Každý rok má své události a každá událost - stojí li za to - má svoje výročí. Letos například uplynulo již půl století od u nás neslavného února (chcete-li - Února) roku 1948. Tento rok však měl ve světovém dění i své kladné stránky: 10. prosince 1948 byla Valným shromážděním OSN vyhlášena a přijata Všeobecná deklarace lidských práv [4], základní kámen ochrany lidských práv a svobod ve světě. Deklarace byla následována řadou dalších významných dokumentů, především Evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, z níž přímo pramení Listina základních lidských práv a svobod [5] uvozující Ústavu České republiky. Po druhé světové válce, v druhé polovině dvacátého století následně vzniká a rozvíjí se nový společenskovědní obor, jenž stojí na pomezí politologie, práva a dalších společenských věd, a který teoreticky zkoumá otázku lidských práv.

Každý obor lidské činnosti je přirozeně provázen množstvím dokumentace, kterou shromažďují specializované knihovny. Tematika lidských práv tvoří většinou součást právnických a obecně společenskovědních knihoven (například Albert Sloman Library, University of Essex [6], U.C. Berkeley Library [7]), ve světě rovněž dnes existuje několik knihoven zaměřených výhradně na otázku lidských práv. K virtuální návštěvě můžeme doporučit například elektronickou knihovnu lidských práv na Univerzitě v Minnesotě (USA) [8], knihovnu UN Office v ®enevě [9]. Některé knihovny jsou zaměřeny pouze na specifickou oblast lidských práv. Při Refugee studies Programme na University of Oxford [10] například funguje knihovna dokumentačního centra [11], která shromažďuje veškerou dokumentaci týkající se uprchlíků, podobným příkladem je virtuální knihovna pro migraci a etnické vztahy [12] při nizozemské organizaci ERCOMER [13].

Lidská práva ovšem nejsou jen teorií: tvoří též hlavní body programu řady významných mezinárodních organizací - především OSN [14], Rady Evropy [15], OBSE [16] (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě); ochranou lidských práv se zabývají i mnohé vládní i nevládní organizace. Jednou z nich je i Český helsinský výbor [17], nevládní nezisková organizace, monitorující stav dodržování lidských práv v České republice.

Zajímá vás problematika lidských práv, uprchlíků, vězeňství? Nebo vás čtenář ve vaší knihovně uhání o materiály o Romech? Máte štěstí, můžete se ho snadno zbavit a poslat ho k nám do Jelení ulice č.5. Roku 1992 byla lidskoprávní knihovna založena i při Českém helsinském výboru (ČHV). Původně sloužila pouze organizaci samotné - resp. jejím zaměstnancům - jako zdroj informací pro projekty a různé aktivity ČHV, postupně ji však začali využívat i uživatelé zvenčí, především studenti i učitelé ze sociálně-vědných a právnických fakult, novináři, lidé z jiných lidskoprávních organizací. Vzhledem k tomu, že značná část fondu je v angličtině, navštěvují nás často i cizinci. Například v souvislosti s loňským exodem Romů do Kanady a Velké Británie byl mezi zahraničními návštěvníky velký zájem o materiály související s tematikou ochrany národnostních menšin v ČR, jíž se v zahraničí věnuje značná pozornost.

Něco o knihovně samotné: jejím základem se v den založení staly materiály nashromážděné za dosavadní činnost výboru; sbírky se však k dnešnímu dni již výrazně rozšířily a na fondu se stále usilovně pracuje. Kromě běžné slovníkové a encyklopedické literatury a širší společenskovědní oblasti se zaměřujeme zejména na následující okruhy:

• Dokumentace k lidským právům - listiny, úmluvy a jiné základní dokumenty - zprávy o stavu lidských práv - výchova k lidským právům - lidskoprávní organizace v ČR a ve světě - legislativa z oblasti lidských práv 
• Státní občanství, práva cizinců, migrace - rasismus, xenofobie - menšiny a jejich práva - Romové - uprchlíci, azyl 
• Děti, ženy; práva, ochrana, zneužívání dětí a žen aj. 
• Vězeňství, práva vězňů a zadržených - kriminalita
• Neziskové a nestátní organizace
• Tibet 

Dokumenty knihovna získává od organizací zabývajících se ochranou lidských práv a svobod, často darem nebo výměnou za publikace ČHV; část fondu je pak nakoupena za prostředky získané od sponzorů. Jádrem fondu knihovny jsou materiály významných lidskoprávních organizací z celého světa - IHF [18] (Mezinárodní helsinské federace), jednotlivých helsinských výborů, americké organizace Human Rights Watch [19], Amnesty International [20], již zmíněných mezinárodních nadvládních organizací jako je Rada Evropy, OSCE či OSN a mnohých dalších. Knihovna používá vlastní tematické třídění; automatizovaný katalog v systému BIBIS se připravuje. V současnosti poskytujeme pouze prezenční výpůjčky, uživatelé mají možnost využít kopírovacího zařízení. Provádíme též rešerše z oblasti lidských práv, z internetu a z CD-ROM z fondu naší knihovny.

Pokud se o naší knihovně chcete dozvědět více podrobností - věřím tomu že ano - navštivte nejprve naši domovskou stránku [21] a pokud vás zaujme, opusťte na chvíli virtuální svět a vydejte se k nám přímo. Od stanice tram. č. 22 Brusnice je to jen pár kroků.