Na první pohled se letošní volby, krom toho, že se konají předčasně, neliší od těch předchozích. Důkladnější srovnání však prozradí, že tentokrát se kampaň rozhořela nejen na televizních obrazovkách, stránkách novin, billboardech, v halách a pod širým nebe, ale také - premiérově (podobně jako v USA v případě souboje o Bílý dům v roce 1996) - na webu. Pro voliče veskrze dobrá zpráva.

Jsme-li chtiví důležitých informací, které nám usnadní rozhodování, aniž bychom spoléhali na mediální interpretaci nebo zhuštěnost v podobě sloganů na letácích, Internet představuje nejjednodušší způsob, jak se k nim dostat - navíc z jednoho zdroje, pokud samozřejmě jsou k dispozici. Musíme však jedním dechem dodat, že tzv. státotvorné strany (ČSSD [4], ODS [5], US [6] a KDU-ČSL [7]), které mají ambice a šance zaujmout místa v parlamentu, věnují, jak jsme zjistili průzkumem, svým webovským prezentacím značnou pozornost. V rámci těchto profesionálně navržených a spravovaných systémů jsou zpřístupněny:

aktuální verze programu
kompletní kandidátní listiny
kontakt na členy stávajícího poslaneckého klubu
prohlášení
zprávy z tiskových konferencí
mítinky

(Pozn.: Předcházející body berte jako Ikarem navržená kritéria pro hodnocení těchto systémů, nikoliv jako obecně platnou strukturu.)

ODS [8] a ČSSD [9] před časem zřídily elektronická diskusní fóra podobná usenet/news, kam lze zasílat sdělení skutečně všeho druhu.

Očividně méně otevřeněji a nepřehledněji působí - aniž by moje stanovisko bylo ovlivněno mým postojem vůči těmto stranám - prezentace KSČM [10] a SPR-RSČ [11], které v případě republikánů neobsahují ani kandidáty, zato knihy pana předsedy a noviny Republika.

Zvláštní znínku si zaslouží Unie svobody. Nikoliv proto, že nedávno uspořádala setkání s novináři (předem avizovaný pokus o jeho živý přenos po Internetu ve formátu .ra skončil fiaskem), aby dala najevo svůj úmysl podporovat zavádění nových informačních technologií, ale její představitelé se nevymanili ze zajetí mediálních a politických frází, a tak se nemohu zbavit dojmu, že šlo spíše o to, rozšířit řady svých voličů o ty, kteří si bez Internetu již nedokáží představit svůj život. Zmínku si zaslouží proto, že na jejím příkladě lze sledovat zrod politické strany v digitální éře, takříkajíc ve virtuální podobě - od oddělení od mateřské ODS až po etablování na politické scéně. Při řešení primárních problémů („přihlásit se o slovo", vytvářet organizační strukturu) US vsadila web, vzhledem k nákladům a praktickému dosahu na efektivní nástroj.

Předvolební zpravodajství nezávislé na stranách nabízejí dva internetovské deníky - iDnes [12] a České noviny [13], které využívají vlastností prostředí WWW: interaktivita a možnost kontinuální aktualizace (platí zvláště ve druhém případě). Najdeme zde graficky ztvárněné výsledky výzkumů veřejného mínění, ankety, odkazy na články vlastní a cizí, uživateli sestavený portrét ideálního poslance a také virtuální hlasování, sice atraktivní, ale bez reálné vypovídací hodnoty (účastnit se může kdokoliv i vícekrát).