Definice pojmu nakladatel, kterou můžete najít v encyklopediích, většinou uvádí, že jde o producenta tištěných knih. Zdá se, že je již pravdivá pouze z části. Nakladatelství v současnosti publikují knihy a seriály v tištěné a elektronické formě, auditivní dokumenty, audiovizuální materiály, elektronické dokumenty / počítačové soubory na CD-ROM, multimediální produkty aj. I firmy, které jsou zaměřeny pouze na elektronické publikování, jsou označovány jako nakladatelství (online publishers, electronic publishers). Snad bychom tedy mohli říci, že došlo ke značnému rozšíření typů dokumentů, které jsou vydávány, a také k rozšíření pojmu nakladatel či typů nakladatelů samotných.

Toto rozšíření je umožněno nejen vznikem nových technologií / médií, ale také výrazným trendem integračním, který se v nakladatelském světě prosazuje. Nakladatelé přebírají různé činnosti (přesněji obchodní jednotky) od jiných nakladatelů či institucí ve snaze poskytnout určitou službu, například tematickou, co možno nejkomplexnější. Samotná nakladatelství se stále zvětšují a to, co do počtu zastoupení ve světě, tak do náplně činnosti. Velké společnosti jako např. McGraw-Hill [4] se už nezabývají jen činností nakladatelskou, ale poskytují zároveň finanční služby, jsou vydavateli nejen časopisů, ale i novin, mají svůj podíl v masmédiích - televizi a rozhlase. Nakladatelství Chadwyck-Healey [5] se rozrostlo do mezinárodního uskupení nakladatelů, které se mimo jiné stalo producentem fulltextových a bibliografických databází. Řada společností se zabývá informační činností v prostředí WWW.

Mnohem častěji jsou však nakladatelství pohlcena / koupena nějakou větší společností, která je zaměřena informačně a mediálně. Zachovávají si však určitou samostatnost a také jméno, obchodní značku, pod kterou jsou známa. (V angličtině se proto nazývají imprints.) Uvedu několik příkladů.

• Společnost Reed Elsevier [6], jejíž součástí je nakladatelství Heinemann, Butterworths a Cahners Publishing Company, vyvíjí kromě činnosti nakladatelské také informační činnost všeho druhu včetně produkce databází a dále organizuje kongresy a výstavy.
• News Corporation [7], jejíž součástí je nakladatelství HarperCollins, se zabývá produkcí televizních programů (respektive vlastní některé televizní kanály), filmů a her pro zábavní průmysl, vyvíjením digitálních systémů a vydává noviny (The Times UK).
• The Thomson Corporation [8] (zahrnuje například International Thomson Publishing - součástí je The Coriolis Group, která pohltila Ventana Press; Chapman and Hall) má kromě informačních a nakladatelských služeb, řetěz cestovních kanceláří a vydává také noviny.
• Penguin Books, Pitman Publishing a Addison Wesley Longmann [9] se staly součástí PEARSON Company [10] (International Media Group), která se zaměřuje na oblast informací, vzdělávání a zábavy a v její produkci jsou knihy, časopisy, noviny (Financial Times), video kazety, CD-ROM, databáze, TV programy a online služby.
• Academic Press [11] tvoří spolu se 17 dalšími "imprinty" společnost Harcourt Brace Company [12], která patří Harcourt General, Inc. O celku Harcourt Brace se dá zjistit, že je zaměřen na vydávání vzdělávací, vědecké, technické, lékařské literatury a literatury pro obchod a že tvoří nakladatelskou část Harcourt General, Inc. Ta má v klasifikaci SIC vyplněno "Books : Publishing & Printing".

Všechny uvedené činnosti (nakladatelská, informační, vzdělávací, vydavatelská, provoz TV vysílání, produkce databází, vývoj technologií, výstavnická agentura) se při dobré vůli dají zahrnout do sféry MÉDIA a INFORMACE.

Zmíněný integrační trend je ovšem patrný i v jiných odvětvích, ale úvahy o kumulaci kapitálu a vytváření nadnárodních společností přenechám raději ekonomům.

Vzhledem k rychle se měnícímu webovskému prostředí dodávám, že informace použité pro tento článek pocházejí z dubna 1998. Mohly proběhnout další změny, o kterých je na webovských stránkách (nejčastěji v části věnované novinkám či samotnému nakladatelství) pojednáno. Informace, o tom, která společnost je součástí nějaké další, lze též nalézt na hlavní domovské stránce nakladatele, často ve formě nenápadného odkazu v jejím úvodu či závěru.