V dnešní ekonomické situaci se nikdo nediví, že i knihovny mají omezený rozpočet a jejich akviziční možnosti se snižují. Cílem tohoto článku je poukázat na některé nepříliš využívané možnosti akvizice, které umožňují ušetřit peníze a pořídit více dokumentů pro čtenáře.

Nákup u nakladatele (distributora)

Na níže uvedeném grafu je náčrt modelu současného knižního trhu. Cesta knihy od nakladatele ke knihovně (čtenáři) vede přes dva mezičlánky:
- knižního distributora
- knihkupce

Z obrázku je patrné, že kniha může stát méně, pokud vynecháme mezičlánky - tj. knižního distributora a knihkupce. Úspora takto může řádově činit (dle výše odběru a dalších podmínek) cca 25 - 27 %. Samotná nakladatelství poskytují knihovnám slevy (přibližně v rozmezí 5-10 %, vyjímečně i vyšší), které ale nedosahují výše obchodní marže (zpravidla 25 % při platbě na fakturu a 27 % při hotové platbě). Jak tedy dosáhnout slevy ve výši obchodní marže? Řešení je velmi jednoduché - knihovna si zařídí živnostenský list a pak může dostávat vyšší - tj. obchodní slevy.

Tato úspora vypadá pro knihovny velmi lákavě, ale má určitá úskalí:
- nároky na čas akvizitéra jsou nepoměrně vyšší, než při klasickém nákupu v knihkupectví
- další skryté náklady (dobírky, cestovní náklady při osobním odběru apod.)
- proces akvizice je rozdroben na jednotlivé nakladatele
- větší časová prodleva při dodávce

Určitým kompromisem mezi úsporou peněz a pohodlném nákupu je využití služeb distributorů. V poslední době se i situace v této oblasti vyostřuje a distributoři se snaží přežít jednak slučováním firem (efekt celosvětové globalizace) a jednak stálým zlepšováním svých služeb.

Do všech regionů České republiky jezdí alespoň jeden distributor minimálně jednou týdně. Některé knihovny už jejich služeb využívají k oboustranné spokojenosti - knihovny pohodlně nakoupí aktuální produkci s úsporou cca 25 % a distributor má větší odbyt (podle hesla "žádný zákazník není malý").

Častým argumentem proti této akviziční politice je "A co na to knihkupci?" Svaz českých knihkupců a nakladatelů se ohradil proti tomu, aby knihovny knihkupce "vynechávaly" a samy nakupovaly u nakladatelů. Tato politika samozřejmě nemá za cíl zhoršení vztahů knihovny s knihkupci, ani jejich likvidaci. Věříme, že pokud spolupráce knihovny s knihkupcem probíhala až doposud k plné spokojenosti obou zúčastněných stran, nebude tomu ani v budoucnu jinak.

Na námitky "zničení" knihkupců knihovnami lze uvést snad jen jeden argument - knihovny netvoří více než 10 % zákazníků knihkupectví a i toto číslo je patrně nadsazené.

Tato strategie pouze kopíruje trend tržní ekonomiky. Za časů nedávno minulých byl pevně stanoven obchodní řetězec i ceny. Nyní je pouze na zákazníkovi, kde a za kolik nakoupí.

Nikdo proti této strategii neprotestuje například u potravin. I když srovnávání potravin a "stravy duševní" je zavádějící, přesto se nám zdá výstižné.

Závěrem shrnující krédo celé strategie - za současného stavu knihoven, kdy je naděje na získání vyšších finančních prostředků na nákup knih mizivá, udržet alespoň současný počet nakupovaných knih.

Internetová knihkupectví

Díky prudkému rozvoji telekomunikací se při hledání úspor v akvizi nabízejí i další možnosti. Jednou z těchto možností je nákup přes internet. V následujícím textu bychom se pokusili přiblížit výhody tohoto způsobu nákupu i jeho úskalí.

Současnost a vývojové trendy

V současné době prodává knihy přes internet asi třicet českých knihkupectví. Některá z nich jsou výhradně internetová, u jiných je on-line prodej pouze doplňkem klasického způsobu prodeje. Vzhledem k monopolnímu postavení SPT Telecom a vysokým tarifním poplatkům nelze v nejbližší době očekávat v České republice nějaký bouřlivý rozvoj internetu a tudíž i rozšiřování nabídky prodejců. Ve světě nicméně tento způsob prodeje (nazývaný módním slovem e-business) roste v posledních letech velmi prudce, ačkoliv v absolutních číslech tvoří dosud jen několik procent celkového obratu. Všechny prognózy se shodují v tom, že tento růst bude ještě intenzivnější, i když v dohledné době on-line prodej pravděpodobně nepřeváží nad prodejem klasickým.

Internet vs. kamenná knihkupectví

Prvním rozdílem oproti kamenným knihkupectvím, který zřejmě v našich podmínkách bude kupujícího zajímat nejvíce, je nižší cena. Ta vyplývá ze samotné organizace prodeje, jak ukazuje schéma. Odpadají prodejní i skladovací prostory a všechny náklady s nimi související, jako je nájem, elektřina, vytápění atd. Díky tomu poskytují všichni prodejci slevy minimálně 10 %, někteří ovšem až 20 %. Na vybrané tituly činí někdy sleva až 25 %. Obecně jsou ale tyto slevy nižší než slevy poskytované knihovnám při přímém odběru u nakladatele. Navíc zde existují skryté náklady ve formě poštovného, které obvykle činí 40-70 Kč. Někteří prodejci však poštovné neúčtují při objednávce nad určitý obnos.

Druhým, neméně význačným rozdílem, je šíře sortimentu, který může internetové knihkupectví zákazníkovi nabídnout. Vše je opět jasné při pohledu na organizační schéma. Internetové knihkupectví není limitováno velikostí skladovacích prostor, často ani žádné nemá. Místo toho uzavírá smlouvy s libovolným množstvím nakladatelů a ti kompletují zásilku z vlastních zásob. Knihkupectví tak neriskuje, že by mu některé tituly zůstaly ležet na skladě a může si dovolit uvést do nabídky i tituly určené pouze úzkému okruhu čtenářů, které by běžně byly téměř neprodejné. To je velmi výhodné u různých specializovaných knihkupectví. Např. knihkupectví Vltava má ve své nabídce 34 000 titulů anglo-americké literatury z oborů IT, lékařství a ekonomie. A největší internetové knihkupectví na světě - Amazon.com [5] - má ve svém nabídkovém katologu dokonce neuvěřitelné 3 milióny titulů.

Nezanedbatelnou výhodou je také pohodlí celého nákupu. Nemusíte udělat ani krok a můžete tak ušetřit čas zaměstnanců nebo svůj vlastní. Celá transakce se odehrává za pomoci příjemných grafických rozhraní a nákup je tak jednoduchý, že jej může zvládnout i malé dítě. Drobnou nepříjemností občas bývá nutnost vyplnit při prvním nákupu vstupní formulář. Platby jsou u všech českých prodejců možné na dobírku, na fakturu bohužel pouze u některých a pomocí kreditní karty jen výjimečně. Dodací lhůty se pohybují okolo 14 dnů. Jistou nevýhodou pak může být komplikovanější reklamace.

Jestliže se uvedené klady i zápory pokusíme shrnout, dojdeme k nejednoznačnému závěru. Není možné říci, že nákup přes internet je vždy výhodnější než nákup v kamenném knihkupectví. Často tomu je spíše naopak. Uváděné slevy sice vypadají na první pohled lákavě, ale vždy je třeba připočíst již zmiňované skryté náklady. Přesto za určitých podmínek může být tento způsob nákupu pro knihovnu zajímavý i finančně. Knihovnám zřejmě nebude vyhovovat ani nejčastější způsob objednávky na dobírku. Pracovníkům v knihovnách z odlehlejších míst však může ušetřit zbytečné cestování. Pro některé knihovny může být lákavá i možnost opatřit si tímto způsobem některé vysoce specializované tituly, na trhu jinak nedostupné. Nezbývá, než sledovat pozorně konkrétní nabídky jednotlivých prodejců a dobře počítat.

Využití fulltextových zdrojů v knihovnách

S nástupem internetu nastaly změny i ve způsobu šíření informací, literární díla nevyjímaje. Dnes můžeme najít na internetu díky různým projektům takřka veškerá slavná literární díla do dvacátých let našeho století. Bohužel, zatím jenom v zahraničí a v cizích jazycích. V Čechách existují pouze "první vlaštovky" v tomto odvětví, které se zatím nedají srovnávat se zahraničím.

Co zde můžete najít?

• aktuální odbornou literaturu (především z oblasti výpočetní techniky)
• rozsáhlé archívy cizojazyčné beletrie
• ukázky z připravovaných knih
• prezentaci začínajících autorů
• odborné časopisy (především humanitní sféra)
• oborové tématické archívy (historie, právo)

Knihovna s připojením na internet může tyto zdroje také dobře využít.
Základní možnosti jsou následující :

- dát čtenářům k dispozici seznam zdrojů fulltextových archívů a umožnit mu stažení publikace (tato možnost může být omezena konektivitou [rychlostí připojení] knihovny) Pozn.: Texty jsou značně rozsáhlé a velikosti přes 1 MB nejsou vyjímkou.

- vytvořit vlastní knihovnu fulltextových dokumentů (v případě knih je u našich knihoven tvorba nepravděpodobná; knihovna ale může vytvořit archív menších regionálních dokumentů nebo veřejnosti přístupných úředních dokumentů místního zastupitelstva).

Pozn.: Posledně jmenovaná možnost už zapadá do koncepce státní informační politiky.

Pro tvorbu a užívání fulltextových dokumentů je nezbytné seznámit se s právním rámcem. Protože internet nemá, a pravděpodobně ještě dlouho mít nebude, vlastní právní řád, je nutné řídit se stávajícím právem v jednotlivých státech - především autorským zákonem ( v ČR č. 35/1965 Sb. o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, naposledy ovelizován v roce 1996).

Co je tedy potřebné k publikování díla ve fulltextovém archívu?

Autorské právo nabízí tři možnosti :

A) povolení k publikování od autora
Získání písemného povolení autora k publikování. Informace o autorských právech k jednotlivým dílům spravují autorské organizace. Podle zákona je povinností vydavatele (osoby, která zveřejňuje obsah díla) pátrat po autorovi, tj. držiteli práv k dílu.

B) dílo volné "Public Domain"
zákon č. 35/1965 Sb. o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)

§ 33 Trvání práv

1) "Autorské právo trvá, pokud není stanoveno jinak, po dobu autorova života a 50 let po jeho smrti, u děl spoluautorů a u spojených děl vytvořených pro účely užívání v tomto spojení 50 let po smrti toho z nich, který ostatní přežil."

§ 35 Volná díla

2) "Skončí-li doba trvání autorského práva, nebo je-li dílo volné z jiného důvodu, není uživatel povinen vyžadovat k užití díla svolení, ani poskytovat autorskou odměnu."

Po uplynutí ochranné doby může být s dílem volně nakládáno (dle zákona "způsobem odpovídající jeho hodnotě"), pokud je uveden autor. Můžeme tedy volně publikovat díla např. Shakespeara, Byrona, ale i Nerudy nebo Hálka, uvedeme-li jejich autorství.

C) užití chráněného díla

§ 14 Užití díla

ods. 2) "Autorské svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnout :

j) kdo zhotoví rozmnoženinu rozebraného vydání díla pro potřebu veřejné knihovny k dokumentačnímu účelu a pro účely vědeckého výzkumu".

ods. 3)

b) knihovny, školy, školská zařízení, archivy, muzea a galerie, půjčují-li nevýdělečně originály vydaných děl nebo jejich rozmnoženiny pořízené tiskem nebo jiným způsobem ..."

V tomto případě mohou knihovny rozmnožit publikaci, za podmínky, že nebude veřejně šířena - tj. bude k dispozici pouze okruhu čtenářů knihovny (uzavřený okruh uživatelů). Tato posledně jmenovaná možnost vyžaduje zabezpečení díla na serveru tak, aby se k němu mohl dostat pouze čtenář knihovny (časově omezená přístupová práva).

Výhody takto zveřejněných dokumentů jsou především :
- neomezený počet exemplářů
- odbourání "front" na dokumenty = okamžitý přístup k dokumentu
- snížení opotřebení fyzických exemplářů

Mezi nevýhody tohoto konceptu patří vysoké náklady na techniku a personál a velmi omezená kontrola nad cirkulací dokumentu.

Celý koncept, v rámci České republiky stojí na pilířích státní informační politiky, nedávno schválené vládou ČR.
Mezi osm prioritních oblastí státní informační politiky je na prvním místě zmíněna potřeba informační gramotnosti. U mladých lidí se pozitivně projevuje povinná výuka informatiky v rámci ZŠ.

U starší generace je potřeba překonat negativní dojem z počítačů (technostres) a ukázat jim pozitivní stránky jejich využití, s poukazem na nezbytnost zvyšování kvalifikace pro budoucí pracovní uplatnění.

Druhým "pilířem" je kapitola Informační politika z hlediska řízení státní správy a samosprávy, kde se hovoří o "široké poskytování veřejných služeb prostřednictvím elektronických prostředků a jejich univerzální dostupnost pro občany" a níže v kapitole Informatizovaná demokracie je i zmínka, že "Zejména knihovny a pošty jsou potenciálními centry pro poskytování veřejných informačních služeb..."

Z výše uvedeného plyne optimismus; otázkou pouze zůstává, kdy bude tento projekt plně realizován.

Pro zájemce o podrobnější exkurzi do různých archívů byla připravena následující stránka [6], na níž najdete desítky komentovaných zdrojů. (Zvláště upozorňujeme na archív "Gutenberg -DE", který se svým konceptem nejvíce blíží "knihovně beze zdí").