Poznámka: Tento článek je upravenou verzí příspěvku předneseného na Setkání teologických knihoven, které proběhlo 12. –13. 4. 2000 na Evangelické teologické fakultě [4] UK.

Stále rychlejší rozvoj a inovace informačních technologií by mohly vzbuzovat iluzi, že existence tradičních, dlouhá léta využívaných sekundárních dokumentů, jako jsou katalogy, bibliografie a souborné katalogy, pozbývá smyslu. Skutečnost však hovoří právě ve prospěch nejrůznějších typů sekundárních dokumentů jako nástrojů pro orientaci ve velkém množství primárních dokumentů., kterými se ve svém příspěvku budu zabývat.

Souborný katalog vzniká sloučením záznamů z katalogů několika knihoven, které své záznamy soustřeďují na jediném místě. Souborné katalogy (dále SK) se mohou vyskytovat v lístkové, sešitové nebo strojem čitelné (elektronické) formě. Funkce SK vyplývá z účelu, který knihovny k budování SK vedlo.

První snahy o souborné katalogy jsou doložitelné již ve středověku, kdy SK vznikaly z potřeby mít přehled o dokumentech, umístěných v jiných knihovnách. Tento původní účel, informačně-lokační funkce SK, zůstal, nicméně SK mají i další funkce, které vyplývají z možnosti jejich využití. Další funkce - bibliograficko-informační je funkcí odvozenou, Kterou se vyznačují i lokální katalogy knihoven, nicméně v případě SK je její význam podstatnější.. Z funkce informačně-lokační vyplývají funkce podpory meziknihovních služeb a akvizice. V této fázi může být řeč o SK lístkových, sešitových nebo elektronických. V případě další funkce – katalogizační - byl postup mírně opačný. Po zavádění automatizace knihoven vznikla potřeba racionalizovat proces katalogizace dokumentů, čímž by se ušetřily finanční, časové i personální prostředky. Byl navržen způsob, jak si vytvořené záznamy mezi jednotlivými knihovnami vyměňovat. Za tím účelem se ukázalo výhodným tyto záznamy soustřeďovat v jedné databázi, čímž vznikají souborné katalogy. SK vzniklé z důvodu podpory meziknihovních služeb mohou (ale nemusí) sloužit jako zdroj katalogizačních záznamů, SK určený pro katalogizaci poskytuje informace o lokacích dokumentů.

V současné době mají největší význam i největší rozšíření elektronické souborné katalogy, na které se zaměřím v dalším textu.

P. Noerr sumarizoval již dříve popsané typy souborných katalogů a vymezil čtyři typy základní podle síťové architektury, pod kterou pracují:

• centralizované (v českém prostředí známé též jako centrální)
• reálné (v české terminologii užívány rovněž pojmy skutečné nebo konkrétní)
• replikované (znám též jako násobné)
• virtuální.

Pro potřeby článku i vzhledem k zavedenému užívání dělení uvedené výše zužuji pouze na dva základní typy podle způsobu tvorby, a to na souborné katalogy reálné a virtuální, přičemž termín reálný používám ve smyslu fyzický, skutečně existující, (nikoliv ve smyslu jemnějšího dělení uvedeného výše).

Virtuální souborný katalog neexistuje jako fyzický celek, který by byl tvořen v centru, vzniká až při zadání dotazu uživatelem.

Srovnání jednotlivých typů SK

Pro přehlednost jsem vytvořila tabulku, ve které porovnávám RSK a VSK z hlediska výše uvedených funkcí. Tab. 1

Informačně-lokační funkcí máme na mysli podávání informace o přesné adrese dokumentu v rámci spojení knihoven, které SK společně budují. Tuto funkci oba typy mají. Bibliograficko-informační funkce umožňuje zjistit informace bibliografického rázu ve větší úplnosti než u lokálních katalogů vzhledem k propojení několika fondů – pravděpodobnost větší úplnosti. Vzhledem ke způsobu tvorby VSK ale lze mít jisté výhrady ke splnění druhé podmínky, které jsou dány častou nepřehledností při zobrazování výsledků. Katalogizační funkce souvisí s procesem racionalizace rutinních knihovnických činností. Ideálem je záznam vytvořen jen jednou a jeho opakované přejímání do lokálních katalogů knihoven. Katalogizační funkci mají pouze souborné katalogy reálné, i když se samozřejmě uvažuje o implementaci této možnosti do nástrojů pro tvorbu VSK.

Funkci podpory MVS a efektivizace akvizice, které vyplývají z funkce informačně-lokační splňují oba typy SK. Standardizační funkce je funkcí odvozenou, nicméně užitečnou. Pro větší přehlednost fyzických souborných katalogů byly vytvářeny minimální rozsahy záznamů, čímž dochází k přibližování interpretací pravidel v jednotlivých účastnických knihovnách. Tím se zkvalitňuje vlastní databáze a přejímání záznamu je více podporováno tím, že jednotlivé knihovny nemusí přistupovat k výraznějším zásahům do přejímaných záznamů.

Dále uvádím srovnání daných typů SK z hlediska požadavků uživatele, které klade na SK. Tab. 2

První požadavkem je aktuálnost: katalog by měl obsahovat co nejvíce aktuální informace o fondu knihovny, statutu výpůjček apod. V tomto případě jsou ve výhodnějším postavení VSK, které vzhledem ke způsobu tvorby mají aktuálnější informace. Pokud by měl RSK podávat informaci o stavu výpůjčky, bylo by zapotřebí vytvoření speciálního programového produktu, který je náročný na vytvoření a tedy i nákladný. Přehlednost zobrazených výsledků je naopak předností reálných SK, kde bývá zpravidla zabezpečena kontrola na multiplicitní výskyt záznamů, konzistenci autorit i zajištěna jednotnost dodržování pravidel pro tvorbu záznamů. VSK nemají takové možnosti, naopak jsou charakteristické až “anarchií”, vyznačují se nepřehledností výstupů, neboť odlišnost interpretací může přinášet velkou rozdílnost ve formátu záznamu a tím se znesnadňuje i snaha vytvářet virtuální záznamy – sloučení záznamů jednotlivých knihoven do jediného prozatímního, se kterým se ve VSK pracuje. I tato záležitost vyžaduje náročná a nákladná programová vybavení.

Dalším požadavkem na SK je rychlost odezvy, která závisí na prohledání všech zvolených katalogů, přičemž čím více katalogů je prohledávání, tím delší odezva je. V případě výpadku některého z vybraných katalogů je nutné nastavit dobu, po které se pokus o odezvu koná a kdy se vyhledávání zruší. U reálného katalogu je prohledáván pouze katalog jeden a trvá to podstatně kratší dobu, přestože jde o větší databázi. Možnosti vyhledávání jsou u homogenního prostředí dány možnostmi systému nosného, tedy toho, pod kterým je SK budován, zatímco v prostředí heterogenním jsou možnosti ovlivněny systémem s možnostmi nejmenšími, celý virtuální katalog umí jen to, co ten nejhloupější účastník. Virtuální katalogy jsou silně limitovány heterogenitou prostředí, jde o silnou nevýhodu. Spolehlivost SK se vymezuje podle předpokladu, aby při zadání stejného dotazu byly vždy vyhledány tytéž záznamy. Tento požadavek je u reálných katalogů splněn, ale u VSK je spolehlivost omezená, a to z důvodů, které jsem popsala u požadavku předchozího.

Stručná charakteristika jednotlivých typů, nejen na základě předchozích dvou srovnání:

Tab. 3

Z výše uvedených srovnání vyplývá, že každý z typů SK má své přednosti i nedostatky, přesto rozvíjení obou typů má své opodstatnění. Tvůrce souborného katalogu musí vycházet z funkcí, které má daný SK plnit, přestože na ostatní funkce není třeba rezignovat zcela. RSK mají své uplatnění při budování velkých SK institucionálních a národních, všude tam, kde je potřeba katalogizační funkce. Typ VSK je vhodný pro nadnárodní a nadinstitucionální úroveň, kde se klade důraz “pouze” na funkci informačně-lokační. Oba typy se mohou vzájemně přibližovat a inspirovat svými výhodami a nacházet řešení pro omezení nevýhod. V neposlední řadě se SK mohou rozvíjet směrem k propojování s plnými texty a jinými elektronickými zdroji.

Literatura:

COYLE, Karen. The Virtual Union Catalog : A Comparative Study. D-Lib Magazine [online]. 2000, Volume 6, Number 3. [cit. 2000-05-30]
Dostupný z :<URL: http://www.dlib.org/dlib/march00/coyle/03coyle.html [5]>

LYNCH, Clifford A. Budování infrastruktury pro sdílení zdrojů: souborný katalog, distribuované vyhledávání a vzájemné vazby u databází. In Sborník příspěvků ze semináře CASLIN´99 - Souborné katalogy: organizace a služby, 30.5.-3.6.1999. [online]. [cit. 2000-05-28]
Dostupný z: <URL:http://www.caslin.cz:7777/caslin99/c3.html [6]>

NOERR, P. L. The virtual union catalogue. In ELAG`93 : the virtual library : 17th library systems seminar, Graz/Austria, 14-16 April 1993 [online]. [cit 2000-05-30].
Dostupný z:<URL: http://www.konbib.nl/coop/elag/elag93/papers/union1.html [7]>