Při získávání informací o vycházející knižní produkci (a následném pořizování knih do svého fondu) stojí knihovny před nelehkým úkolem: kde informace získat? Jedním ze zdrojů těchto informací jsou nakladatelské ediční plány.

Ediční plán (nazývaný též ediční výhled, katalog, knižní katalog apod.) je ve fyzické podobě brožura (někdy též jediný list), kterou vydává určitý nakladatel za účelem vyjádření náplně své vydavatelské činnosti. Ediční plán obsahuje údaje o jednotlivých vydaných anebo k vydání připravovaných titulech příslušného nakladatelství a adresné informace týkající se nakladatelství.

Katalogy lze získat několika způsoby, především:

na vyžádání poštou přímo z nakladatelství (řada nakladatelství si vytváří databázi svých "příznivců", kteří pak ediční plány a další nabídky obdrží automaticky a zdarma), v knihkupectvích prodávajících tituly daného nakladatelství (zejm. v mateřských knihkupectvích, které řada nakladatelství provozuje), na výstavním stánku nakladatelství v rámci knižního veletrhu, na jiné propagační akci nakladatelství (autogramiáda, představení nové publikace apod.). Nakladatelské katalogy mohou obsahovat 3 typy informací o vydávaných titulech: 1) informace o vydaných, avšak již rozebraných titulech Smyslem tohoto údaje je především sdělit, že nakladatel daný titul v minulosti vydal, eventuálně, že chystá v brzké době jeho dotisk nebo další vydání. 2) informace o vydaných a skladovaných titulech Klíčový údaj pro knihovnu, která shání údaje o vyšlých a na trhu dostupných publikacích. 3) informace o titulech připravovaných k vydání Jelikož se v tomto případě jedná o tituly ještě nevydané, nelze se na uvedené údaje plně spolehnout. Je velmi pravděpodobné, že uvedený titul bude mít v konečné podobě zcela jiný počet stran, cenu, vazbu nebo dokonce ISBN, než bylo avízováno v edičním plánu. Často také dojde k tomu, že titul vyjde později než se plánovalo nebo dokonce nevyjde vůbec. Nakladatelé vydávají své ediční plány především za účelem informovat a získat knihkupce (nikoliv knihovny či cílového čtenáře). Jak již bylo řečeno v úvodu, pro knihovny jsou ediční plány jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací o vydávaných titulech. Je však možné získat z edičních plánů českých nakladatelství všechny potřebné bibliografické informace? Na tuto otázku jsem se pokusila nalézt odpověď provedením obsahové analýzy vybraných edičních plánů. Obsahová analýza vybraných edičních plánů českých nakladatelství Předmětem analýzy jsou údaje o knižních titulech uvedené v edičních plánech níže uvedených českých nakladatelství. Výběr edičních plánů je namátkový - většinou jde o materiály dostupné v největších pražských knihkupectvích a na knižním veletrhu Svět knihy 2000. Analýza byla provedena v edičních plánech následujících 25 nakladatelství:Academia, Albatros, Amulet, Angličtina Expres, Atlantis, Aurora, Beta-Dobrovský & Ševčík, Brána, DharmaGaia, Fraus, Ikar, Karmelitánské nakladatelství, Leda, Libri, Management Press, Maťa, Maxdorf, Mladá fronta, Nakladatelství Franze Kafky, Nakladatelství H & H, Nakladatelství Lidové noviny, Paseka, Portál, Volvox globator, Vyšehrad Jako sledované kategorie byly stanoveny následující typy údajů:1) Anotace2) Cena3) Edice4) ISBN5) Jména autorů6) Jména dalších původců7) Název8) Obálka9) Počet stran10) Pořadí vydání11) Rok vydání12) Rozměr13) Vazba14) Vybavení knihy ad 3) Údaj o edici, nebo též zařazení jednotlivých knih do tematických okruhů (např. Ikar, Portál). ad 5) Jedná se o jména hlavního autora, resp. autorů. ad 6) Jedná se o jména překladatelů, ilustrátorů apod. ad 7) Alespoň jeden typ názvu (předpokládá se uvedení hlavního názvu). ad 8) Černobílá či barevná fotografie obálky knižního titulu.ad 12) Rozměr v centimetrech anebo normované polygrafické označení formátu papíru (např. A5). ad 14) Ilustrace, fotografie, mapky, rejstříky apod. U každé kategorie byla sledována přítomnost (ANO), nepřítomnost (NE) nebo občasná přítomnost (jen u některých titulů) (NĚKDY) údaje u knižních titulů v daném edičním plánu. Závěry Celkový výskyt jednotlivých údajů ve sledovaných edičních plánech ukazuje níže uvedený graf. Všichni nakladatelé uvedli ve svých edičních plánech pouze dva údaje: jméno autora a název knihy. Nejméně častými údaji jsou - rok vydání (uveden ve 4 % edičních plánů) - pořadí vydání (uveden ve 8 % edičních plánů) - ISBN (uveden ve 32 % edičních plánů) Pokud jde o rok vydání, v šesti případech obsahují ediční plány informace o knihách, které se připravují k vydání v průběhu jednoho roku, roku 2000. Uvádění údaje "rok vydání" je tedy v těchto případech bezpředmětné (v tabulkách je výraz "rok vydání" zvýrazněn šedivě). Údaj "pořadí vydání" je v 11 edičních plánech uveden pouze u některých knih - to v případech jiného než prvního vydání. Závažným nedostatkem z pohledu knihoven je vysoká absence údaje ISBN ve sledovaných edičních plánech. Většina nakladatelství má sice identifikátor ISBN přidělen a ve svých knihách jej uvádí, avšak ne všichni nakladatelé si zřejmě důležitost tohoto údaje uvědomují a berou jeho "nutnost" spíše jako úlitbu knihovnám. V českém nakladatelském a knihkupeckém světě se ISBN pro komunikaci (zejména objednávání) zatím příliš nevyužívá, ačkoliv právě toto číslo jednoznačně identifikuje každou knihu. Tím, že nakladatelství neotisknou ISBN ve svých edičních plánech, dávají najevo, že nepočítají s knihovnami jako s uživateli těchto knižních katalogů. Tento fakt dokládá odpověď mé známé, když jsem se podivila nad chybějícími ISBN v edičním plánu jejich nakladatelství: "A co by s nimi knihkupci dělali?!" V souhrnu - jak významným zdrojem bibliografických údajů jsou tedy, dle provedeného průzkumu, ediční plány českých nakladatelství pro akvizitéry knihoven? Akvizitér může většinou získat z knižních katalogů jméno hlavního autora (autorů), název knihy, anotaci, název edice (resp. tematickou oblast), do které byl titul zařazen, cenu a počet stran.