Ve dnech 7. - 12. října se uskutečnil jubilejní 50. frankfurtský knižní veletrh [4]. Tato přehlídka dnes už nejen knižních novinek patří k největším, nejvýznamnějším a také nejstarším akcím svého druhu na světě. Město Frankfurt má v propagaci knižní produkce dlouhodobou zkušenost, jejíž začátky můžeme objevit už ve středověku. Avšak novodobá poválečná tradice frankfurtských knižních veletrhů začala v roce 1949, kdy se konal jeho první ročník v kostele sv. Pavla.

Od té doby však došlo k řadě změn. Prostory v kostele sv.Pavla by z dnešního hlediska na-prosto nedostačovaly. Už řadu let tak probíhá veletrh ve frankfurtském výstavním komplexu. Letos jeho plochu o rozloze 180 000 m2 zaplnilo přes 9500 vystavovatelů ze 100 zemí celého světa, kteří představili předpokládaným 300 000 návštěvníků více jak 300 000 knih v mnoha jazycích a tisícovky dalších produktů.

Prostorové a tematické uspořádání

Celý veletržní komplex byl rozdělen do 10 hal, které mají od jednoho do třech podlaží. Do těchto prostor bylo rozloženo tematicky bohaté spektrum vystavovatelů. Největší část pochopitelně představovala nakladatelství zaměřující se na produkci knižní tvorby mnoha žánrů: od dětské literatury, přes beletristická díla až po odborné publikace. Vedle těchto kategorií tu byla také hojně zastoupena literatura náboženská, zájmové publikace pro širší veřej-nost (např. kuchařky) a mapy. Ovšem kromě klasických papírových dokumentů se zde rok od roku soustřeďuje větší pozornost na nově vznikající a rozvíjející se elektronickým médiím a informačním technologiím. Mimoto byl jeden pavilon věnován grafickému umění a jakýmsi završením byla i prezentace filmových distribučních společností.

Čeští vystavovatelé

Kromě tematického dělení vystavovatelů bylo použito také hledisko národnostní. Jeden pavilon tak z větší části patřil prezentaci knižní produkce jednotlivých zemí a národních lite-ratur. Této přehlídky se účastnila také Česká republika, která "rozbila" svůj stánek v druhém patře haly č. 9, kde byl vyhrazen prostor státům střední a východní Evropy. Česká expozice byla prostorově řešena jako kavárna obklopená výstavkou ukázek z produkce několika českých subjektů (např. nakladatelství Portál, Tiskárny Vimperk nebo dodavatel tisku Suweco Praha [5]). Ve stylizované kavárně, která byla z venkovní strany vyzdobena fotografií kavárny Slavie, se konala různá autorská čtení a prezentace pro návštěvníky veletrhu.

České vystavovatele bylo možné nalézt i v jiných sekcích. Například v expozici dětské literatury prezentovalo svou produkci nakladatelství Albatros, vedle oficiální české výstavky mělo svůj samostatný stánek nakladatelství Volvox Globator, vydavatelství Paseka nebo Geodezie Brno.

Čestný host - Švýcarsko

Každý rok je jeden z pavilonů věnován prezentaci vybrané země. Letos to bylo Švýcarsko, které v přízemní hale č. 7 vytvořilo expozici pod názvem Vysoké hory - úzká údolí. Na první pohled vizuálně nezajímavá prezentace byla postavena na přepažení "hangárového" prostoru do třech částí. Uprostřed ve vstupní části bylo na několika podlouhlých stolech vystaveno mnoho titulů ze švýcarské knižní produkce v jednotných obalech. Ovšem v prostoru za závěsy na pravé straně od vstupních dveří čekala na návštěvníka překvapivá obrazově imaginární podívaná, stavící na tmavém prostoru, obrazech s národní tematikou promítaných na stěny či na obrazovkách s informativními programy. Dominantou této části byla konstrukce připomínající zasklenou gilotinu, která za pomoci jakéhosi hydraulického zařízení obracela stránky v knize. V protilehlé části nalevo od vchodu pak byla umístěna dvě auditoria, kde se konala různá představení. Za mé přítomnosti tu pěl jakýsi umělec jakési písně za doprovodu kytary.

Zajímavé expozice

Pochopitelně nebylo v lidských silách projít celou expozici od jednoho konce k druhému se stejnou důkladností. Nabídka byla velmi široká a výběr tedy nesnadný. Po zběžné prohlídce všech pavilonů jsem se tedy zaměřila především na halu č. 4, v jejímž nejnižším patře byly seskupeni vystavovatelé pod hlavičkou Electronic Media. Nechci a ani nemůžu zabíhat do příliš velkých podrobností, a tak zmíním jen letmo věci, které mě zaujaly (a to i v jiných pavilonech).

Software

Největší pozornost v sekcích věnovaných elektronickým médiím budilo předvádění nových programů zaměřených na přepisování mluveného slova do textového editoru. Šlo například o program Voice Office 98 mnichovské firmy Linguatec [6]. Tato společnost je také producentem další novinky, kterou uvádí pod názvem Personal Translator 98. Jde o software umožňující překlady daného textu do dalšího jazyka (nejčastější kombinací byl překlad z angličtiny do němčiny a opačně). Podobný produkt nazvaný Translator Pro předvedla firma Globalink [7].

CD-ROM

Velké oblibě se také těšily různé CD-ROM: od dětských her přes tematické publikace encyklopedického charakteru až po různé výukové programy. Například jazykové kurzy nazvané MS University Language Courses [8] nabízejí touto formou možnost interaktivní výuky 23 jazyků na všech znalostních úrovních. Podobně i firma Aurolog [9] předváděla výukový program Tell Me More, který je zatím vytvořený pro pět světových jazyků (A, N, Šp., Fr., It.) a který nabízí kombinaci mnoha způsobů zdokonalování se v těchto řečech: od přehledu gramatiky a slovníku přes poslech dialogů a trénování výslovnosti až k tisíci různých cvičení a výukových her (např. křížovky).

Knihovní systémy

Z pohledu knihovníka bych tu také zmínila alespoň dva knihovnické systémy, se kterými jsem se tu setkala. Šlo o německé produkty, které zřejmě nenaleznou v našich veřejných knihovnách velké odezvy, ale přesto mohou sloužit jako určitý příklad.

Satz-Rechen-Zentrum [10] (SRZ) z Berlína vytvořilo ve spolupráci s Göttinger Digitalisierungeszentrum [11] (GDZ) Digitální knihovní systém Agora [12], který je zaměřený především na uchovávání a zpří-stupňování digitalizovaných dokumentů, včetně zpracování bibliografický dat a vyhledávacího aparátu.

Firma LIB-IT z Pleidelsheimu nabízela knihovní systém Libero [13], který pracuje na operačních systémech Windows 95/98/NT a UNIX. Kromě plné integrace všech modulů umožňuje také propojení se sítí CD-ROM či přístup k dokumentům na Internetu. Autoři tvrdí, že je vhodný pro všechny typy knihoven a to jak z hlediska kapacity tak také díky uživatelské přívětivosti (uživatelské rozhraní Windows umožňuje zobrazení nejen textových, ale i obrazových informací).

Elektronické časopisy

S rozvojem Internetu se objevuje velké množství elektronických verzí tištěných časopisů. Následně vzniká i řada firem, které se zabývají zprostředkováním přístupu k plným textů z těchto významných informačních zdrojů. Nejčastěji jde o projekty spojené s činností určitého nakladatelství či vydavatelství.

K takovým projektům patří ScienceDirect [14] firmy Elsevier Science. Tato služba nabízí internetovský přístup k největší světové sbírce vědeckých časopisů z produkce nakladatelství Elsevier Science, která čítá 1100 titulů a v současnosti zpřístupňuje v plných textech více jak 100 000 článků. Vyhledávací aparát umožňuje kombinaci řady rešeršních položek a plné texty článků jsou nabízeny ve třech základních formátech (HTML, PDF, SummaryPlus). Zobrazení ve formátu SummaryPlus nabízí prolinkování odkazů na další články či citace a umožňuje zobrazit obrázky a tabulky v různých velikostech. Dále báze nabízí možnost propojení na další bibliografické databáze jako Embase či Compendex. Přístup do databáze ScienceDirect je v současnosti umožněn pouze institucím, které si ho na základě určitého licenčního modelu předplácejí. Předplatitel uhradí částku za přístup k určitému počtu časopisů podle vybraného tematického zaměření. Plné texty z ostatních časopisů pak může získat za určitý dodatečný poplatek.

Druhým podobným produktem, který jsme již představili v čísle 6/1998, je například L@ser [15] od firmy Lange & Springer, která kromě své produkce excerpuje časopisy z nakladatelství Oxford Press.

Naproti tomu existují jakési "kompilační" programy, které umožňují přístup k produkci několika nakladatelství.

Mezi ty patří například firma Swets-Zeitlinger se svou službou SwetsNet [16]. V rámci volného časově limitovaného vstupu, zde můžete získat přístup k plným textům 30 titulů a u dalších 13 000 titulů jsou vám nabídnuty bibliografické informace.

Za poněkud zvláštní či výjimečný případ považuji činnost britské firmy Dawson [17], která jednak působí jako dodavatel tisku, ovšem také vytvořila knihovní systém, a v neposlední řadě provozuje službu Information Quest [18]. Tento internetovský informační vyhledávací a přístupový nástroj umožňuje fulltextové vyhledávání v článcích z 12.000 titulů excerpovaných od roku 1990.

Na veletrhu se objevila řada známých i méně známých firem provozující různé především bibliografické databáze, ovšem některé renomované společnosti chyběly. Mám na mysli především databázové centrum Dialog [19] či UMI [20]. Byl tu snad pouze SilverPlatter [21], který prezentoval novou verzi webovské varianty databáze SPIRS (SilverPlatter Information and Retrieval Service) nazvané WebSPIRS.

Evropská komise

Kromě komerčních vystavovatelů prezentovala na veletrhu svou činnost řada nadnárodních společností, včetně Organizace spojených národů [22] a jejích přidružených organizací.

Evropská komise, resp. její Generální ředitelství (DG) XIII [23] se zabývá informačními technologiemi, informační politikou, informačním inženýrstvím, elektronickým publikováním, ale i veřejného knihovnictví [24]. V sekci DG XIII/E-4 nazvané Electronic publishing & Libraries tak například běží od roku 1994 program Telematics for Libraries, v jehož rámci vznikla řada dílčích projektů zabývajících se aspekty problematiky elektronických médií ve vztahu k různým typům knihoven. Na některých těchto projektech participuje také Česká republika (např. projekt o Copyrightu ve vztahu k uživatelům v zemích střední a východní Evropy).

Závěr

Celkové množství vystavovatelů a námětových rovin frankfurtského knižního veletrhu neumožňuje zdaleka postihnout všechno. Výše uvedený výčet je tak založen pouze na mých osobních zážitcích a na informačních materiálech, které jsem zde nashromáždila.