody těchto katalogů. Online katalogy knihoven byly rozděleny podle dvou nejvíce užívaných knihovnických systémů v ČR, které umožňují zpřístupnění fondů knihoven pomocí internetu. Část prezentace tak byla logicky věnována online katalogům zpřístupňovaným pomocí služby TinWeb, následována prezentací online katalogů Lanius. Přednáška byla doplněna také nezbytnými statistickými údaji v tabulkách a grafech.
Myslím si, že nejzdařilejší prezentací dané sekce byl příspěvek P. Kocourka, který se zabýval "Vizí Int*netu a jejím odrazem v informačních institucích a knihovnách [9]". Hlavním tématem referátu byla myšlenka, že internet způsobil a působí daleko větší zlom v knihovnách, než samotná automatizace. Internet byl charakterizován jako zdroj rozšiřující samotnou podstatu knihoven tím, že jeho rozvoj vnáší do systému knihoven stále nová technická zařízení a technologické změny. V souvislosti s internetem byly zmíněny také změny pracovních náplní knihoven a snaha většího sbližování technické základny a informačního potenciálu všech informačních institucí.
Následující referát PhDr. Z. Bartla "OPAC knihoven a soubory národních autorit, aneb jak se promítají zveřejněné soubory autorit do katalogů českých knihoven [10]" byl praktickou ukázkou a porovnáním toho, jak soubor národních autorit Národní knihovny ČR zasáhl do oblasti online katalogů českých knihoven. Na konkrétních příkladech autoritativních záznamů byly demonstrovány přínosy a zlepšení používaných záhlaví v online katalozích českých knihoven, které užívají souborů národních autorit. Po krátké změně v programu vystoupila Ing. N. Adrejčíková s příspěvkem "K některým aspektům kooperace knihoven [11]". Hovořila především o možnostech spolupráce jednotlivých knihoven. Hlavním těžištěm příspěvku bylo shrnutí historického vývoje, výhod a předností, služeb a funkcí protokolu Z39.50, který je považován již dnes za základní předpoklad pro spolupráci knihovních systémů budoucnosti. Pro dokreslení rychlosti a účinnosti kooperace jednotlivých knihoven pomocí Z39.50 předvedla Ing. Andrejčíková příklady vyhledávání, které umožnila implementace protokolu Z39.50 do systému Rapid Library.
Předposlední příspěvek L. Antla "Současné trendy v oblasti elektronické ochrany knihovních fondů a příspěvek firmy DIALOC k automatizaci knihoven" podal informace o zabezpečovacích zařízeních, sloužících k ochraně fondů knihoven. Byly představeny dva nejvyužívanější typy zařízení (radiofrekvenční a elektromagnetické) spolu s uvedením výhod a nevýhod pro knihovny.
V posledním příspěvku D. Zendulkové "Nové trendy vo využívaní systému CDS/ISIS" zazněl stručný historický vývoj systému CDS/ISIS, byly uvedeny základní charakteristiky systému, SW a HW požadavky pro zavedení systému. Nedílnou součástí prezentace bylo představení nové verze systému CDS/ISIS pro Windows a základní zkušenosti s jeho užíváním na Slovensku. Tímto příspěvkem byla ukončena první část jednání sekce "Knihovní informační systémy a automatizace knihoven". Po krátké přestávce pro přednášející, ale i posluchače, byly připraveny referáty shrnující vývojové tendence a novinky v oblasti knihovnických systémů. Druhá část jednacího dne byla zahájena prezentací "Knihovnický systém LIBRA III jako propojení s informační dálnicí" G. Hulténa, který představil nový knihovnický systém LIBRA III. Byly uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých modulů a vyjmenovány přednosti a možnosti systému v propojování na internet.
Další prezentací "Ex Libris a ALEPH - informace o společnosti a produktu [12]" navázal O. Ainy na předchozí referát. Nejprve informoval o navázání spolupráce mezi ExLibris a ALEPH, představil profil společnosti a jejich produktů a v závěru uvedl stručnou charakteristikou nový produkt MetaLib. Prezentaci zahraničních představitelů doplnili zástupci dvou českých firem. Nejprve vystoupil Ing. P. Štefan, který představil nový produkt firmy KP-Sys, tj. "KP-win 1.0 - automatizovaný knihovnický systém [13]" a pak již následovaly novinky od firmy LANIUS, které uvedl Ing. J. Šilha. Tím bylo ukončeno jednání příslušné sekce a doufám, že nejen já, ale i mnozí z účastníků odcházeli s dobrým pocitem nově nabytých informací a s mnohou novou otázkou a snad i odpovědí.