Jan Ruml a Michael Hvížďala, kandidáti Unie svobody www.uniesvobody.cz [4] do senátu www.senat.cz [5], resp. do pražského zastupitelstva [6], vnesli do podzimní volební kampaně prvek u nás nevídaný. Na rozdíl od svých soupeřů, které na Internetu představuje - často formou jmenného seznamu - rodná strana, se prezentují na osobních doménách. Příležitost přiblížit své záměry tímto efektivním způsobem (na každém billboardu a světelné tabuli s jejich portrétem jsou uvedeny adresy), resp. efektivním pro tuto část populace, která má přístup k Internetu, nechytili zcela za pačesy.

Hvížďala [7], dosud radní pro informatiku a cestovní ruch, se svým programem nechlubí - se čtenáři-voliči si hraje na schovávanou, resp. je nechá, aby si ho vyčetli mezi řádky rozhovorů pro MF Dnes. Sotva se pak divit, že chybí i e-mailová schránka a údaje o správci stránek. Zato si můžeme prohlédnout fotoalbum a v něm Hvížďalu sportujícího, v charitě se angažujícího, s krásnou ženou v rozpacích stojícího a k Mickey Mousovi se tulícího, a tak se nemohu zbavit dojmu, že jde spíše o hvězdu show-businessu než člověka, který se vyznačuje stoprocentním nasazením pro Prahu.

O co méně rozpustile, o to věcněji působí Rumlova virtuální kancelář [8]. Dozvíme se v ní, co má v úmyslu, pokud získá senátorské křeslo, kontaktovat lze jak kandidáta osobně, tak i další osoby, které figurují v jeho kampani. Jak už jsme si u Unie svobody zvykli, informační technologie nezůstávají stranou pozornosti - tentokrát v podobě Rumlova multimediálního vyznání Internetu, zabaleného však do obecných floskulí. Ocenění si zaslouží další video- a audiosoubory s fragmenty prohlášení a vystoupení předsedy US, aspoň pokud jde o využití těchto prvků. Při jeho prezentaci na webu však její tvůrci zapomněli na podstatnou věc: měla by být dynamická nikoliv co do blikajících proužků, nýbrž co do obsahu, resp. jeho aktualizace (setkání, na nichž se občané mohou s Rumlem setkat, se už uskutečnila), neboť WWW není prostředím pro výstavku, jejíž vitríny se prohýbají pod vrstvou prachu. Čas ukáže, do jaké míry jsme byli svědky seriózní snahy politických špiček o propagaci Internetu či pouze jepičího zájmu, který skončí uzavřením volebních místností.