Co přinesla Celostátní porada vysokoškolských knihoven 1999 ?
První den jednání zahájila PhDr. Ramajzlová krátkým shrnutím stavu VŠ knihoven, vytýčila jisté klíčové momenty v jejich vývoji za posledních 10 let, které měly jistě nemalý dopad na vývoj a formování do dnešního stavu.
Celkem poklidnou hladinu prvního dne zcela jistě rozvířil příspěvek skrytý pod názvem: "Zajištění přístupu k informačním zdrojům - společný cíl?", ve kterém PhDr. Hladký vybídl všechny zúčastněné k úvahám o možnosti vytvoření Asociace českých akademických knihoven (AČAK), která by zaštítila činnosti vysokoškolských knihovníků a vytvořila jistou platformu pro řešení problémů v oblasti VŠ knihoven. Příspěvek vyvolal v řadách zúčastněných celkem kladnou odezvu a bylo tedy rozhodnuto věnovat se danému problému v diskusích během jednání porady.
V dalším příspěvku pak informovala Ing. Baňacká, z MŠMT, o návrzích a jednáních ministerstva v oblasti tvorby Státní informační politiky. Do oblastí návrhů SIP byly tedy konečně zařazeny také základní body týkající se účasti knihoven na SIP.
Na předchozí příspěvek pak navázal svými myšlenkami Doc. Ing. Květoň DrSc. [5], který účastníky porady seznámil se základními poznatky, zkušenostmi a podněty v oblasti spolupráce při budování Česko-slovenské virtuální univerzity. Pan doc. Květoň vysvětlil prvotní cíle dílčích projektů a informoval o předběžném plánu k dosažení vybudování virtuální univerzity.
Po krátké přestávce pokračovalo jednání celostátní porady stručným příspěvkem Mgr. Tkačíkové, která podala informativní instrukce ke změnám ve formulářích pro statistická zjišťování v oblasti VŠ knihoven. Vybídla zúčastněné k věnování pozornosti při vyplňování statistických údajů, které by mohly posloužit knihovníkům v jejich práci a k dosažení konečného lepšího postavení v rámci jednotlivých VŠ.
Během prvního dne, z mého pohledu, pak byl nejhodnotnější příspěvek Mgr. Procháskové, která velmi výstižně a přesně informovala o tom, jak psát projekty. V příspěvku byly shrnuty základní poznatky o tom, které projekty mají šanci na úspěch a které ne, dále bylo přesně specifikováno, jak by měl správný projekt vypadat a jaké formální náležitosti by měl mít. V závěru pak byla vyřčena myšlenka, že psaní projektů nás obohatí vždy, ať je či není projekt přijat, protože nás naučí systematicky myslet.
Závěr prvního dne jednání byl pak ponechán Mgr. Tkačíkové, která nás stručně seznámila s knihovnou VŠB-TU [6] a pak jsme všichni měli možnost prohlédnout si dostupné knihovní prostory, kde byly nabízeny služby a produkty pro knihovny, např. firmy Albertina Icome, Suweco, či 3M. Večerní program byl zakončen bohatým rautem a jistě plodnou diskusí jednotlivých účastníků setkání.
Druhý den jednání byl ve znamení referátů a příspěvků na téma "Informatická (informační) výuka uživatelů". Jako první referoval o svých zkušenostech PhDr. Brožek [7] z PF UJEP v Ústí nad Labem [8]. Jeho referát se věnoval především výchově k informacím a jejich využíváním ve vzdělávání pedagogů. Vystoupení PhDr. Brožka bylo vtipně proloženo několika otázkami, na které by měl umět odpovědět každý z účastníků kursu informatické výuky na PF UJEP.
Další přednášející Mgr. Jursová [9] (postižena náhlou hlasovou indispozicí) nás v zastoupení seznámila s praxí informatické výuky pro první ročníky všech fakult v rámci VUT v Brně, kromě FAST VUT Brno, o jejichž výuce promluvila p. Davidová [10]. Vystoupení obou přednášejících jasně, stručně a výstižně nastínilo základní body výuky. V závěru svého vystoupení pak p. Davidová vybídla zúčastněné k možnosti spolupráce, nabídkou svých výukových osnov a možností shlédnutí praktických ukázek, užívaných v rámci celého procesu výuky na FAST VUT v Brně.
Tuto brněnskou sekci přednášejících doplnil ještě Ing. Potáček [11], informující o praxi informatické výchovy na MZLU v Brně. O poněkud odlišném způsobu informatické výchovy, daném využíváním specifických zdrojů a potřeb, užíváním jiných typů a druhů dokumentů, pak v krátkosti informoval Doc. MUDr. Špála, Csc. [12], z LF UK v Praze. Referát pana doc. Špály byl doplněn řadou schémat a doprovodných informací, osvěžujících probíranou problematiku.
Podle mého názoru, pak nejvíce zkušeností a nejhodnotnější metodikou a technikou informatické výchovy se prokázaly kolegyně z ČVUT, jak nás mnohé o tom přesvědčil příspěvek PhDr. Tiché [13]. Myslím si, že je to dáno nejen nejdelší praxí v poskytování informatické výchovy na ČVUT, ale také velkým zájmem ze strany uživatelů na ČVUT, kteří jsou přesvědčeni o smysluplnosti a správnosti informatického vzdělávání v oblasti nových informačních technologií.
Po krátké přestávce pak celý dopolední blok uzavřeli Mgr. Papík svými postřehy na zlepšení a zpestření informatické výchovy, užitím možností Internetu, databázových center, či výukových programů na vysokých školách a Mgr. Tkačíková [14] představením netradičních způsobů informatické výuky na vysokých školách, např. pomocí dobré a velmi obsáhlé WWW stránky knihovny. Mimochodem v případě Mgr. Tkačíkové a WWW stránek knihovny VŠB-TU Ostrava [15], to platí bez výjimky. Z uvedeného krátkého výčtu referátů a témat je vidět, že na letošní Celostátní poradě VŠ knihoven se podařilo mnohé vyslovit, projednat a snad i nastínit do blízké budoucnosti. Doufám, že všichni zúčastnění odjížděli z Ostravy do svých domovů s pocitem nově nabytých informací a s chutí znovu se takovéto akce zúčastnit.
Za příjemně strávené dva dny a dobré pocity jistě vděčíme také pořadatelů, kterým snad kromě počasí, vyšlo vše na 1* a proto mi nezbývá, než za všechny poděkovat a přát si do budoucna takovýchto plodných setkání co nejvíce.
Literatura:
Sborník příspěvků z Celostátní porady vysokoškolských knihoven 1999<URL: http://www.knihovna.vsb.cz/cpvs1999/sbornik.htm [16]>