Městská knihovna v Klatovech [4] své nové sídlo (slavnostně byla znovu otevřena 1. března 1999) našla v západním křídle bývalé jezuitské koleje, kam se přestěhovala z domu na náměstí. Tato barokní budova těsně sousedící s dominantou Klatov - Černou věží a barokním chrámem - má bohatou historii. Tady vznikla např. významná "Obrana jazyka českého" Bohuslava Balbína, působil zde také jezuitský kněz a národní obrozenec Josef Dobrovský. Důvěrně tuto budovu znal i první vydavatel českých novin Václav Matěj Kramerius, který se v Klatovech narodil. Do míst určených pro modlitbu, meditaci a vzdělanost byla však později umístěna kasárna. I to je příznačné pro naše dějiny. Dragouny později vystřídala československá armáda, "modernizace" proměnila kapli v kinosál. Na počátku 90. let se společenské změny opět promítly do historie této budovy. Socialistická armáda prostory vyklidila a značně zdevastované prostředí obsadili obchodníci. Vzniklo jakési bizardní obchodní centrum (místními symbolicky nazývané GUM). Zdá se, že se blýská na lepší časy; první kulturní a důstojnou vlašťovkou hodnou onoho místa se stala právě nová knihovna.

V loňském roce bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje a její západní křídlo bylo vyhrazeno pro potřeby knihovny. Celá oprava se stihla v rekordním čase necelých osmi měsíců. Návštěvníci teď mohou obdivovat krásné dubové obklady, schodiště, dveře, okna a hlavně štukovou výzdobu čítárny. Hlavním investorem byl Městský úřad v Klatovech, generálním dodavatelem a projektantem Stavební podnik Klatovy, a.s., architektonické návrhy interiérů provedl Památkový ateliér Plzeň. Náklady ve výši 17,5 miliónů korun pomohly zaplatit také sponzorské dary klatovských firem i příspěvky občanů holandského družebního města Heemskerk. Strážným andělem celé rekonstrukce a dobrou duší klatovské knihovny je její ředitelka Mgr. Zdeňka Buršíková - zkrátka žena na svém místě.

Do knihovny můžeme vstoupit buď přímo z Balbínovy ulice a vystoupat po širokém dubovém schodišti, nebo z chodby zmíněného obchodního centra - masivní dubové dveře s uměleckým kováním tu oddělují dva odlišné světy umístěné pod jednou střechou: svět zboží a svět vzdělanosti...

V prvním patře se nachází půjčovna pro dospělé čtenáře [5]. Na ploše 600 metrů čtverečních tu na čtenáře čeká ve volném výběru 60 tisíc knih; tedy téměř celý fond knihovny. Jeho katalog je v současné době převáděn do elektronické podoby - zpracována je již naučná literatura a ukládá se beletrie. Uživatelé si mohou vyhledat požadované tituly prostřednictvím on-line katalogu LANIUS; k dispozici jsou však stále i klasické lístkové katalogy.

Aby čtenáři nemuseli při výběru té správné knihy jen postávat, pamatovali na ně architekti vtipným umístěním malých sedátek [6] na šikmých stěnách u oken. Možná zde kdysi také seděli mniši jezuitského řádu a tiše listovali starými tisky... Při projektování se nezapomnělo ani na naše tělesně postižené spoluobčany, proto je zde i možnost použít výtah a hlavně bezbariérový přístup, ať už se to týká upravených prahů či odpovídajícího sociálního zařízení.

Z hlavního sálu je vstup do čítárny a hudebního oddělení. Zde si můžeme vybrat ze 106 titulů denního tisku, týdeníků, měsíčníků apod. a vše si (kromě aktuálního čísla) i půjčit domů. Pět poslechových míst čeká na zájemce o hudbu, jež je zde k dispozici na 450 CD, 800 kazetách a asi 2000 LP deskách. Kompaktní disky je možné si půjčit domů na jeden týden za 20,- Kč za kus a zálohu 100,- Kč.

S čítárnou sousedí studovna, jejíž fond (přes 300 jednotek) tvoří především encyklopedie, slovníky, sbírky zákonů a noviny a časopisy regionálního charakteru. Studovna zajišťuje také služby pro nevidomé a slabozraké uživatele. Těm je k dispozici asi 400 zvukových knih [7] - tyto namluvené magnetofonové kazety jsou jim zasílány zdarma. Velmi vítanou novinkou jsou zde dva počítače s připojením na Internet. Zájemci si mohou předem rezervovat místo a za minutu připojení zaplatí 1,- Kč. K dispozici je také kopírovací služba.

Ve druhém patře je umístěno oddělení pro děti a mládež [8], které poskytuje téměř 15 tisíc knížek. Největším lákadlem jsou pro malé zvídavé a zvědavé čtenáře dva počítače s přístupem na Internet. Oblíbená jsou literární pásma pro základní školy i nabídky seznámení s knihovnickou informatikou. Ve středu, kdy je zavírací den pro celou knihovnu, pořádá dětské oddělení různé soutěže, hry a pořady pro družiny a připravuje program i pro děti předškolního věku.

V předsálí dětského oddělení jsou vystaveny kresby žáků klatovské ZUŠ. Tomuto prostoru vévodí originální pískovcový erb rodu Martiniců [9], který byl před lety sňat ze vstupního portálu budovy a nahrazen kopií.

Ve druhém patře je umístěn také malý antikvariát, kanceláře knihovny a na konci chodby útulná klubovna [10]. Zde se pořádají již tradiční besedy se spisovateli, novináři a další kulturní a společenské akce.

Klatovská knihovna plní také regionální funkce. Je totiž střediskovou knihovnou, která spravuje 28 obecních knihoven a odborně dohlíží na několik menších profesionálních knihoven. Příslušné obecní úřady sdružují finanční prostředky na nákup literatury a tu si pak mezi sebou vzájemně půjčují, výměna většinou probíhá jednou za dva až tři měsíce, někde jen dvakrát do roka. S regionálním fondem tedy Městská knihovna v Klatovech spravuje celkem 127 tisíc knih.

Klatovská knihovna (stejně jako mnohé jiné v menších městech) není jen místem, kde se půjčují knihy. Plní řadu dalších významných a pro kulturní úroveň města důležitých funkcí. Je místem setkání spisovatelů a literárních badatelů se čtenáři, místem prvního čtení dětí a místem seznámení s nejnovější informační technikou. Nyní je klatovská knihovna i místem setkání s kulturním odkazem barokních mistrů. Konečně se jí dostalo odpovídajícího prostoru a důstojného prostředí - na vzrůstajícím počtu čtenářů je to už vidět...