V Národní knihovně ČR [4] se zabývám katalogizačním zpracováním elektronických zdrojů a souvisejícími činnostmi. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast činnosti, v níž nejsou v českých knihovnách prakticky žádné zkušenosti, cokoliv dělám, dělám s vědomím, že přes sebevětší snahu nemusí odpovídat praxi např. v amerických či kanadských knihovnách, kde se zabývají teoreticky i prakticky touto činností již několik let. I když pátrám v Internetu po všech možných dostupných zdrojích informací, které mi pomáhají v koncepci metodiky zpracování elektronických zdrojů, jedná se stále o rovinu teoretickou.

Velmi jsem proto uvítala možnost zúčastnit se mezinárodní konference "International and National Cataloguing Rules: Current Situation and Future Trends", která se měla soustředit zejména na 2 problematiky: správa mezinárodních autorit a katalogizace elektronických zdrojů. Konference, pořádaná společně organizací IFLA [5] (International Federation of Library Associations and Institutions) a ruskými institucemi Ministerstvem kultury Ruské federace, Ruskou státní knihovnou (Rossijskaja Gosudarstvennaja Biblioteka [6]) a Ruskou asociací knihoven, se konala v Moskvě ve dnech 20. - 24. dubna 1999. Konferenci finančně podpořil Open Society Institute ("Djadja Soros", jak říkají kolegové z Ruska a bývalých sovětských republik, pro něž je ruka této nadace velmi otevřená).

Na konferenci přijely přednést své odborné referáty některé významné hvězdy z oblasti katalogizace ze zahraničí, které se věnovaly katalogizačním a souvisejícím standardům. Vedle nich vystoupili ruští knihovníci (resp. knihovnice, poněvadž i v Rusku je knihovnictví značně feminizováno), kteří hovořili zejména o problémech v jednotlivých ruských knihovnách a o problémech ruských knihoven s transliterací a s katalogy, používajícími více druhů písem.

Ze zahraničních přednášejících odborníků bych ráda zmínila alespoň paní Ingrid Parent z Kanadské národní knihovny (National Library of Canada [7]), předsedkyni sekce IFLA pro katalogizaci, paní Marii-France Plassard, tajemnici IFLA UBCIM Programme (Universal Bibliographic Control and International MARC Core Programme [8]) a paní Barbaru Tillet z Kongresové knihovny ve Washingtonu (Library of Congress [9]).

V prvním referátu na téma International Principles of Cataloguing Today (Mezinárodní principy katalogizace dnes), jehož motto znělo Building upon principles; building upon success (Stavět na principech znamená stavět na úspěchu) uvedla paní Ingrid Parent v úvodu stručně historii katalogizačních pravidel a osoby, které se o jejich vývoj zasloužily (Sir Anthony Panizzi, Charles C. Jewett, Charles Cutter, S. R. Ranganathan, Seymour Lubetsky) a dále se zabývala dnešním stavem doporučení ISBD. Konstatovala, že k současným nejdůležitějším úkolům v oblasti katalogizace patří: 1. elektronické technologie a publikace, 2. aplikace metadat, 3. sdílená katalogizace.

Paní Marie-France Plassard přednesla referát na téma IFLA International Projects related to Authority Control and Metadata (Mezinárodní projekty IFLA pro řízení souborů autorit a metadata). Informovala o stavu prací na standardu pro minimální úroveň autoritního záznamu a číslování autorit ISADN [10] (International Standard for Authority Data Number) a o standardech pro metadata [11].

Další referát přednesly společně paní Ingrid Parent a Barbara Tillet pod názvem The Anglo-American Cataloguing Rules: Recent Developments (Anglo-americká katalogizační pravidla: poslední vývoj). Hovořily o přípravě zcela nové koncepce pravidel, v nichž by měly být řešeny hlavní body: obsah versus nosič; "dílo", "vydání" a "publikace" v digitálním prostředí; vztah katalogizačních pravidel k online katalogům; seriálové popisné jednotky; internacionalizace katalogizačních pravidel. Některé problémy jsou řešeny v materiálu IFLA Functional requirements on bibliographic data [12]. K vývoji nových pravidel byl v USA ustaven Joint Steering Committee (JSC), jehož práce – návrhy a doporučení jsou publikovány na http://www.nlc-bnc.ca/jsc/index.htm [13]. K materiálu je možné posílat připomínky na adresu JSC.

Referát již zmíněné paní Barbary Tillet, členky sekce IFLA pro katalogizaci, na téma Problems and Solutions in Cataloguing Electronic Resources obsahoval vysvětlení typů elektronických zdrojů, přehled platných pravidel a příruček pro jejich katalogizaci a pojednání o metadatech a jejich vztahu k bibliografickým údajům.

Všechny referáty by měly dle vyjádření organizátorů konference být vystaveny na webovské stránce IFLA [14] a IFLANET [15]; v době zpracování tohoto příspěvku, tj. 3 dny po ukončení konference, zatím ještě uvedeny nebyly.

Vzhledem k tomu, že domácí účastníci konference využili tuto platformu k diskusi o svých problémech, které mají ke zpracování elektronických zdrojů velmi daleko, plánovaný workshop ke katalogizaci elektronických zdrojů se de facto nekonal. Nicméně osobní rozhovory u večeře a při dalších společenských příležitostech byly cennější než jakékoliv přednášky a prezentace.

Na závěr měli účastníci konference možnost prohlédnout si Ruskou státní knihovnu. Tato knihovna, založená v roce 1862, je údajně největší evropskou knihovnou a po Kongresové knihovně druhou největší knihovnou na světě. Fond o rozsahu 42 mil. knihovních jednotek obsahuje domácí i zahraniční literaturu v 247 jazycích. Vedle knih zahrnuje speciální sbírky map, not, zvukových záznamů, rukopisů a starých tisků, norem, dizertací, novin aj. Zajišťuje zpřístupnění fondů prostřednictvím systému katalogů a kartoték. Vlastní elektronické báze dat se začínají budovat pro domácí knihy, dizertace a periodika. Knihovna používá pro katalogizaci vlastní databázový systém (nepodařilo se nám získat informaci o typu, názvu systému), v němž jsou ukládány knihy a umožňuje tvorbu autoritních záznamů. Služby jsou zaměřeny zejména na zprostředkování primárních dokumentů ve fondu. Vyhledávání informací o dokumentech slouží zatím rozsáhlý systém dřevěných lístkových katalogů, malý objem fondu je přístupný v online katalogu; k domácím i zahraničním bibliografickým databázím je zajišťován přístup na CD-ROM. Knihovna slouží uživatelům od věku 18 let.

Jako malý ruský zázrak na nás zapůsobila Státní knihovna zahraniční literatury [16] (Vserossijskaja gosudarstvennaja biblioteka inostrannoj literatury im. M.I. Rudomino), do které nás pozvala ředitelka knihovny. Spojení knihovny s kulturními centry USA, Francie, Velké Británie a Japonska pod jednou střechou, multimediální vybavení nesčetnými terminály připojenými na internet a využívanými zdarma, moderní výuka jazyků pro dospělé i pro děti, ohromným tempem probíhající retrokonverze lístkových katalogů vlastních fondů, to vše budí obdiv. Jen díky nezaviněnému zbrzdění přísunu peněz, získávaných vlastními aktivitami, se zdrželo zpřístupnění OPACu. Jakmile bude dodána v nejbližších dnech výpočetní technika, nic nebrání jeho spuštění. A co bylo ještě mimořádné – průvodkyně po knihovně, zástupkyně ředitelky paní Galina Kislovskaja, hovořila naprosto plynně anglicky a bez problémů přecházela z ruštiny do angličtiny a naopak. V průběhu celé konference totiž, přestože jednací řečí je angličtina, jsme nepotkaly jediného domácího účastníka, který by projevil alespoň snahu o angličtinu.