V tisku řádí nepřátelé Internetu
Použít termín "řádit" v souvislosti s peticí a následným demonstračním bojkotem, který nikoho neohrozí, je přinejmenším zavádějící. Nevědět, o co se jedná, představila bych si scény ne nepodobné záběrům z thrillerů: lidé napojení na Internet, ozbrojeni kulomety, právě dobyli hlavní sídlo Telecomu a zrovna drancují kancelář ředitele.
Pokud všechny články v Lidových novinách jsou na této úrovni, tak je asi lepší je nečíst vůbec. Druhá možnost je, že tento postoj je zcela úmyslný a cílený, přesvědčit s věcí neobeznámenou veřejnost o tom, že pravdu má Telecom a protestuje proti tomu jen lůza, div ne kriminální živly. Zdražování je nutné neboť "lidi po minulém zdražení telefonují málo" :-), jak píše Lupa [6]. Většina lidí informacím ve sdělovacích prostředcích bezmezně a nekriticky důvěřuje. Internet má smůlu, že je vesměs prezentován negativně, pro média je zajímavé jen kolik je na Internetu pornografie a podvodníků, zpráva např. o nové stránce Národního muzea [7] se objevila hluboko uvnitř vydání, a to jen ve vybraném tisku. Za informaci např. o Google [8] v hlavní zpravodajské relaci jakékoliv televizní stanice by asi šel někdo ke zdi.
V souvislosti s informováním médií o bojkotu mne napadlo, že se některá média nemohou rozhodnout na čí stranu se mají přidat (např. MF Dnes se přidala zcela průkazně k bojkotu). Že by se bála ztratit organizaci s nepřehlédnutelným objemem reklamy? Nebo je lepší zachovávat neutralitu? A nebo by konec Internetu vítala, jakožto pád konkurence?
Dokud nebude rozšířen Internet natolik, aby si každý mohl učinit sám představu o co skutečně jde, nebude možné přesvědčit toho, kdo s Internetem nepracuje, že není o nic horší, než ostatní média. A masového rozšíření Internetu nebude dosaženo dříve, než bude rozbit monopol Telecomu. Je to začarovaný kruh - Telecom by asi stál o masové rozšíření Internetu, ale za ceny, které si nadiktuje, a dokud bude mít vysadní postavení, tak k masovému rozšíření Internetu nedojde.